Šíleně šťastná

Pěkný evropský film, který stojí za vidění - je však otázka, zda se za chvíli nevykouří z hlavy. Námět o postavách, které vyrazí spontánně do světa z prostředí, které je nějak omezovalo, není příliš originální, a připomene spoustu filmů jiných. Jednoduchý příběh není sám o sobě ani dost silný, aby člověka na necelé 2 hodiny vtáhnul do děje, a film tak působí zbytečně rozvlekle; oběma hlavním postavám jsem navíc ani na konci jejich přátelství nevěřil a postrádal jsem ve filmu vystižení toho, kdy mezi nimi to přátelské pouto vzniklo. Nesedlo mi moc ani obsazení - obě herečky v hlavních rolích sice nehrají špatně, ale jsou to obě staré šeredky - kdyby to bylo o dvou 20 letých holkách, bylo by to celé o něčem jiném. Navíc mi přišlo otravné, jak se v tom filmu v podstatě nevyskytují jiná auta než fiaty - jasně, odehrává se to v Itálii, ale podle mě to byl prostě product placement, na který jsem alergický. A co mě štve nejvíc - z toho, jak byla vysvětlena Beatricina minulost, jsem stejně nepochopil, jestli tedy byla, nebo nebyla blázen. V tom je možná největší problém, který jsem s tím filmem obecně měl - nenašel jsem v sobě žádné sympatie k oběma hlavním postavám a bylo mi v podstatě jedno, co se s nimi děje, proto to ze mě ani nemohlo dostat nějaké emoce. Takže mé resumé je, že se mi to líbilo, ale s mnoha výhradami - proto jen 3 hvězdy. (09.07.2017)

Bohužel si musím postesknout nad vizuální stránkou filmu. Zvlášť při scénách v noci trpí obraz zase tím digitálně televizním lookem, který mi už automaticky kazí celkový dojem z daného snímku a zanechává ve mně určitý punc amatérismu. Vyjma toho je Šíleně šťastná takovou asylum verzí Thelmy a Louisy (viz odkaz s šátkem a kabrioletem), která je chvílemi mile šílená a chvílemi trochu otravná. V podstatě jeden z další řady filmů, o kterých budu mluvit spíše v dobrém, ale na který si za týden už asi nijak moc extra nevzpomenu. 6/10 (31.01.2017)

Dvě naprosto odlišné ženy, ale obě si nesoucí ve svém nitru nějaké bolestné trápení, se setkají v ústavu pro choromyslné. Přes počáteční ne zrovna příjemné oťukávání se postupně spřátelí a při jednom společném výletě asi deseti chovanců se jim podaří z léčebny utéct. Tím započne trochu bláznivá road movie, na níž touží Beatrice i Donatella doputovat za svým ztraceným štěstím, každá však trochu jiným způsobem. Nakonec se ale sejdou opět na psychiatrické klinice. Ač se v příběhu najde pár vtipných okamžiků, tak je to celkově moc smutný film o osudu dvou zlomených žen, které by při dobré konstelaci hvězd vlastně mohly být šťastné. (65%) (17.04.2020)

Ironický název snímku trochu mate. V psychiatrické klinice nikdo moc šťastný není, až na Beatrice, která happy předstírá a cítí se být nadřazená ostatním pacientům. Často je řídí a usměrňuje, jako by byla jedním z personálu. Zaujme ji nová příchozí, posmutnělá Donatella, která žije vzpomínkami na své odňaté dítě a touží ho znovu vidět. Impulzivní Beatrice s nepředvídatelnými „zkraty“ v chování zinscenuje útěk z léčebny a pouť za příbuznými, známými a velkým kusem země. Společně s Donatellou. Na filmu je dobře vidět stigmatizace duševně nemocných. Zde ve filmu mnozí blázni působí na první pohled normálně, ale po krátké době prožité s postiženými, jen normální lidé kroutí hlavou a pochopitelně poznají, že na nich něco nehraje. Rozhodně to nevypadá, že by je chtěla společnost přijímat do středu své smečky. I když jsou nemocní aristokratického původu či pocházejí z lepší společenské vrstvy, jako je Beatrice, jsou to lidé bez úcty, kteří svým neuváženým jednáním například přišli o majetek. Zkrátka a dobře, celkem zdařile či spíše zajímavě natočený snímek o tom, že švihnuté lidi společnost nepřijme, mají krutý osud a jsou odkázáni na život na okraji či věčném pobytu v ústavu. Trochu komedie, ale hlavně mrazivé drama. Brrr… (14.07.2017)

Na mě možná až moc italsky uřvaná road movie, která balancuje na hraně feel-good filmu a nepříjemného sociálního dramatu. Paolo Virzi mezi těmito polohami přepíná tak zběsile, že se nedokážete naplno v některé z nich uvelebit a zůstat v klidu. Tak nějak je film v souznění s jednou z hlavních protagonistek, která prostě nezavře pusu a neustále skáče sem a tam. Přesně jako její nálady přeskakoval i můj vztah k tomuto filmu a nakonec jsem si ani já nedokázal vybrat, takže dávám pouze průměrné hodnocení. (10.07.2022)