Modelář

Petr Zelenka je můj asi nejoblíbenější český režisér současnosti a na jeho (zatím bohužel poslední) film jsem se moc těšil. Bohužel jak mě ohromilo předposlední propojené Ztraceni v Mnichově, tak tady bohúžel zústal Zelenka jen na půli cesty a poprvé mě trochu zklamal. Přitom zapomeňte na to, že by Zelenka rezignoval na provokaci. Modelář se zabývá kauzou okolo věznice Abú Ghráib. O ničem takovém jsem samozřejmě před filmem vůbec nevěděl. Všechno jsem úplně nepochytil. Hlavní  hrdina naštěstí v jednom momentě filmu vše docela polopatisticky vysvětlí. Jde o to, že do této věznice byl zavírán úměle vytvořený  nový typ člověka, který nebyl považován za lidskou bytost. Do věznice byli tito lidé, kteří byli označování, za teroristy,  zavírany bez práva na protest a advokáta. Záhy byli týráni, mučeni nebo nuceni k homosexuálnímu styku.  Hlavní hrdina Pavel je třicetiletý pravdomluvný důvěřivý, na druhou stranu trochu děsivý a tajemný, idealista s autistickými rysy, který se dlouhodobě zabývá záležitostí okolo věznice Abú Ghraib a rád by odpovědné osoby dostal k českému soudu. V bizárním příběhu se Zelenka obouvá obouvá do češštví, neochotu Čechů dostat se na mapu světa a zastat se i lidí z jiné země. To je zkrátka něco, k čemu česká společnost ještě vůbec nedospěla. Pavlův přítel, který žije přírodně tvrdí, že tradiční demonstrace je mrtvá a řešením nespokojenosti je nečíst noviny, nemluvit o politice a nevěnovat váhu žádnému  mediálnímu tématu. Pavel se ale rozhodne k nekompromisnímu přimému činu. Radikál Zelenkal se netají tím, že je podle něj česká společnost pasivní a  uvedl, že sympatizuje s hlavní postavou a dokázal by ospravedlnit násílí v boji proti systému v případě patové politické situace.  Pavlův kamarád Plech v podání Jiřího Madla zase zajímavě tvrdí, že ve vlastním kariéře a životě je potřeba potlačit  vlastní svědomí, čímž se i sám řídí. Je zde mnoho dalších témat jako rozdíl mezi mezinárodním  právem, otázka pravé pravdy atd. Nic ale není tak nějak pořádně využito a dohráno do konce. Tak Zelenka plno věcí nadhodí a těžko říct, co vlastně s tím. Přiznám se, že je to ale první Zelenkův film se kterým jsem měl problém i  tak nějak formálně..  Ještě jsem neviděl všechny Zelenkovy filmy, ale tohle je první Zelenkův snímek,  který není komedie. A podle mě mu ta thillerová poloha tolik nešla a těžko říct jestli odtažitější forma je nějaký vyšší cíl nebo ne. Natočeno je to určitě konvenčněji než předchozí Zelenkovy filmy. Dokonce ty rozhovory se sestou mi přišly jak z nějaké té řadové romantické komedie a la TV Prima.. Na to,  že to má být současný film, nebo teprve čtyři roky starý film, odehrávající se v nedaleké minulosti (červen 2019) mi to přišlo uvízlé, jak v nějakém jiném čase a zrovna od Zelenky, který dokáže být jindy tak trefný a ukázat svůj neskutečný přehled, bych čekal autentičtější vykreslení prostředí. Dělalo mi problém uvěřit, že hlavním kandidátem politické kampaně v Česku roku 2019 je nějak zvlášť charismatický starý Slovák, jehož hlavním tématem je právo a jeho dobrovolníky  rozhodí, když profi kameraman zrovna  nemá čas a celá kampaň jako by se řídila z jednoho místa, hlavně z iniciativy  jedné obyčejné holky. Tady se asi fakt Zelenka inspiroval Taxikářem. Ale asi jsem čekal v době internetu, rychlých kampaní a sociálních sítí trochu opravdovější vykreslení.  V tom filmu snad neexistuje žádnej internet? Možná snad ani televize?  Žádný novinář nezmapoval, co Zavadil prováděl jako komunistický soudce? Nikdo si neudělal monitoring? Tomu se v dnešní přeinformované době nedá uvěřit. Takže ano, Zelenka opět provokuje, opět nastiňuje zajímavá témata, ale tentokrát mě tolik nebavil. (04.06.2024) (méně) (více)