Spalovač mrtvol

Fascinující film. Jak díky příběhu, postavám a hereckým výkonům tak díky audiovizuální stránce. Četla jsem Fuksovu předlohu v rámci četby k maturitě a byla to jedna z knih, kterou jsem si přála u zkoušky vytáhnout, jenomže nakonec to byl Obraz Doriana Graye. Proč jsem si přála vytáhnout si zrovna Spalovače mrtvol? Začalo to právě zhlédnutím Herzova filmu, knihu jsem si díky filmu přečetla až později. Film upoutal mou plnou pozornost již od netypických úvodních titulků, které, jak se později ukázalo, již na začátku odhalovaly pokřivený charakter hlavního hrdiny a úchylky, které skrýval (nebo se o to snažil) před světem. Dále to byl herecký projev Rudolfa Hrušínského - pan Kopfrkingl mi v jeho podání i přes počáteční milé a uhlazené chování naháněl hrůzu a ve mě rostl pocit, že tohle dobře neskončí - hlavně, jak např. pořád opakoval, že je abstinent nebo jeho posedlost krematoriem, Tibetem a smrtí obecně. Dále jeho prazvláštní způsob mluvy - do teď mi nejde na rozum, jak si ho mohla Marie vzít, ale holt měla asi jiný vkus... Nejdřív se mi zdál jako někdo, kdo i přes svoje úchylky atd. ze svých nároků a názorů nesleví, jenže právě jedna z úchylek, fascinace smrtí, ho nakonec změní k nepoznání... Proměna je to děsivá, pomalá, dlouhá, ale jistá. Oproti knize jsou některé pasáže zkráceny nebo chybí úplně, film ubíhá rychleji než kniha, ve které je kromě dalších detailů i více opakujících se částí, což mi čtení trochu znepříjemňovalo. Knihu samu o sobě bych jako horor neoznačila, možná při velmi bujné fantazii - což se týká hlavně druhé poloviny. Ve filmu ovšem panuje stísněná atmosféra již od začátku - hraje znepokující hudba a kamera předvádí nevídané věci. Hudba i dialogy přechází mezi scénami tak lehce, že může díky náhlé změně prostředí a času docházet k chvilkovým dezorientacím. To bych čekala spíš u hudebních filmů, možná i u akčních nebo třeba animovaných... prostě ne u dramatu. Filmu to dodává zvláštní auru - i přes časové skoky a již zmíněné zkracování je Kopfrkinglova proměna plynulá - vše směřuje k od jisté chvíle očekávanému, přesto nechtěnému konci - kde se plynulý přechod mění na rychlý střih - kdy si přejeme pro postavy nějaký lepší osud. P.S.: Projekce zrestaurované verze na festivalu v Karlových Varech ještě umocnila můj prožitek (zejména v hororových pasážích) a fascinaci tímto filmem. Jeden z nejoblíbenějších, dost možná můj nejoblíbenější český film. Díky spojení proměny osobnosti s ideologií i díky dobovému zasazení bych film doporučila do hodin psychologie, společenských věd i dějepisu. Vsadila bych se, že žáci/studenti si to pak budou určitě pamatovat. 10/10 (05.07.2019)

Kdyby film nebyl natočen v době socialismu, kdyby neskončil v trezoru a kdyby se vypustil do světa, Hannibal Lecter by se dnes šel zahrabat. Karel Kopfrkingl je nejúchvatnější záporák českého filmu a z Rudolfa Hrušínského nelze spustit oči. Jeho postupná přeměna ze spořádaného leč mírně divného otce ve zvrhlou bestii vraždící vlastní rodinu vám dlouho po skončení nedá spát. Velice děsivé, silné, groteskní... Dále také něžné, čarokrásné, nebeské.. (20.12.2006)

