Panna a netvor

Neskutečná pohádka. Strašidelná, mrazivá, ale nádherně romantická. Už po prvním zhlédnutí, které proběhlo až v roce 2011 (za což se stydím) vím, že bude ještě dlouho patřit k mým TOP českým pohádkám, kam se hned po skončení titulků dostál. A mimochodem je tu druhý film J. Herze (ten první byl Spalovač mrtvol), který jsem viděl a kterému jsem dál plný počet hvězdiček. Ten člověk mě začíná zajímat. 85% (30.10.2011)

Herzovi zřejmě může nejeden pediatr a dětský psycholog poděkovat za to, že nemá nedostatek práce. Věru nevím, jestli mu mám odpustit, že jsem se u toho coby dítko věku stěží školního klepala hrůzou a poté si na rodinných procházkách zakrývala oči, když jsme procházeli kolem brány místního zámku, která se v Panně a netvorovi objevila. S ohledem na české pojetí pohádek by tomu sedlo spíše označení romantický horor, ale na druhou stranu se Panna a netvor blíží tradiční grimmovské pohádce (stačí si vzpomenout na to, že v původní verzi Sněhurky je zlá macecha odsouzena tančit v rozpálených střevících, dokud nezemře, nebo na zamlčovaný fakt, že v Popelce matka svým vlastním dcerám uřízla prsty, aby pro změnu střevíček obuly) víc než naše vžité představy. Tak nebo onak je to film nesmírně krásný a působivý, s nádhernou Hapkovou hudbou, atmosférou, jež by se dala krájet, půvabnou Zdenou Studénkovou, několika zajímavě pojatými detaily (proměna ruky) a úvodní scénou, která zašlapává do země leckterý profláklý zahraniční horor. Ale nadpozemské Cocteauovo pojetí mi sedne přece jenom víc - a ta stylizace Netvora, která uvízla v půlce cesty mezi šelmou a dravým ptákem, se mi zdá už přece jen trochu příliš. (30.07.2007)

K tomuto snímku jsem si našla cestu až jako dospělá, když jsem byla malá copatá, nelíbil se mi, připadal mi příliš strašidelný a nesmírně krutý.. Dnešníma očima to vnímám už trochu jinak, umím si v tom najít to, co je i pro mě, co dokážu prožít a procítit.. Zdena Studenková a Vlastimil Harapes jsou hezký filmový pár (na chvíli), ty sestry Jana Brejchová a Zuzana Kocúriková jsou ohromné dračice, no a pana Vosky je mi vždycky líto celý film.. Za zmínku stojí nepochybně působivá hudba Petra Hapky, která je v samotném závěru nádherná.. (25.12.2023)

Filmový skvost s nadpozemsky nádhernou hudbou Petra Hapky a okouzlující Zdenou Studenkovou v titulní roli (byť její hlas byl bohužel předabován) - nebo aspoň skvost pro blázny jako já, kterým přijde spojení hororu s pohádkou samo o sobě jako rajská hudba pro jejich uši. Pro děti to podle mě není skoro určitě - film je místy skutečně strašidelný - celá úvodní sekvence do nástupu úvodních titulků - jejichž výtvané pojetí je mimochodem zcela úchvatné - je výborná a jak vystřižená z nějakého hororu, film skvěle oddaluje moment, kdy poprvé ukáže netvora v celé jeho "kráse" (bohužel ale nijak nevysvětlí, jak netvor přišel ke své podobě), scéna s lovem lani ve vodě je něco neuvěřitelného, stejně tak strašidelní sluhové netvora v čele s děsivým tvorem v lustru, který hlavní hrdince i jeho otci dolévá víno, dechberoucí je celá ateliérová dekorace netvorova sídla a především netvorova ptačí maska, všudypřítomnou děsivou atmosféru jen umocňují ponuté tóny varhan, v každém rohu jsou zaprášené staré obrazy, sochy a uschlé květiny, kdesi v zahradě bublá bažina, z níž se linou smrduté výpary... nechybí dokonce ani tak klasický hororový atribut, jakým je dlouhá chodba s vlajícími závěsy. Pohádku to ale stále nezapře - máme zde tři dcery na vdávání, hlavní hrdinku vydávající se do světa, lásku rušící kletbu, atd. - považuji vlastně skoro za malý zázrak, že se v době nejtužší normalizace podařilo natočit tak krásný a nestárnoucí film, který doba jeho vzniku nijak nepoznamenala a který ani po letech neztrácí na zajímavosti. Ten film mi je sympatický i tím, že ho televize reprízují jen zřídka, není proto do omrzení okoukaný, jako jiné pohádky. Skutečnost, že se některé scény natáčely v Havlíčkových sadech, mu pak v mých očích jen přidává na zajímavosti. UPDATE 21.3.2021 - Znovu a znovu, pokaždé když ten film vidím, mě absolutně dostane. Ta Hapkova hudba, to je prostě povznášející nádhera, která mě nikdy neomrzí (byť samozřejmě beru námitku, že se tam celou dobu opakují stále dokola jen 3 hudební motivy). Stejně tak ta Zdena Studenková je zde tak okouzlící, až to není možné. Vlastně když jsem na ten film znovu koukal, už ani nevím pokolikáté, tak mi docházelo, že mi osobně přijde absolutně bezchybný a bezvýhradně a nekriticky ho zbožňuji a chovám nehynoucí úžas a respekt a vděčnost k Herzovi, že něco tak svébytně překrásného přivedl kdysi na svět. (20.12.2015)

Koukám, že jsem nějak zapomněl ohodnotit tuto záležitost... Viděno po letech, zážitky jsou čerstvé tak směle do toho. Pohádka nebo horor? :-) Těžko říci. Ten úvod je vskutku nepohádkový. Ale není se co divit, když to točil Juraj Herz že? :-). Příběhu strašně pomohly kulisy opuštěného neudržovaného panského sídla. Jen stěží věřit tomu, že šlo o kulisy postavené výhradně pro natáčení filmu. No a samozřejmě je tu ještě hapka se svojí podmanivou hudbou. Ústřední melodi si myslím vybaví každý a to nemusí být ani fanoušek jeho filmových skladeb. Jediné co mi s odstupem času trochu na filmu vadí je naondulovaný Harapes s trvalou. žeů daň doby a tehdejší módy. Jak řeklo potomstvo, hečí byl princ jako netvor :-) což mně rozsekalo :-)))). Dávám za 4 v močálech uštvané laně. * * * * (05.11.2020)