Sladké starosti

Andrej Hryc v roli vrchniho se svym konakem nema chybu. Neurazi ani hlavni postava cukrare Simona, kterou slusne ztvarnil Emil Horvath. Par vtipnych situaci se ve filmu najde, myslim si vsak, ze restauracni zarizeni ma potencial k vetsi zabave. Mozna, ze se jedna o nadprumernou slovenskou komedii, v ceskoslovenskem meritku je vsak jen prumerna... (20.10.2012)

Taková typická romantizující, charakterově-vztahová komedie, kterých se ve své době točilo docela dost a nám i Slovákům docela šly. Tradiční problémy doby, tradiční charaktery, tradiční postavy, tradiční rozuzlení. Ale nenudil jsem se, občas se i zasmál a pobavil se u spousty tehdy hodně mladých herců a hereček. Na Herze možná až moc tendenční, ale jak známo, on to s tvorbou neměl zrovna lehké a občas musel natočit něco pro uklidnění rozbouřené vody. K jeho cti se sluší říci, že i v tomto případě se mu to docela povedlo. 3,5* (13.07.2013)

Problémy kolem Straky v hrsti vygenerovaly slavný Herzův barrandovský zákaz, který ovšem neplatil na Kolibě. A Slováci jsou za to dodnes rádi, protože Sladké radosti patří mezi zlatý fond slovenských komedií. A skutečně, jedná se o lehce plynoucí komedii s prvky klasické grotesky. I to, že je zasazená do toho zmaru a šedi 80. let vadí jen pramálo. Nápad na hlavního hrdinu, cukrářského mistra, který je roztomilý a zároveň bezbranný, je příjemný. S přirozeností sobě vlastní tu nástrahami proplouvá Emil Horváth ml. a stejně jako jeho předchůdci v klasickém slapsticku se vyrovnává stejně elegantně s náručemi dívek i překážkami různých portýrů či vdavek chtivých matrón. Není to vybroušený diamant, ale pro orientaci ve slovenském filmu skvělá ukázka a motivace, proč nezanevřít na produkce z východní části naší republiky. Příznivci pouze pražských produkcí zas mohou doplnit bílá místa ve filmografii Kocába, Maškové, Mourkové, Duchoslava nebo Ireny Kačírkové. (04.12.2020)

Československá komedie z prostředí kuchyně bratislavského hotelu. Hlavní postavu představuje šikovný a poctivý mistr cukrář Šimon Šindelka v podání známého slovenského herce E. Horvátha ml. Tomuto poctivci komplikuje život jeho matka (I. Kačírková) s enormní snahou hledání nevěsty pro svého syna a také jeho nevysvětlitelná tendence strkat prsty do malých otvorů. Vedle sympatického cukráře můžeme zhlédnout také záletného vrchního Fera, jehož představitele A. Hryce jednoznačně hodnotím jako nejkomičtější postavu snímku. Fero je známý svými pochybnými a nekalými kšeftíky a také netradiční přípravou luxusních alkoholických nápojů. Scéna s výrobou koňaku Debouche je vskutku lahůdková. Co se týče ženských postav, je potřeba zmínit R. Maškovou, pomerně půvabnou avšak příliš nerozhodnou až hloupou servírku a její kolegyni P. Mourkovou, tradičně prostořekou mladou slečnu. Z vedlejších postav bych ještě připomenul cukrářského učně J. A. Duchoslava, movitého objednatele dortu s bílým koněm Elevátorem D. Blaškoviče či znalce francouzských koňaků V. Černého. Režiséru Herzovi se podařilo natočit vkusnou a vtipnou komedii, jež se může řadit mezi nejlepší slovenské díla tohoto typu. (30.07.2013)

Po bizarních úvodních titulkách jsem od filmu čekal asi něco trochu jinýho. Opravdu jsem si nemyslel, že bude následovat ztřeštěná komedie, ve který bude jedinou bizarností účes Pavlíny Mourkový. Připadalo mi to, že se tvůrci inspirovali ve filmech Pierra Richarda a zkusili natočit komedii v podobnym duchu. Překvapivě Emil Horváth, kterýho jsem do teď znal akorát ze 30 případů majora Zemana, byl v tý roli docela dobrej a ze začátku mě to fakt bavilo. Jenže ty vtipy se dost opakujou a když se mu asi počtvrtý někde zasekne prst, tak mě to bavit postupně přestávalo. Vypadalo to nadějně, ale přišlo mi to takový nedotažený. Za zmínku stojí ještě Andy Hryc a jeho francouzskej koňáček domácí výroby. (18.10.2022)