Neviditelný

Sleeping with the Invisible Enemy. Whannell má za ty léta kooperace s Wanem budování napětí v malíčku a tady akorát při zachovaných postupech vyměnil nadpřirozenou entitu za výkřik moderní technologie. V okamžiku, kdy se to překlopí do béčkového stylu Verhoevenova Hollow Mana, si člověk uvědomí, jak by sestřihání jakkoliv funkční první „duchařsko-stalkingové“ části přispělo k celkovému zhutnění, protože ty dvě hodiny jsou v rámci typu nabízeného produktu zkrátka moc. Obsazení Elizabeth Moss, která si postupně prošla fázemi: nahrbený uzlík nervů, uzlík nervů v kýblu a sebevědomá paní Pomsta, je tady všeobecným zdrojem údivu. Někoho takového že by si vybral prachatý vynálezce? A napadlo vás, že třeba dobře vaří..? (08.04.2020)

Je to trochu pridlhe, triky obcas tahaju za oci a prechody medzi ambicioznym psychologickym a efektnym brakovym hororom nie su uplne vyladene. To vsak zachranje niekolko posobivych scen a najma paradna Elizabeth Moss. Ako Noci s neviditelnym nepriatelom to vsak funguje dobre. Klasika z toho nebude, no jednorazovo dobre pobavi. 7/10 (07.03.2020)

Scénáristické fiasko. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně dokážu vnímat detaily, které obyčejný návštěvník kina nepostřehne, ale rozhodně nemám ve zvyku pranýřovat scénáristy kvůli každé malichernosti. Pokud není narušena koheze posuzovaného díla a tedy i zásadně znehodnocena moje výsledná divácká zkušenost, tak zůstávám vůči jejich pokleskům poměrně benevolentní. Bohužel v případě snímku The Invisible Man už Leigh Whannell překročil únosnou mez a jako scénárista dočista selhal. Nefunguje zde absolutně nic. Prominul bych mu ohranou zápletku, ale nikoliv kumulaci nevěrohodné interakce postav, jejich nesmyslného rozhodování, absenci kontinuity důsledků konání a logiky, atd. Velká škoda, protože se jinak mohlo jednat o vskutku znamenitý hororový (techno-)thriller. Už během samotné expozice režisér velmi umně buduje napětí, přičemž se následně opírá o rafinované záběrování prázdného prostoru a výborný zvukový design. Film nicméně doplácí na předlouhou stopáž, která neumožňuje napětí efektivně gradovat. Mimo jiné i proto, že se pan Neviditelný až překvapivě rychle stává viditelnou variací marvelovského superpadoucha. Whannell mě ohromně zklamal a já tak snímku The Invisible Man mohu udělit pouhé dvě hvězdy. (01.03.2020)

Leigh Whannell v Neviditelném potvrzuje, že se s ním musí počítat jako s režisérem, který hororový žánr umí. K těm nejlepším mu však pořád ještě kousek schází. Jeho novince by slušelo zkrácení o nějakých dvacet minut, jinak je to však sice nepříliš originální, ale výtečně natočená thrillerová podívaná. Whannell u mí šponovat napětí, notně mu s tím pomáhá i vynikající Elizabeth Moss, a ve všech akčnějších scénách navíc potvrzuje kvality naznačené už v Upgrade. Navíc hraje s divákem od začátku fér hru a všechny karty vyloží na stůl překvapivě brzy, což mu ovšem nebrání v tom, aby fungovala dost nepříjemná atmosféra. Osobně mi Neviditelný sedl víc v okamžicích, kdy se bral stoprocentně vážně, protože díky sázce na atmosféru a dospělejší přístup k celé látce to fakt funguje tím způsobem, o němž většina současných hororů sní. Ale ačkoliv celé béčkové vyznění působí možná až příliš uspěchaně a trošku z něj čiší snaha hrotit to za každou cenu, celkově jde o hodně nadprůměrné řemeslo, které fandům hororů ukáže, že tu pořád jsou talentovaní režiséři, kteří i okoukaný příběh dovedou odvyprávět tak, že se člověk dvě hodiny nenudí. I když na novou žánrovou klasiku to bohužel asi stačit nebude. (01.03.2020)

Šikovný Leigh Whannell natočil konečně první solidní letošní horor. Upgrade se mi sice líbil o chlup více, ale s Invisible manem se popral slušně a je už teď jasné, že se film zařadí do škatulky povedených Remaků. Elisabeth Moss předvádí silný ženský herecký výkon ( Patří sice mezi nejméně sympatické herečky a ikdyž se na ní nekouká 2x nejlépe, tak to alespoň nahrazuje solidním hereckým výkonem). S originálem políbený nejsem, takže jsem šel viceméně na slepo a příběh je dostatečně zajímavý a poutavý. Nejsilnějšími stránkami filmu je rozhodně hudba, která dotváří perfektní až intenzivní atmosféru, dostatek napětí a nečekané zvraty. Mínusem pro mne bylo pomalejší tempo v první polovině a taky jsem doufal, že se Whanell vyřádí v násilí, čemuž se překvapivě vyvaroval úplně a za to bod dolů. Spokojený, ale čekal jsem silnější tah na bránu. 8/10. (01.03.2020)