Zvuk metalu

Sound of Metal je uveriteľný a smutný príbeh. Smutný v zmysle akéhosi blúdenia, ktoré hlavný hrdina zažíva a s ktorým sa viem celkom stotožniť. Film ako taký, ale robí všetko preto aby emocionálne nevydieral a vývin postáv v tomto smere smeruje skôr k  vyzretosti ich rozhodnutí. V zásade je to film o mentálnej dospelosti ktorej hlavný hrdina čelí, pretože prišiel o niečo veľmi dôležité. V polovici tomu trošku padá remeň ( ale nie kvôli príbehu ako takému). Skôr mi príde, že tie vzťahy v komunite nie sú rozvité do takej miery, aby niektoré emócie boli pre mňa úplne akceptovateľné. Je tam priestor aj na pekné momenty ( bubnovanie na šmíkačke) a nesie sa to ku koncu v pomerne optimistickom duchu. Na filme najviac oceňujem fakt, že ako divák vieme, kam to celé bude smerovať. Vie to aj hlavný hrdina. Ale verí. A tou vierou ( možno naivnou, možno úplne pochopiteľnou) je nám jeho rozhodovanie omnoho sympatickejšie. Príjemný film o nepríjemnej veci. (17.12.2021)

Kvůli nominacím na Oscary jsem se nevyhnula ani snímkům, kterým bych za normálních okolností nevěnovala vůbec pozornost - a tohle je jeden z nich. Už dlouho jsem neviděla film s tak nepřístupným a nesympatickým hlavním hrdinou. Neměla jsem jediný důvod neslyšícímu hudebníkovi fandit a sledovat více než dvě hodiny jeho snahu naučit se žít s postižením pro mě bylo čiré utrpení. Rozhodně ale musím ocenit práci se zvukem, která právem prestižní ocenění získala. Pokud vám nevadí snímky s méně (nebo vůbec) sympatickými hrdiny a rádi se místo rozvíjení zápletky zaměříte na psychologickou sondu do duše člověka, který se právě stal neslyšícím, směle do toho. Jen ještě upozorňuji, že zde uváděný žánr hudební je poněkud zavádějící, protože kromě úvodního koncertu se tady s hudbou vůbec nesetkáte. (05.05.2021)

Americký festivalový snímek, který bohužel širokému spektru diváků unikne. Říkám bohužel, protože tak kvalitní kinematografický počin by si zasloužil větší pozornost. Nemusíte být fanoušky metalu, jasně, hraje zde nějakou roli, ale tím nejdůležitějším a nejvíce stěžejním tématem je ztráta sluchu, jenž je z pohledu Rize Ahmeda podána s notnou bravurou. Takhle prožitou roli jsem dlouho neviděl, vskutku na place nechal snad i kus své duše, neboť ten výsledek vás chytne za srdce. Velkým plusem filmu je, že se nesnaží hrát nějak výrazně na vaše city. Najdou se zde emočně vypjatější momentky, to ano, ale neždíme vás to jako nějaký ručník. Druhým nesporným kladem je práce se zvukem (doporučoval bych si film dát na maximum, jinak vám může uniknout spoustu maličkostí v tomto ohledu), tady cítím minimálně nominaci na zlatou sošku. No a závěr mi jako divákovi ukázal, jak vypadá perfektně uzavřený film. Jsem nadšený, nečekal jsem až takovou kvalitu, o to více mě to těší. Za mě dávám 8,5/10 (11.02.2021)

Niekoľko postrehov k filmu: Ruben nikdy nebýval v paneláku a tak si neuvedomuje, aké šťastie ho postihlo. Svojim spôsobom pripomína Leonarda z Mementa, pretože má divný blond preliv, chudé potetované telo, temnú minulosť a momentálne výrazný zdravotný handicap. Sound of Metal ide proti očakávaniam a dejovým klišé. Vždy, keď som si myslel, že už viem, kam sa dej uberie, tak sa ubral iným smerom. Nie nebol to film o nahrávaní albumu hluchým bubeníkom, ani o turné s hluchým bubeníkom, ani o ničom, čo som si vopred myslel, že film bude. (28.04.2021)

"Hudba je jako sen. Ten, který neslyším." - Ludwig van Beethoven ____ Prvotřídní filmový debut nezávislého scénáristy Daria Mardera, který nápaditě pojal jako velmi intuitivní sondu do turbulentního života metalového bubeníka Rubena - kterého bezvadně ztvárnil démonický Riz Ahmed, na jehož autentické performanci, jež si bezprecedentně zaslouží nejedno ocenění, snímek primárně staví - který si musí skrze nečekaně prodělaný hendikep (respektive hluchotu - což symbolizuje kontradikci k jeho osobnosti) projít trnitou změnou charakteru, během níž se distancuje od svého hektického způsobu života, seznamuje se s jeho nepoznanými protiklady, a v samotném závěru nalezne akceptaci zcela nového existenciálního rytmu. Přestože 'Sound of Metal' disponuje setsakra originální premisou, převážně dominuje v rámci oné percepční roviny, jelikož intenzivně atakuje vjemy diváka jako málokteré audiovizuální dílo - klíčovým a nedílným diegetickým prvkem je zejména experimentální auditivní složka a dynamické zvukové nuance v jejich nepřikrášlené, syrové a často deformované podobě, především ve formě absolutního ticha - a naopak v oné narativní rovině zase vyniká jedinečnou interpretací dogmatických antitezí dílčích dějových abstrakcí a ambivalentních leitmotivů - frustrace ze ztráty sluchu vůči pestrosti okolního světa, dezorientace vůči harmonii, agrese vůči solidaritě, chaos vůči rekonciliaci, monotónnost vůči nové životní trajektorii, a pesimismus vůči naději. Nelze ani opomenout talent Olivie Cooke, která po boku Rize Ahmeda perfektně herecky sekunduje - ačkoliv prostor pro ní byl vcelku nedostatečný. No a v neposlední řadě 'Sound of Metal' své publikum civilně seznamuje s komunitou neslyšících bez jakéhokoliv agitačního patosu či klišé - tudíž lze konstatovat, že snímek silně obstojí jako plnohodnotný exemplář inkluzivity ve filmovém průmyslu, který lukrativně osciluje mezi atypickým dramatem a libozvučným akustickým zážitkem - a ač expozičně klame svým tělem, a o to víc je v jednotlivým aspektech nepředvídatelný a jedinečný.... // VERDIKT: 8,6 činelů z 10 // (16.02.2021)