Zvuk metalu

"Hudba je jako sen. Ten, který neslyším." - Ludwig van Beethoven ____ Prvotřídní filmový debut nezávislého scénáristy Daria Mardera, který nápaditě pojal jako velmi intuitivní sondu do turbulentního života metalového bubeníka Rubena - kterého bezvadně ztvárnil démonický Riz Ahmed, na jehož autentické performanci, jež si bezprecedentně zaslouží nejedno ocenění, snímek primárně staví - který si musí skrze nečekaně prodělaný hendikep (respektive hluchotu - což symbolizuje kontradikci k jeho osobnosti) projít trnitou změnou charakteru, během níž se distancuje od svého hektického způsobu života, seznamuje se s jeho nepoznanými protiklady, a v samotném závěru nalezne akceptaci zcela nového existenciálního rytmu. Přestože 'Sound of Metal' disponuje setsakra originální premisou, převážně dominuje v rámci oné percepční roviny, jelikož intenzivně atakuje vjemy diváka jako málokteré audiovizuální dílo - klíčovým a nedílným diegetickým prvkem je zejména experimentální auditivní složka a dynamické zvukové nuance v jejich nepřikrášlené, syrové a často deformované podobě, především ve formě absolutního ticha - a naopak v oné narativní rovině zase vyniká jedinečnou interpretací dogmatických antitezí dílčích dějových abstrakcí a ambivalentních leitmotivů - frustrace ze ztráty sluchu vůči pestrosti okolního světa, dezorientace vůči harmonii, agrese vůči solidaritě, chaos vůči rekonciliaci, monotónnost vůči nové životní trajektorii, a pesimismus vůči naději. Nelze ani opomenout talent Olivie Cooke, která po boku Rize Ahmeda perfektně herecky sekunduje - ačkoliv prostor pro ní byl vcelku nedostatečný. No a v neposlední řadě 'Sound of Metal' své publikum civilně seznamuje s komunitou neslyšících bez jakéhokoliv agitačního patosu či klišé - tudíž lze konstatovat, že snímek silně obstojí jako plnohodnotný exemplář inkluzivity ve filmovém průmyslu, který lukrativně osciluje mezi atypickým dramatem a libozvučným akustickým zážitkem - a ač expozičně klame svým tělem, a o to víc je v jednotlivým aspektech nepředvídatelný a jedinečný.... // VERDIKT: 8,6 činelů z 10 // (16.02.2021)

Ja som do tohto nastupoval s tým, že bubeník nejakej slávnej kapely príde o sluch a bude sa to snažiť zatajovavať. Fakt netuším, ako som k tomuto došiel. Samotný film ma tým pádom prichytal nepripraveného, ako učiteľ ôsmaka huliaceho cigu na wecku počas vyučovania. Výborná dráma týpka- rockera, ktorý sa bude prispôsobiť novej situácii a vyrovnať s ňou. Riz Ahmed hrá už štandardne výborne. 80% P.S. Slipy by som si teda nedal vykérovať na rameno ani z brutálnej recesie! (01.01.2021)

Americký festivalový snímek, který bohužel širokému spektru diváků unikne. Říkám bohužel, protože tak kvalitní kinematografický počin by si zasloužil větší pozornost. Nemusíte být fanoušky metalu, jasně, hraje zde nějakou roli, ale tím nejdůležitějším a nejvíce stěžejním tématem je ztráta sluchu, jenž je z pohledu Rize Ahmeda podána s notnou bravurou. Takhle prožitou roli jsem dlouho neviděl, vskutku na place nechal snad i kus své duše, neboť ten výsledek vás chytne za srdce. Velkým plusem filmu je, že se nesnaží hrát nějak výrazně na vaše city. Najdou se zde emočně vypjatější momentky, to ano, ale neždíme vás to jako nějaký ručník. Druhým nesporným kladem je práce se zvukem (doporučoval bych si film dát na maximum, jinak vám může uniknout spoustu maličkostí v tomto ohledu), tady cítím minimálně nominaci na zlatou sošku. No a závěr mi jako divákovi ukázal, jak vypadá perfektně uzavřený film. Jsem nadšený, nečekal jsem až takovou kvalitu, o to více mě to těší. Za mě dávám 8,5/10 (11.02.2021)

Sound of Metal je pro mě rozhodně jedním z těch lepších snímků, kteří jsou nominováni na Oskara. A musím říct, že je nominován plným právem. Loňský rok byl chudší na film, přesto jich pár výborných vzniklo (byť je stále pro mě nejlepším počinem stále TeneT a Attenboroughovo Život na naší planetě). Sound of Metal vypráví příběh metalového bubeníka, který přijde o sluch. Nemůže hrát v kapele na bubny a hluchota jeho vztahu s Olivií Cooke také příliš neprospívá. A tím pádem tedy přijde i o svůj život. Ubytuje se proto v místním odlehlém klubu pro neslyšící. A zde nalézá světlou stránku na jeho stavu. Na Sound of Metal se mi líbilo především jeho syrovost, kdy výborně dokáže zprostředkovávat pocity a stavy našich hrdinů. Ukáže jak slyší a vnímá svět neslyšící či postupně ohluchující člověk. Tyto scény jsou tím nejlepším, co film nabízí (teda až na fenomenální výkon Rize Ahmeda, jemuž ten Oskar nelze nepřát). Krásně ukazují důvody, proč neslyšící tvoří vlastní separátní společnost. V tomto je film téměř až dokumentárním. Což není výtka, nýbrž pochvala! Bohužel, ale osa příběhu je jasná již od začátku a film a ani příběh nemá čím překvapit. Což však neznamená, že bych se nudil. To vůbec. Film mi utekl jako voda a to především díky perfektnímu Ahmedovi, přesné režii a neskutečně propracovaným hrátkám se zvukem. Pro mě velké překvapení a rozhodně filmu budu držet palce na cenách akademie. Ale plnou palbu tomu nemohu dát a to především díky mé výtce k příběhu. Přesto nadmíru působivý snímek, který je třeba sledovat v klidu a s pořádným zvukem. 8/10. (12.04.2021)

Alternativní metalový bubeník (což je ve výsledku úplně jedno, mohl to být klidně sbíječkář ze stavby) přijde náhle o sluch – takže v idylické komunitě hluchých / léčebně závislých se (s tím) musí srovnat a změnit pohled na život. No, nepřišlo mi to zrovna objevné, už stačilo jen obrátit se k Bohu a začít si s pohlednou učitelkou. Co naopak snímek vymezuje, je působivá, tísnivá práce se zvukem, kdy mnohé scény (ne)slyšíme z jeho perspektivy – ale zase jsou natolik užívané, až ztrácejí na efektivitě, a v kombinaci s tichým, pomalým tempem a absencí hudby se celek poněkud táhne. (10.11.2023)