Panna a netvor

Hrůzostrašná pohádka pro zlobivé děti. Ačkoli se Herz viditelně inspiroval u francouzské Krásky a zvíře, konečnou výtvarnou podobu pojednal po svém...místy i naturalisticky. Temné lesy, mlha, začarovaný zámek, rozervaná dívčí hruď, démoni...vše podkresleno strašidelnou hudbou Petra Hapky ( a v protikladu romantickou ve snových scénách). Herz na rozdíl od J.Cocteaua zvíře Krásce zpočátku neukazuje, a tak stupňuje napětí - co nevidíme, může nás děsit více než viděné ( nebo naopak). A maska netvora je opravdu působivá, scéna lovu pak velmi věrohodná. A nebyl by to Herz, aby kromě celkového horrorového ladění snímku nepřidal snovou scénu s rakví...působivé! (23.08.2010)

Už název, evokující můj strastiplný životní úděl a vlastně rutinu ( Ne, pannou se necítím), jasně vypovídá, že se bude jednat, buď o v dnešní době běžný scénář ke špatně zapíchanému pornu a nebo ...co to melu, vždyť je to na ČÉTÉ, takže tam se mnou maximálně vyjebou vypitchenou Marcelkou Augustojc, tedy jedná se o jedinou možnou alternativu a to tu, která mě dodnes donutí se odpoledne v tramvaji pomočit. Traumatizující, hororová, brutálně deprimující pohádka pro starší a pokročilé, i když kdejaký drzý harant by ji měl povinně sledovat v trestu. Hapkova muzika, panoptikum zjevů, temnota...no, já se tenkrát jako čerstvý padesátník opravdu bál, dnešní degenerace se jistě pochčije smíchy při čtení mých rozklepaných, gerontích názorů, ale dost možná jen proto, že od věčného vysedávání u komjůtru mají oslabené svěrače. Takže urine jsme si probrali a vraťme se k filmovému kusu, dovolím si mu vytknout ještě jednu maličkost, tou trivialitou je obsazení Vlastíka Fenky, neboť, pokud si dal tvůrce tolik práce s tím, že nechal Zobana namluvit někým jiným, pak se tento transexuální baletka nemusel na konci ani zjevovat....panna v té době již jistě stejně nebyl a tudíž to postrádalo jakýkoliv sysel, neboť název díla se mohl snadno přejmenovat, sám ze zkušeností vím, že trvání na čemkoliv panenském je bláhovost, snad jen s výjimkou olivového oleje. No, Herz býval kabrňák. (05.07.2013)

Panna a netvor nie je žiadna rozprávka, kdeže. Žiadne "bol raz jeden/jedna/jedno..." sa nekoná. Juraj Herz si z komunistov jednoducho vystrelil a pod zámienkou rozprávky nakrútil jedinečný film, kde sa ušľachtilá empírová štylizácia ponára do neobyčajne pochmúrnych a zlovestných tieňov. Je to film pre dospelých, ktorí si dokážu vychutnať archetypálnu story podrobenú neúprosnej interpretácii prostredníctvom morbídne, naturalisticky a iracionálne orientovanej imaginácie. Dieťa - pokiaľ vôbec prežije záverečné sekundy openingu s brutálnym mordom v najklasickejšom štýle slasher hororu - ťažko ocení fascinujúcu atmosféru zmocňujúcu sa diváka ako biblický Leviathan. Ľúbostný cit je nazeraný z tých najmučivejších stránok (milostné lôžko sa stáva smrteľnou pascou - podivní démoni spúšťajú baldachýn ako veko rakvy) a erotická symbolika je až bezočivá (postava milenca je spolovice vtákom :-) Morbídna hororová nádhera číha na každom kroku - mŕtvola v lese, bahenná sopka na nádvorí, obrazy hrôzy pod vrstvou prachu. Sakrálne patetická hudba Petra Hapku podčiarkuje nevšedný majestát tohto diela. Ortodoxne kultová záležitosť, no scénu s laňou Jurajovi nikdy neodpustím. PS: Hoci netvorova maska je produktom spontánnej invencie, veľmi podobné vtáčie monštrá vidieť na obrazoch niektorých nizozemských manieristov (Frans Floris, Crispin van der Broek, David Teniers, Maarten de Vos či Frans Francken), kde obývajú desivé svety posledných súdov, zvrhnutí padlých anjelov a pokušení sv. Antona. (26.05.2007)

Audiovizuálny klenot s fantastickou atmosférou. Tak nejako by znel môj najstručnejší komentár. Keďže som v čase jeho premiéry už prekročil tridsiatku, nezdieľam hrôzy mladších komentátorov, ktorí očakávajúc obvyklú rozprávku typu "kde bolo, tam bolo" dostali podpásovku, v socialistickom Československu výnimočnú. V jej hodnotení osciloval medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami a ustálil som sa na štyroch. Niekedy premýšľam, či by hororový účinok nebol výraznejší, ak by sa hlava netvora vo filme vôbec neobjavila. Aj najstrašnejšie strašidlá strašia iba premiérovo. Strašidlá vytvorené v hlave diváka fungujú dlhšie. A vôbec sa nestotožňujem s názorom, že tento film by nemali vidieť deti. Naopak, je to skvelá príprava na filmy a život, ktoré ich čakajú. (13.11.2010)

Jeden z tych lepsich Herzovych filmov. Vyznacuje sa sice az prehnanou ponurostou a jednoduchym dejom ale taktiez posobivou atmosferou, vybornou Hapkovou hudbou, sympatickou Studenkovou a v zavere aj emociami nabitou osudovostou. Obcas mi vsak prekazalo umelecke stvarnenie niektorych scen (tento problem sa tyka aj reziserovho Devateho srdca a Galosov stastia). 70% (24.07.2009)