Upír z Feratu

Tak jsem si včera po hooooooooodně dlouhé době dal zase tuhle Herzovu jízdu se závodním speciálem Vampír Ferat (Škoda 110 Supersport). Vůbec nechápu zdejší nízké hodnocení! Stoker by byl myslím nadšen a až se divím, že soudruzi dovolili aby tento film vznikl a šel do kin. Nejen že se vymyká soudobé místní tvorbě, ale skvěle doplňuje osmdesátkové filmy té doby, která se podivnými vozy jen hemží. Tady to má ale navíc punc české originality. Moc jsem si užíval Menzela, Schmida i sexy Břežkovou. Dáša byla taky fajn a celkem jsem zíral jak se dá honit po českých okrskách dvanáctsettroska se zapnutým majákem. Film by asi nebyl ale tak parádní bez jedné věci. A tou se super Hapkova hudba. Hlavně v závěrečných pasážích rallye, kdy Vampire projíždí tmou s plně rozsvícenými reflektory včetně těch přídavných na kapotě ty záběry spolu s temnoým hudebním podkresem byly opravdu až mysteriózní. Po těch letech jsem čekal u sebe jen mírné ušklíbnutí , ale nakonec zůstala velká míra spokojenosti a i obdiv k nadčasovému dílu. Mimochodem co by tomuto pohonu řekla šílení Gréta? To je ještě ekologičtější než auta na elektřinu ! Není ona Gréta také z rodiny paní Ferat? :-) !!! Já dávám rozhodně za 4 krevní konzervy ! * * * * (30.11.2019)

Zatímco Herzovo setkání s Josefem Nesvadbou lze považovat za provokativně inspirativní, jiná česká setkání s žánry hororu nebo sci-fi je nutné tolerovat skutečně jen jako experimenty či pokusy. A i když je výsledná podoba filmu Upír z Feratu Herzem označena za pouhý fragment jím zamýšleného filmu, i tak zůstalo zajímavé svědectví o české poctě klasického expresionistického skvostu. Není ostatně náhodou, že Herzogův německý remake Nosferatu: Phantom der Nacht vzniká o pouhé dva roky dříve. Herz ovšem tvořil v podmínkách státního filmu, odkázán byl na mladoboleslavskou automobilku a k dispozici měl vysloveně nevyrovnanou hereckou sestavu. Sám toužil patřit mezi herce, které spojuje role upíra Nosferatu a proto se obsadil do fragmentů němého filmu komentovaných nezaměnitelně ironicky ypsilonkovskou dikcí obdařeného Schmida (zde v roli parafrázující Van Helsinga). Hlavní ženskou roli svěřil své oblíbené Veškrnce, pro kterou měl vždycky slabost a opakovaně v ní dokázal probudit jinou polohu jejího mladého talentu. Zajímavě pracoval s Menzelem i Čepkem, podivným tajemstvím obestřel stařičkou Blanku Waleskou, ale mnoho nedokázal vykřesat z Jany Břežkové, které snad šlo uvěřit polohu závodnice, ale cokoli dalšího už byl problém. Samostatnou kapitolou zůstává poživačná sapfická madame Ferat svěřená Zdence Procházkové, toho času již česko-rakouské herečce. Ze Švankmajerových nápadů mnoho nezbylo, ale odkaz na něj alespoň stvrzuje prostřih na jeho Rakvičkárnu. Mohlo to být skvělé gore srovnatelné se západními filmy té doby, takto máme alespoň zajímavější psychologické drama s jednotlivými prvky pro český film nevídanými. (26.08.2020)

Už jsem tenhle film viděl minimálně 2krát ale je tomu už pěkných pár let. Všimnul jsem si, že ho tady ale nemám ohodnocenej což mě přimělo k tomu abych si dal repete. Věřím, že kdyby měl Juraj Herz volný ruce vznikne z toho něco jistě nezpomenutelnýho. Takhle je z toho jen průměrná podívaná o káře, která ráda krev. Škoda no. Koho neoslní Veš Krnová(pardón Halová) a její kozy, mohl by vzít za vděk (na tu dobu celkem) vytuněnou károu. Za zmínku stojí i snová scéna a vydařená je i hudba(jak jinak) od MISTRA Hapky. (18.03.2023)

Konečně k letitému hodnocení doplňuji i komentář. Tenhle film je plný rozporů. Na jednu stranu námět, spolu se všemi (i ve filmu zmíněnými) okolnostmi a důsledky (dobově tehdejší ropná krize, dnes zase všechny ty kecy o uhlíkové stopě) je dost zajímavý a nosný. Dále výtvarná stránka (Pištěk se docela vyřádil), Hapkova hudba a i docela solidní atmosféra (v některých momentech). Naproti tomu scénář je dost krkolomný, tu a tam jakoby kus chyběl (cenzura?), někdy pro změnu atmosféra chybí úplně, postavy se občas chovají vyloženě divně a protismyslně a ta občasná kritika konzumu je tam nasazená hrozně násilně. A co nejhorší, výběr herců. Třeba Čepek pasuje přesně, jenže Menzel zkrátka nikdy hrát neuměl a Veš krnová stačí leda tak na prostomyslné venkovské nány a štětky, v dramatických rolích je úplně mimo. Ze tří neslevím, už proto, že jsem jako malý capart obcházel model feratu na slovutné filmové výstavě u Hybernů v roce 1986 dílem v hrůze, dílem fascinován, ale jinak myslím, že to zůstalo někde na půl cesty k využití potenciálu nápadu. (25.08.2021)

Desing automobilu Ferat - http://www.youtube.com/watch?v=Kd_zZv3eplY dělal Theodor Pištěk ve spolupráci lidí z Mladé Boleslavi z oddělení vývoje soutěžních a závodních vozů Škoda. Podařenou psychohudbu k filmu složil Petr Hapka. Hlavním hrdinou, mimo Mimi ( Dagmar Veškrnová ) a Dr. Marka ( Jiří Menzel ), je automobil Ferat Wampire z biologickým motorem, který jezdí na neobvyklé palivo. Ani po dvaceti devíti letech od natočení tohoto snímku režisérem Jurajem Herzem, jsem se nenudil a při pohledu na ty všechny vozy Škoda 1000, Škoda R - 110 nebo Škoda 120 nebo Fiat Maluch jsem si pěkně zavspomínal. Ne úplně nadarmo jsem si taky vzpomněl na filmy Terminátor nebo Virus z Jamie Lee Curtisovou a na knihu Století páry od Petra Schinka. TERMINÁTOR ( 1984 ) - stroj z ocelovou konstrukcí která je obalená lidskou tkání, VIRUS ( 1999 ) - stroje využívající ke svému " životu " lidské orgány, STOLETÍ PÁRY ( 2010 ) - Bytosti z masa a kostí uměle " vyrobené " pro práci, hlídání, ochranu a boj, UPÍR Z FERATU ( 1981 - 82 ) - biologická jednotka velké síly obalená ocelovou konstrukcí. A v neposlední řadě i povedená plakát k filmu, který lehce připomene Tarantinovo Grindhouse: Auto zabiják (2007). (06.06.2010)