Zvuk metalu

Herci a herectví jsou to úplně poslední, co mě na filmech zajímá, ale při obvyklém vystupování Rize Ahmeda mě jeho manýrismus zde opravdu překvapil - technicky rozhodně velmi precizní a obdivuhodný výkon, který nepůsobí jako exhibice. Pokud mu vynese Oscara, budu mu to přát. Zároveň jsem ale já pořád já, takže sledovat dvouhodinový film, na němž není zajímavého nic moc víc než jednoho hereckého výkonu, není můj šálek. Taky nevím, co si přesně myslím o tom, jak málo toho o protagonistovi vlastně vím přesto, kolik času s ním strávím, a jak ideálně celý proces jeho proměny v důsledku proběhne. Celé je to trochu moc čisté a přímočaré. Vlastně nevím moc, jak to ohodnotit - jde o ten případ, kdy tři mi přijdou málo a čtyři moc. Ale když všichni dávají čtyři, tak dám taky čtyři, no. (25.04.2021)

Alternativní metalový bubeník (což je ve výsledku úplně jedno, mohl to být klidně sbíječkář ze stavby) přijde náhle o sluch – takže v idylické komunitě hluchých / léčebně závislých se (s tím) musí srovnat a změnit pohled na život. No, nepřišlo mi to zrovna objevné, už stačilo jen obrátit se k Bohu a začít si s pohlednou učitelkou. Co naopak snímek vymezuje, je působivá, tísnivá práce se zvukem, kdy mnohé scény (ne)slyšíme z jeho perspektivy – ale zase jsou natolik užívané, až ztrácejí na efektivitě, a v kombinaci s tichým, pomalým tempem a absencí hudby se celek poněkud táhne. (10.11.2023)

Ja som do tohto nastupoval s tým, že bubeník nejakej slávnej kapely príde o sluch a bude sa to snažiť zatajovavať. Fakt netuším, ako som k tomuto došiel. Samotný film ma tým pádom prichytal nepripraveného, ako učiteľ ôsmaka huliaceho cigu na wecku počas vyučovania. Výborná dráma týpka- rockera, ktorý sa bude prispôsobiť novej situácii a vyrovnať s ňou. Riz Ahmed hrá už štandardne výborne. 80% P.S. Slipy by som si teda nedal vykérovať na rameno ani z brutálnej recesie! (01.01.2021)

Kvůli nominacím na Oscary jsem se nevyhnula ani snímkům, kterým bych za normálních okolností nevěnovala vůbec pozornost - a tohle je jeden z nich. Už dlouho jsem neviděla film s tak nepřístupným a nesympatickým hlavním hrdinou. Neměla jsem jediný důvod neslyšícímu hudebníkovi fandit a sledovat více než dvě hodiny jeho snahu naučit se žít s postižením pro mě bylo čiré utrpení. Rozhodně ale musím ocenit práci se zvukem, která právem prestižní ocenění získala. Pokud vám nevadí snímky s méně (nebo vůbec) sympatickými hrdiny a rádi se místo rozvíjení zápletky zaměříte na psychologickou sondu do duše člověka, který se právě stal neslyšícím, směle do toho. Jen ještě upozorňuji, že zde uváděný žánr hudební je poněkud zavádějící, protože kromě úvodního koncertu se tady s hudbou vůbec nesetkáte. (05.05.2021)

Čekal jsem, že to bude mnohem více z hudebního prostředí. Jde spíše o intimní proces vyrovnání se s hluchotou. A i to je velice působivé převážně díky velice působivému Ahmedovi. Věřil jsem mu vše. Strach, paniku, frustraci, radost i klid. Prodal mi to bez potíží. Část v komunitě neslyšících na mě velice příznivě zapůsobila. (20.03.2022)