One-man-show v podání Rudolfa Hrušínského. Psychologický snímek, ve kterém pan Koprfingl začne jako milující hlava rodiny a skončí jako blázen, díky vymývačům mozků od našich "milovaných" sousedů. Střih a kamera jsou pokrokové a velmi nadčasové, to zapříčinilo, že zub času ze Spalovače neukousl ani malinkaté sousto a to je jen a jen dobře. Protože nejen kamera a střih jsou tady vynikající. Myslím si, že celý tenhle klenot, za nějž můžeme vděčit muži jménem Juraj Herz, je nadčasový a je to jakési memento pro dnešní generaci, protože mezi řádky se toho zde dá vyčíst velmi mnoho... (20.01.2007)

nejzlatější ze zlatých! (29.08.2009)

Dle mého názoru nejlepší původně český/československý film, jaký zde byl natočen. Rudolf Hrušínský káže neuvěřitelně mocným způsobem a všichni ostatní mu zdatně sekundují. V hereckém ansámblu není jediné slabé místo. Což je nicméně umocněno nejvíce scénářem spojeným s psychotropní hudbou a naprosto dechberoucí kamerou. Trochu už by tam mohl člověk ztratit psychologickou sondu do mysli člověka, zcela oddavšího se nastupujícímu systému, pálícího za sebou všechny mosty a i tak zachovávajícího si kamennou, či lehce usměvavou tvář, tak jak se od majitele krematoria sluší a patří. Závěrem bych chtěl říct, že důkaz, že Herz skutečně natočil klenot (možná i nejlepší za svou kariéru), je ten, že tento film funguje jak naprosto mrazivý psychologický horor, kdy vám naskočí kůže už při první scéně v Zoo a nezůstanete v klidu až do odjezdu z krematoria při dešti, tak funguje jako totálně černočerná komedie. Což ovšem neznamená, že by se tento film měl někdy riffovat... (07.03.2010)

"Děkuji, alkohol nepiji, jsem abstinent. Ani nekouřím." Vážně nevím, co mám pochválit dřív. Rudolfu Hrušínskému se podařilo ztvárnit toho nejlepšího "psychouše", jakého jsem dosud viděla a ten jeho hlas, pohledy, gesta.. To všechno je dokonale propracované a skvěle to zapadá do jeho role. Předvedl něco úžasného! Pak také musím jednoznačně pochválit kameru, bez ní by to ani zdaleka nebylo tak úžasné, stejnětak bez střihu a hudby. Jednotlivé scény se prolínají jedinečným způsobem a všechno je to dotažené do nejmenších detailů. Samozřejmě musím pochválit jak knihu tak scénář Ladislava Fukse, protože vymyslet něco takového, na tu musí být člověk buď stejný šílenec jako pan Kopfrkingl nebo naprostý génius! Jiná možnost mě nenapadá. Dalším faktorem, který činí film jedinečným a vynikajícím, je skvělý výběr hvězdných herců, v čele samozřejmě s Hrušínským, ale ani další postavy nejsou k zahození. Například mladý pár, ve kterém chlapec dívku neustále obdivuje a sleduje, manželé v podání Vladimíra Menšíka a Míly Myslíkové, kteří příjemně odlehčovali atmosféru (sice byli na filmu nejvtipnější, ale rozhodně ne jediní vtipní!), mladý Jan Kraus, jenž se na návštěvě jedinečným způsobem neustále nalíval vínem, a spousta dalších. A Miloš Vognič, to je kapitola sama o sobě. Kdykoliv se usmál nebo promluvil, umírala jsem smíchy :D Líbí se mi, že v každé scéně s více aktéry, jsou herci stále ti stejní a stále s těmi svými typickými znaky. Celé je to prostě jedno velké mistrovské dílo! (25.02.2012)

Působivé, strhující, děsivé a dokonalé. Jediná minuta filmu není navíc, jediné filmové okénko bych nevyměnil. (21.07.2008)

Podle mého názoru nejlepší český horor! (19.10.2008)

Je to nuda. Klidně si myslete něco o debilovi, ale je to prostě nuda. (27.06.2010)

Geniální československé dílo, které neztrácí na kouzle i s přibývajícími lety. Skvělý Hrušínský! (30.01.2011)

