Panna a netvor

Jeden z tych lepsich Herzovych filmov. Vyznacuje sa sice az prehnanou ponurostou a jednoduchym dejom ale taktiez posobivou atmosferou, vybornou Hapkovou hudbou, sympatickou Studenkovou a v zavere aj emociami nabitou osudovostou. Obcas mi vsak prekazalo umelecke stvarnenie niektorych scen (tento problem sa tyka aj reziserovho Devateho srdca a Galosov stastia). 70% (24.07.2009)

Juraj Herz opravdu balancuje na hraně únosnosti. Jako malé děti nás na tuhle hrůzu vzali soudružky učitelky do kina, aniž věděly, o co jde. Myslím, že jsem nebyl jediný, který měl podstatnou část filmu zavřené oči a klepal se strachy. Dokonce, i když film později dávali v televizi, nechtěl jsem se dívat, protože jsem měl z tohohle hororu strach. Až v dospělosti jsem film viděl celý bez přivření oka a musím napsat, že atmosféra je strhující. URČITĚ NEPOUŠTĚT MALÝM DĚTEM. (20.06.2005)

Jako dítěti mi tento film naháněl takovou hrůzu, že jsem ho nebyl schopný dokoukat do konce. Dnes se na něj podívám rád a konečně docením hudbu, výpravu, kostýmy, masky či nápaditou režii pana Herze. Hlavně hororová atmosféra je zde navozena naprosto dokonale a dokud není netvor vidět v celé své obludné kráse, jedná se o jednu z nejnapínavějších pasáží, kterou kdy náš film nabídl. Panna a netvor je dodnes můj oblíbený horor a po výtvarné stránce jeden z nejlepších českých snímků vůbec. Maniodepresivní podívaná na druhou, která po letech neztratila nic ze své děsivé krásy. (30.11.2009)

Krásny film. Má pomalšie tempo, ale vďaka nemu som si vychutnala tú pôsobivú smutnú atmosféru a úžasnú Hapkovu hudbu. Zdenka Studenková tu zahrala jemne a citlivo, dodala tej ťaživej bezvýchodiskovosti protipól nevinnosti a detskej radosti (napr. keď tancovala so sochami). A veľké plus za masku netvora, výborná. (11.06.2010)

Častokrát zde lze číst, že pohádka není pro děti. Horší je, že v mém případě není ani pro dospělé- už vícekrát jsem večer doma o samotě držela v ruce kazetu a moc se chtěla dívat- NELZE! Zbaběle vyčkám na večer, ve kterém nejsem sama a pak si tuhle krásu dopřeju. Výčet superlativů je dlouhý: krásná hudba Petra Hapky, každý záběr, který by se mohl stát obrazem (opravdu krásně udělaná scéna, do detailu- co záběr, skvost), hrůza úvodní scény, má velmi oblíbená chvíle, při které se jakkoli očekávaně lekám dvacet let- ruka dopadnoucí na rameno tatínka ve chvíli, kdy utrhne růži (+ úlek podpořen v tu chvíli zaznějící hudbou), výkon Václava Vosky (od začátku mne dojímá). Jako dospělou mne navíc film zaujal i pro nádherné dialogy- monology netvora- mají co říct, jsou to vlastně krásné filozofické úvahy. se kterými nelze, než se ztotožnit. Nakonec: ačkoli pana Harapese nemusím a nikterak mne neoslovuje, zde byla volba pana Herze velmi šťastná- až do závěru filmu zde herec nemůže působit mimikou, jeho dominantním hereckým projevem, kterým musí vyjádřit jakékoli rozpoložení duše, je pouze pohyb těla- logicky tak volba představitele hlavní role směřovala do řad baletních, či tanečních. (22.06.2010)