Straka v hrsti

Mě tenhle teatrální alegoricko-abstraktní styl vyprávění teda zrovna nebere, ale naštěstí to má i normální a zajímavé části, které to celé ženou kupředu. Příběh je zajímavý, zpracování občas taky, až na to přehnané stylizované hulákání a pohyby. Takové postindustrální (snad nechtěně) postapokalyptické podobenství o tom, že lidé jsou svině v každé době, epoše a času, tedy, že zůstávají stále stejní, tedy lidští, i když to zanmená pravý opak toho, co je pod tím slovem představováno. Je třeba říct, že navzdory stylizaci a provedení, se Herzovi podařilo udržet hlavu i patu přesně tam, kde mají být a vybrat zajímavé herce (Rösner je démonický, Heřmánek skvělý, Anděla je smyslně éterická a abstraktní asi stejně, jako celý film, její obsazení je světlou stránkou filmu). Procesí smrti však nemá chybu, Herz prostě svou temnou stránku neskryje. V podstatě zajímavý kousek, který ale asi nebudu chtít vidět někdy znovu. (13.07.2013)

Skvělý experimentální film! Z hlediska výstavby děje maximálně zhuštěná, dynamická, mnohovrstevnatá dramaturgie, je to celé opravdu punk - nevím, jak k tomu Herz došel. Estetika škaredých osmdesátek, vynikající hudba - tady bych si rýpnul do uživatele raroh - Kocáb v osmdesátkách udělal skvělou hudbu k hodně filmům (včetně Chytilové), kdežto Štědroňova filmová hřivna je pouze a jen v Baladě pro banditu , a to je přenesené divadlo. Jinak - Straka hodně připomíná Jancsóa - námětem (zloděj obírá zloděje, který je obrán ještě větším zlodějem), ale i zpracováním - skvělé komparzy, skvělé choreografie. Neokoukané, působivé, sežral jsem to i s navijákem. "Vždyť jsou to jen herci." (04.10.2012)

Antonín Přidal adaptoval středověkou hru Mastičkář, včetně ústřední postavy Rubína (pouťová divadelnost ve výrazu ve filmu zůstala) i s jejím masopustním pojetím, s aktualizací přenesenou do zdánlivého bezčasí (ale s výraznými historickými konotacemi 20. století - nacističtí rytíři), dost typickou pro přelom 70. a 80. let. Hudba M. Kocába je tradičně pro něj eklektická (takový Miloš Štědroň by si s úpravami historické hudby a hudbou současnou poradil osobitěji), ale ve výsledku ne zas tak špatná, jako by byla od téhož autora dnes. Název Straka v hrsti byl z komerčních důvodů použit podle nahrávky Pražského výběru, kterou Kocáb do filmu také jako svou hudbu zařadil? (17.08.2011)

Československá hudba osmdesátých let byla celkově nejhorším obdobím. I v oblasti popu, i v oblasti rocku. Všem už z toho komunismu naprosto jebalo, v mnoha případech to bylo hudebně naprosté psycho. Ne, že by tu nebyli špičkoví muzikanti, naopak, ale všecko to bylo úplně na hlavu. Jsem rád, že přišel převrat a vše se vrátilo do normálu. Jinak nevím, co by se tady dnes hrálo. Asi na šalmaje. Pražský výběr mám docela rád, ale tenhle film ne. 50% (19.12.2015)

"Poslyšte příběh velmi krásný" zpívá (nebo spíše ječí) Jana Kratochvílová na začátku o příběhu, nebo tedy filmu končícím mimo jiné hromadnou střelbou na nevinné vojáky!! Měl jsem v podstatě stejné pocity jako zde popsal uživatel Big Bear... Když se na zapadlém smetišti za doprovodu Pražského výběru začali objevovat šílenci, co vypadali jako parodie na hippies v středověkých kostýmech nebo začli tam do kruhu jezdit motorky a uprostřed se vystavovali lidé coby sochy se zaječími nebo jeleními hlavami, nestačil jsem zírat, co to vzniklo a do jaké úrovně bizáru režisér Juraj Herz (autor takových skvostů jako Spalovač mrtvol nebo Petrolejové lampy) v 80. letech postoupil. Tohle je snad největší filmový úlet, co jsem v československé kinematografii viděl! Možno trochu s nadsázkou označit za takové malé skloubení "Den sedmý, osmá noc" a Vorlova "Kouře". Bohužel, tady absolutně bez myšlenky... alespoň já jsem nic rozumného v tomhle šílenství nepozoroval. Odvaha natočit tohle uprostřed komunismu se cení, ale jako celek osobně neshledávám žádný velký přínos, žádné kladné pocity... je mi líto. Jednu hvězdičku dávám za občas povedenou hudbu, jinak u mě je to velmi těsně na hranici odpadu; 20% (30.05.2018)