VOD (1)
Obsahy(1)
Režisérce se podařilo natočit milý film o pětici obyvatel jednoho města, které spojují jejich povahy - jsou nejistí ve svém počínání, lehce zranitelní a stále ještě bez partnerů. Jedné zimy se všichni zapíší do večerních kurzů italštiny a všichni se také stanou obětí série nečekaných náhod.Stále sklíčený Andreas se nepříliš úspěšně snaží nahradit místního faráře. V té samé době se prodavačka Olympia rozhodne vzepřít dominantnímu otci a učinit krok, ke kterému se dosud nikdy neodhodlala. Zvláště introvertní kadeřnice Karen odhaluje matčino poněkud temné tajemství. Zlostný a agresivní Halvfinn se snaží vyrovnat s náhlým setkáním s láskou a jeho nejlepší přítel Jørgen Mortensen se pokouší kde komu pomoci, bez ohledu na své vlastní problémy. Jak dny ubíhají, všichni pomalu poznávají, že dostali nečekanou šanci změnit své dosavadní životy a vstoupit do šťastnějších dnů
Lone Scherfigová získala na Berlínském festivalu cenu FIPRESCI za řežijní přínos v hnutí Dogma za to, že dovolila hercům vnést do filmu humor a lidskost, a Stříbrného medvěda za režii, v Praze byl film úspěšně uveden na Dnech evropského filmu 2002. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Jak píše distributor, jde o milý film s pěticí lidí, kteří jsou stále svobodní a mají nějaký problém, ať už s rodiči nebo prací. Postupné sbližování probíhá vcelku nenásilnou formou, příběh příjemně ubíhá a postupně spěje k (očekávanému) happyendu. Přesto nejde o nijak zvlášť originální snímek a humoru tam bylo naprosté minimum, což mě trošku zklamalo, takže bych to viděl na slabší 4*. ()
Docela hodně se mi to líbilo, ale mám pocit, že kdyby to natočili úplně stejně v Hollywoodu (se statickou kamerou a anglicky, samozřejmě), všichni by tomu ostošest vyčítali citové vydírání diváka (naturalistický a depresivní úvod) a pohádkový závěr. Jinak však není co vyčítat, protože divák si jednotlivé hrdiny skutečně zamiluje a fandí jim až k zaslouženému (byť v životě dost nepravděpodobnému) happy endu. ()
Asi jsem od toho čekal moc. Nejsem úplně zklamaný, ale chyběly mi tam dvě zásadní věci: sluníčko a černý humor. Jelikož se slunce v severských filmech vyskytuje méně často, než politici na úřadu práce, dotvářejí atmosféru černým humorem. A ten tu není (téměř). Co si rozhodně zaslouží pozornost, jsou herci, ale jinak je to docela nuda. ()
Proč to má být romantická komedie mi místy dost unikalo a v pribehu mi občas chyběla jakákoliv motivanost dění a chování postav, celkový dojem je ale někde mezi 3 a 4 hvezdami. Nicméně příběh skupiny lidí, kde jsou vsichni tak nějak looseři, se zajímavě rozbíhá a nakonec si je všechny oblíbíte. I když tam nejdřív musí několik lidi zemřít, aby se věci daly do pohybu.. ()
Italštinu pro začátečníky jsem viděl asi před půl rokem, a už si skoro nepamatuji, o čem to bylo. Jen vím, že ve mně film nezanechal žádné dojmy a že ho už nepotřebuji znovu vidět. Dogma 95 je sice zajímavá věc, ale... Podle mého názoru jde prostě jen experiment, jaké výrazové prostředky může filmař opomenout a jak se to projeví na výsledku. A bohužel se většinou projeví plochostí, s jakou na vás film působí. Dokonalým příkladem je třeba absence scénické hudby. Vytvořit z tohoto pravidlo je podle mě zcestné. Scénická hudba je prostředek vyjádření pocitů, prostředek pro vtažení diváka do děje, přiblížení pocitů hlavních hrdinů, který výborně využívá např. David Lynch - a jeho snad nikdo nebude obviňovat z mainstreamovosti. Co bude příště - barevné filmy jsou špatné, je třeba točit jenom černobíle? Dogma 95 a jeho produkty jdou prostě nějak mimo mě. ()
Galerie (11)
Photo © 2002 Miramax Films
Zajímavosti (2)
- Filmová společnost Zentropa v roce 2010 uznala, že film obsahuje "tematické podobnosti" s knihou „Evening Class“ irského spisovatele Maeve Binchy. Přestože nedošlo přímo k porušení autorských práv, společnost mu vyplatila odškodnění (přesnou výši neuvedla). Režisérka Lone Scherfig trvá na tom, že se jedná o její originální nápad, a nařčení dánskými médii z krádeže striktně odmítla. (bonolennes)
Reklama