Herzův masterpiece vyžadující vícero zhlédnutí. Rudolf Hrušínský rolí Karla Kopfrkingla potvrdil status nejlepšího herce v historii Československa i samostatné Čr. Jeho přednes, dychtivé básnění o smrti a závěrečná "záchrana" členů jeho rodiny je nezapomenutelná. K tomu je zamíchán hudební doprovod Zdenka Lišky, až nepříjemně rychlé střihy a ÚŽASNÉ přechody z jednotlivých scén do dalších. Něco podobného jsem zatím neměl možnost zhlédnout. A ta depresivně chladná atmosféra je k zbláznění. (23.02.2011)

Nejúžasnější monolog všech dob. (14.03.2012)

Pro mě je Spalovač jeden z klenotů české kinematografie a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Sice to zní divně, ale k tomuto filmu se mi nějak hodí spojení "krásně morbidní". Vynikající atmosféra, režie a jedna z nejlepších rolí Rudolfa Hrušínského. Nemám co dodat, snad jen: "Dáš si rakvičku nebo věneček ?". (07.01.2007)

Asi jsem ten největší rouhač v českém filmovém světě, ale já prostě nemůžu dát plný počet, přestože se jednalo o skvělý film, se skvělým námětem a příběhem ( který ale nepatří Herzovi) a naprosto famózním Rudolfem Hrušínským (kdyby tohle byl můj otec, asi bych se dobrovolně stala bezdomovcem). Je to depresivní příběh, s dusnou, strhující atmosférou, která strhne snad všechny kromě mně. Je to opravdu silné kafe, ale já radši čaj. (11.08.2008)

Pro mě vedle Ucha nejlepší film české kinematografie. Ty pocity, když film shlédnete, se nedají popsat. Dokonalost na druhou a pan Hrušínský byl(ale i je) Bůh! (10.09.2010)

Omlouvám se všem, ale tahle úchylárna mi prostě nesedla. Rudolf Hrušínský sice hraje výborně, až mi z toho mrazí, hřeben jako spojka mezi mrtvolou a spalovačem je dokonalá, ale jinak mi to přišlo až moc ujetý na takové téma. Člověk čeká vraždy, ale ty ne a ne přijít, až jsem myslel, že snad ani žádná nebude, když v tom se nad nedobrovolnými mrtvolami roztrhne pytel. Je to těsně pod čtyřmi hvězdami, ale zatím to na ně prostě nemá. (13.11.2010)

Úžasné psychologické, někdy až tragikomické drama s doslova jedinečným Rudolfem Hrušinským v hlavní roli, která je snad jeho vrcholným výkonem v kinematografii vůbec. Film je často tak sugestivní, že se můžeme nechat přímo hypnotizovat úvahami pana Kopfrkingla, jeho klidným hlasem, kterým pronáší své psychopatické myšlenky. Sledujeme přeměnu člověka, ve kterém nacistická propaganda probudila povahu duševně narušeného jedince, schopného ve jménu nebezpečných ideálů vyvraždit i vlastní rodinu, v přesvědčení o své úloze spasitele. Juraj Herz si hraje s podmanivostí slov i detaily obrazů, děsí nás a zároveň fascinuje dokonalým pohledem na zvrácené lidské psychično. Závěrem nelze zapomenout na mistra české filmové hudby Zdeňka Lišku a jeho teskné melancholické tóny, jež doprovází tento silný film. (30.10.2011)

Juraj Herz dokonale přenesl Fuksovu předlohu na filmové plátno. Na otázku, zdali byla lepší knižní předloha nebo samotný film, odpověď hledám velmi těžko. Nejspíš plichta. Kdo miluje R. Hrušínského, může si jeho "oskarový" výkon užít v každé scéně filmu. Geniální věc. (22.08.2012)

Neskutočná psychologická ukážka o tom, ako sa človek postupom času "zázračne" premení vidinami lepšieho života. Rudolf Hrušinský je jasná česká herecká jednotka. Film rozpráva a najmä ukazuje s oveľa hlbším významom než si ľudia dokážu predstaviť. Traumatizujúci dômyselný a zároveň perfektný scenár to len umocňuje. Jeden z troch najlepších česko-slovenských filmov. (26.01.2013)

Opravdu geniálně natočená adaptace předlohy, asi vůbec nejoriginálnější přepis literárního díla. (18.02.2007)