Naprostí cizinci

Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. (27.06.2017)

"Řeknu vám, proč nám to neřekl. Byl jsem teplý dvě hodiny a stačilo." Jsem stejný jako tihle Taliáni. Taky nemám, co skrývat a tak bych klidně položil telefon na stůl. Moje číslo zná totiž jenom maminka, manželka, pošťák a všichni telefonní prodejci. Ale vraťme se k těm, kteří sice nemají co tajit, ale přesto na ně telefon leccos vykecá. Mě to mezi nimi bavilo a navíc musím obdivovat tu italskou náturu, které sice vadí, že její přítel do téhle ptáka zastrčil, z tamté ho zase pozdě vytáhl a brzy ho zastrčí ještě někam jinam, ale zase takový problém to není. Problém je totiž tloušťka, takže si pojďme zaskákat s Peppem v rytmu jeho aplikace, která asi měla být vtipná, ale na mě týpek poskakující v noci na mostě působil spíše zoufalým dojmem. (19.12.2017)

Nářez. Ze začátku to připomíná francouzský Le Prénom a divák může mít pocit, že bude svědkem svižné komediální konverzačky. Cesta do pekel začíná záhy a jak tomu tak bývá, pěkně krok po kroku. Jako žába v hrnci se pomalu postupně desítky minut vaříte, abyste v závěrečných minutách zažili hodně šťavnaté vztahové inferno. A úplný závěr korunuje genialitu scénáře. Zvlášť když přichází v úvahu otázka: Je konec tou pravou realitou a vše předešlé neuskutečnělým "kdyby", nebo je to právě přesně naopak? 9/10 (06.04.2017)

“NA VŠECHNO, CO PŘIJDE DO MOBILU, SE PODÍVÁME VŠICHNI“... /// Posezení s ukecanejma kamarádama – takže byt, v něm pár lidí a spousta keců. Taky to máte rádi? Já to miluju! Teda když je to vo něčem… No a tady je to vo tý malý černý skříňce, kterou maj (skoro) všichni (někdo i víc) a která (kolikrát) ukrývá kurevský tajemství. (že nemáš tajemství? Ale nepovídej…) A to, co zdá se bejt celkem legrace… Mobil tady nevybruje (ani nemusí!) každou minutu. Stačí občas a téma pro rozhovor je na světě. Konverzační drama ze života, plný pocitů a emocí. Manželství v tobě nevyvolává smutek a strach? Tak hrej!… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sháním tip na prímovou společenskou hru. 2.) Miluju „praní prádla“ před kámošema. 3.) Thx za titule „dankeroni“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.10.2017)

Takhle dobrou konverzačku jsem už hodně dlouho neviděl. Hodně lidí to tady srovnává se Jménem nebo s Bohem masakru, ale ani u jednoho z těch filmů se mi nelíbil konec. U prvního je násilně naroubovanej happy end a druhej nekončí vlastně nijak. Tady právě ty poslední cca 3 minuty rozhodly o pátý hvězdě. Jako drobnou vadu na kráse bych viděl, že ze začátku jsem měl trochu zmatek v postavách. Padá tam hodně jmen a navíc se tam mluví i o dalších osobách, který ani ve filmu nejsou, a já jsem se v tom dost ztrácel. Pak jsem se na film podíval za pár dní znovu a už jsem se bez problémů orientoval. Jinak koukám, že svou verzi už stihli natočit Němci, Turci, Korejci a já nevim, kdo všechno ještě. Tak doufám, že se to tady v ČR nebude točit ve verzi ubrečená komedie s Liškou, Wilhelmovou a Geislerovou v hlavních rolích. (27.04.2020)