Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 656)
Něco neuvěřitelného! Kdo neviděl Rudolfa Hrušínského v tomhle, tak jako by jej ještě neviděl nikdy hrát. On tady totiž předvádí vysokou školu, co vysokou školu, přímo Oxfordskou univerzitu hereckého mistrovství. Vpodstatě se dá říct, že celý příběh je postaven jen na jeho neskutečných hereckých schopnostech. Ale to je samozřejmě míněno jen s nadsázkou. Ostatní herci jsou nepochybně taky skvělí a také scénář a režie jsou excelenetní. Bravo všem zúčastněným. ()
Po filmařské stránce naprostá dokonalost. Perfektní kamera nenechá člověka vydechnout a jednou za čas zabere obří detail, nebo zase dělá takové ty jakoby kulaté obrazy. Herecký výkon Rudolfa Hrušínského je provařená záležitost, ale aby se neřeklo tak zopakuji, že je skutečně mistrovský, geniální, dechberoucí. Pan Kopfrkingl je fakt úděsný člověk, pořád se perverzně češe a stejný hřeben používá i na mrtvoly a za celý film nezavře hubu. Ty Hrušínského podivné monology mě vážně dostávaly. Jedinné co mi trochu kazilo dojem byla neuvěřitelná poddajnost a zmanipulovatelnost jeho rodiny, takhle snadno by svou kůži podle mě nikdo nedal a to mi prostě nevymluvíte. ()
Totální psychologický snímek staví na životním výkonu Rudolfa Hrušínského, který se na oněch 95 minut stal oním omezeným človíčkem, z jehož činů a mluvy pramení všechen ten děs, který neurčitě cítíte. Když k tomu přidáte úžasnou Vlastu Chramostovou, šílené pojetí kamery Stanislava Miloty a zcela a naprosto psychotickou hudbu Zdeňka Lišky, ještě rádi uvidíte pana Kopfrkingla odjíždět tam do dáli, do světa kde už nikdo nebude trpět...nejsilnější tuzemský film, jaký jsem viděl, a dost možná že nejsilnější vůbec. ()
Už při prvním zhlédnutí jsem byl naprosto ohromený tímto grandiózním filmem a nezapomenutelným zážitkem z něj (i když se pak u mě dostavila docela slušná depka ;-)). Při dalších zhlédnutích jsem si Spalovače užíval ještě víc, a to všech jeho složek, ať už to byl brilantní Rudolf Hrušínský (pro mě osobně jeho nejlepší herecký výkon), výtečná Herzova režie, Liškova hudba, Milotova kamera, Janáčkův střih, mrazivá atmosféra, či cynický, černý a morbidní humor (ale naprosto chápu, že to někomu vtipné nepřišlo; ostatně i mně při prvním zhlédnutí do smíchu zrovna nebylo...viz Herzův monolog v bonusech). Myslím, že ani nebudu moc přehánět, když Spalovače označím za jedno z nejlepších dramat, které kdy byly natočeny (z československých možná vůbec nejlepší). ()
Spalovač mrtvol zritualizoval krásu a napodobil věrně případ, kdy skutečný život imituje umění. Nesmírně progresivní, kultivované a cizokrajné dílo. A nenucené. Vzpírá se chladné úmorčivé práci budující nešťastně emoce na základech obřadné vycizelovanosti - snad s výjimkou nadvyužívaného rybího oka v závěru, které si filmaři nechali dovést z Francie. ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (59)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
- Ve scéně v casinu, která následuje po židovském pohřbu, si u stropu tanečního sálu nejde nevšimnout velké otáčející se zrcátkové "disco koule". Nejde však vůbec o chybu ve výpravě, toto zařízení tak typické pro diskotéky 80. let bylo skutečně běžným vybavením tanečních klubů už ve 20. letech a objevilo se dokonce už koncem 19. století. (Stejšn)
- Režisér Juraj Herz zatúžil román sfilmovať, ešte než si ho prečítal. Zlákal ho titul, ktorý zazrel, keď kráčal okolo výkladnej skrine jedného kníhkupectva. (Raccoon.city)
Reklama