Souboj pohlaví

Původně jsem chtěl napsat, že film upozorňuje na téma, které pořád tak trochu žije, a že si myslím, že to je dobře. Ale po přečtení řady zdejších nádherně popuzených komentářů jsem o tom přesvědčený. Je třeba připomínat, co bylo, a je třeba se zamýšlet nad tím, jestli už je to opravdu pryč, nebo jestli to tu náhodou není dál, jen v trochu jiné formě. Perfektní obsazení obou hlavních rolí dělá ze Souboje pohlaví navíc velmi zábavnou podívanou. (30.12.2019)

Zbožňuju filmy podle skutečných událostí a tomuhle jsem tak strašně moc chtěla dát plný počet, ale holt mě to tak úplně neomráčilo, takže jsou to “jen” silné 4 hvězdy. Nečekejte film o tenise. Vůbec. No dobře tak jenom trochu, ovšem to málo, co na plátně uvidíte, je tak amatérské pinkání, že je vlastně dobře, že se ve filmu moc tenisu neobjeví. Battle of the Sexes není o sportovním boji, je o boji za rovnoprávnost. O feminismu (můžeme házet tenisové míčky na plátno za každou ohavnost typu "ženy patří do kuchyně a do ložnice”??), o Billie Jean King a její lesbické lovestory. Emma Stone má top formu a v žebříčku oblíbenosti u mě stoupá pořád výš a výš - nemůžu uvěřit, kam až se posunula od dob Easy A. PS: Samotnému filmu možná k dokonalosti maličko chybí, ale trailer (č.1) je na jedničku s hvězdičkou. Dream On! (21.11.2017)

Když se vás obludná babochlapská lesba rozhodne vyklepnout v tenise jen proto, aby se zrovnoprávnilo postavení štěrbin v potravním řetězci a ty se konečně v tom hnusném šovinistickém světě dostaly od plotny a žehlení na všechny ty emancipačně vytoužené pozice jako hornice, slévačka, zednice nebo kovářka, nenaděláte ani hovno, i kdybyste byl Federer. Přes síť proti vám totiž stojí nasupená kníratá estrotestosteronová mašina a feminitenistka s bobrem po pupek, sveřepě odhodlaná chcát ve stoje, tavit ingoty, rubat sbíječkou na čelbě nebo, jak my, našyncy, řykame, „zrobiť z Emana cypa“, která na tom kurtu radši pojde, než aby si nechala přišít čuráka a pokračovala v šikanování žen v týmu pánů tvorstva. Tudíž nám to lehkomyslný Robert tenkrát dost posral, a proto teď metrákoví bratři Williamsovi mohou sytým barytonem hekat při bekhendech a ponižovat všechny ty ruské a ukrajinské modelky na turnajích WTA, a jestli to takhle půjde dál, počítám, že my ostatní zkurvení šovinisté budeme záhy muset začít i kojit, aby se naše předražené polovičky mohly hned po porodu svobodně seberealizovat vrtáním na ropných plošinách či ručním porážením dobytka na jatkách. Každopádně je z těch temných událostí retromilý, svižný a pěkně natočený návod, jak si nemuset holit nohy, zejména pro kluky na mateřské a holky, co si za všech okolností poradí i bez chlapů jen za pomocí rukojeti tenisové rakety. Rovněž musím s hrůzou a pachutí zkažených krevet na jazyku konstatovat, že se jedná o historický první dokonalé obsazení Kamenné Emy. Ta ostatně byla jedinou možnou volbou, protože na tak slizkou ropuchu, jakou byla Bilydžín, by vhodnější kandidátku nenašli snad ani prohrabováním kontejnerů potratových klinik. Ema se tak konečně našla a byla v roli natolik autentická, že svou přirozenou ohyzdností překonala i předobraz, až mi z ní samovolně hnisala televize a já si musel co půl hodiny brát Kinedril, abych si náhodou znechucením spontánně nepoblil ovladač. (30.10.2018)

Až mě překvapilo, jak se mi to nelíbilo. Vůbec mi nevadilo, že zápasy působí spíš jako setkání amatérských nadšenců než jako boje elitních tenistek. Ostatně o tenis tady šlo až v druhé řadě. Ústředními motivy jsou spíše lesbický vztah, který byl tehdy víceméně tabuizovaným tématem a samozřejmě rovnoprávnost. To první bylo v pořádku a to především díky famózní Emmě Stone, které zdatně sekundovala Andrea Riseborough. To druhé byla ukázka klasického feministického vidění světa, který je rozdělen na šovinistická prasata reprezentovaná Riggsem a utiskované ženy. Vše pak korunoval zápas, kdy trénovaná profesionálka porazila víc než padesátiletého veterána, což mělo dokázat............co to vlastně mělo dokázat? Od dua Dayton-Faris jsem očekával něco víc. Závěrem bych ještě pochváli výtečnou dobovou atmosféru, ale i to je na průměr málo. 40% (28.12.2017)

"Když teď oficiálně je Bobby Riggs ženská světová jednička, každá z dam, co mě touží připravit o korunu, dobře ví, kde mě najde." Samozvané šovinistické prase Bobby Riggs mě strašně bavilo. Nešlo jen o jeho sexistické hlášky, troufalé sázky či zvířata na kurtu, ale i o tenis. Ta lehkost pohybu a hra s přehledem byla prostě fascinující. I já bych si na něj vsadil a prohrál bych. Spíše tedy kvůli sázkařské mafii než výkonu Billie Jean Kingové, ale o tom tento snímek není. Ten je o rovných příležitostech, lesbické lásce, genderové vyváženosti a podobných fujtajblech, které se mi to pokusily zhnusit, ale já jsem se nedal. Tenis mám prostě rád, namyšlené parchanty taky a navíc oceňuju skutečnost, že se tvůrci nepokusili zeškaredit Emmu Stone až na úroveň skutečné Billie Jean Kingové. (05.03.2018)