Hush

Z Mikea Flanagana sa nám stáva jeden z najzaujímavejších hororových/thrillerových režisérov súčasnosti. Po slušných, avšak minimalistických hororoch ako Absentia a Oculus, ktoré však skôr pracovali so psychológiou postáv, než s prvoplánovým vystrašením diváka, prichádza s ešte minimalistickejších home invasion Hush, ktorý si natočil pre Netflix iba tak z nudy za pár dní vo voľnom čase. A aj keď to je na prvý, aj na ten druhý pohľad iba klasický prírastok do home invasion subžánru, tak práve silná režisérska ruka ho dokázala povýšiť na niečo viac než typický zabudnuteľný home invasion thriller. Flanagan sa tu totiž ani na sekundu netvári, že točí niečo iné a ani nesnaží o nič viac než z daného subžánru dostať maximum. A presne to sa mu aj darí. Obyčajná hra na mačku a myš a osemdesiat minútové naháňanie vraha a obete na ploche jedného domu a jeho okolia nebolo snáď nikdy napínavejšie. Fakt, že hlavná hrdinka je hluchonemá je príjemným spestrením a Flanaganovi sa darí pár zábermi výborne načrtnúť vnímanie jej sveta. Hlavná hrdinka, napriek tomuto hendikepu však nie je typická obeť, ale racionálne uvažujúca postava, ktorá vie, že vrah má oproti nej podstatne na vrch a tak sa v rámci možností a žánru v ktorom sa pohybujeme chová maximálna racionálne. Práve vďaka tomu svojím konaním budí u diváka sympatie, čo je pri podobných naháňačkách vraha a obete priam žiaduce, pretože tak umožňuje ten boj prežívať spoločne s hlavnou hrdinkou. V Hush tak vynikajúco funguje napätie, stiesnená atmosféra, aj tempo, ktoré vie, že podobný námet by dlhšiu ako skromnú osemdesiat minútovú stopáž neutiahol. Ani raz tak nestihne nudiť a končí presne v momente, keď by celé dianie mohlo byť repetitívne. Flanagan tak opäť dokázal, že má veľký talent a stačí mu jeden námet, v ktorom vie natočiť efektný film. Hush síce nie je absolútne ničím výnimočný alebo originálny home invasion thriller, ale svoj účel plný v maximálnej možnej miere. Je to výborne odvedená práca, ktorá rešpektuje všetky pravidlá žánru, ale zároveň dokazuje, že pokiaľ sa s nimi pracuje s rozumom, tak aj na malom priestore a s tisíc krát opakovaným námetom je možné natočiť dostatočne strhujúci napinák. Flanagan natočil presne to čo chcel natočiť a v podstate si to nijako inak alebo lepšie neviem predstaviť natočené, aj napriek tomu, že Hush má od maximálneho hodnotenie stále ďaleko. Chápem, že to asi zarytému hororovému fanúšikovi môže byť málo, ale kto od tohto čakal krvák, akékoľvek gore, nebodaj rape & revenge, prípadne v každom horore počíta bodycount (lebo bodycount je pre filmovú kvalitu „veľmi“ dôležitý) nech sa radšej obzrie do brakovejšej tvorby. Hush potenciál, ktorý mu daný námet ponúkal využil v maximálnej možnej miere. Je to celý čas napínavé, akurát dlhé, má to sympatickú hlavnú hrdinku, i rozumne uvažujúce postavy. Jednoducho uvedomelá a sebavedomá thrillerová naháňačka. Čo viac v subžánri home invasion vlastne chcieť? CELKOVO: 3,5* (7/10) (28.04.2016)

Jakási obdoba thrilleru Čekej do tmy (1967), jen zdejší spisovatelka na téměř samotě vidí, avšak je hluchoněmá. Jakmile se objeví vrah za prosklenými dveřmi, je jasné, že bude bojovat o holý život. A když zjistí, že jí vzal mobil a následně vypne proud (fakt nevím, proč mají majitelé pojistky venku, aby k nim kdokoliv mohl, a ne uvnitř), zdá se, že osud má zpečetěn. Hra kočky s myší měla vyhlídky na zábavu, jenže to by hlavní představitelka nesměla dostat do rukou scénář k fantastickému filmu, jelikož leckterá scéna je nereálná a mám pocit, že možná někde v půlce by už bylo rozhodnuto. Sice je fakt, že člověk prý v sobě dokáže zmobilizovat neuvěřitelné síly, ale někde jsou hranice.... Navíc každý sice dělá chyby, ovšem snaha za každou cenu opustit dům se ukázala nereálnou hned na začátku. Naše hrdinky byla ovšem jiného mínění. Závěr byl už tak trochu z hororů typu Pátek 13. Hodně slabé 3*.... (19.11.2019)

Zajímavý pocit. Vidět tenhle film až po Midnight Mass. Ten úvod byl fakt vtipnej. Ale na Geraldovu hru se musím kouknout znovu, asi jsem po tom tehdy nekoukala. Nebyl důvod, že? :D (Mmch Kate Siegel je spoluautor scénáře, byť to tady není vedené. Ale moje zkušenost je špatná, nebudu to nikam hlasit.) ***** Mám podobné filmy ráda, přestože je u nich šance 50/50, že to bude průšvih. Vždy mě o to víc totiž potěší, když to průšvih není. A tady se začalo vážně slibně. Hluchouněmou myš chce dostat kočka, ale nejdřív si pohraje. Takže hlavní děj je o těch dvou postavách. Otázkou je, jak dlouho to zůstane dobré. Stopáž "klasická devadesátka" je naštěstí dobrý pomocník. Ale nebylo to tak špatný. Sice mi borka ke konci přišla zdatná skoro jako ten slepej psychopat z Don't Breathe ale ta neměla nic ve sklepě, takže cajk. Ale kolem hodiny to začalo být dlouhé a nelogické. Ohlížení se ve tmě na střeše, jestli už nejde? Vždyť tam ani nemohla dohlédnout. Na reflex to nejde vztáhnout, když se ani neotočila při první vraždě s pocitem "že tam někdo je". Ale když přišel ten její "hlas", přitáhla jsem si deku pod bradu a myslela jsem, že se strachy tamto. Ale jinde nic. Škoda. Takovej rodinnej horor  ;) (12.10.2021)

Plus Flanaganovi, že hororové témata občas vystřídá a nevěnuje se pouze jednomu ( Doufám, že někdy v budoucnu bude i Explo!). Hush v mých očích nemá příliš čím zaujmout. Jedná se o velmi Light Home Invasion, v kterém je krve poskrovnu, zvrat žádný a záporák po sundání masky už nepůsobí dostatečně creepy. Napětí občas funguje, ale párkrát jsem se sám přistihl, že se už i nudím, poněvadž nic zásadního se zde nestane. Možná příště dojde i ke znásilnění a k torture :D hehe. 55ˇ% (09.04.2016)

HuŠsh hajzle od mých dveří! Nóóóó, téda pěkně ve mě tenhle biják rozproudil krev. A ne jen ve mě, ale i všude okolo baráčku i v něm se krví proudilo hezky zvesela. Na béčkověj thriller velice dobrej počin. Psychologický hrátky maskovanýho "sympaťáka" vůči hendikepované hlavní hrdince byly obstojný a kolikrát silně mrazily! Na biják o jednom baráku, cca čtyřech hercích a stopáži o necelé hodince a půl, bomba zážitek! Moc díky bráchovi SherifStyfovi za doporučení! 80% (11.01.2021)