Prokletý kšeft

Paul Schrader si v tomto případě zrežíroval svůj vlastní scénář, a ačkoliv lze dle jeho dosavadní tvorby dost lehce odvodit, že jeho scénáristická kariéra byla o hodně úspěšnější a především kvalitnější, než ta režisérská, tak v případě Dog Eat Dog to dopadlo přesně naopak. Zpracování tohoto filmu je totiž zábavné, vtipné, v několika momentech napínavé, s několika vizuálními vychytávkami a opravdu výraznými nápady. Vše sice v naprosto ryze béčkovém provedení, což ovšem vůbec nevadilo, nehledě na to, že i atmosféra byla poměrně působivá a dokázala vtáhnout. Toho všeho bylo ovšem dosaženo jen díky režii, neboť co se týče právě scénáře, tak to byl naprosto nepoužitelný zvratek, který musel Schrader psát buď pod tunou omamných látek, nebo ho teprve vymýšlel, sepisoval a poupravoval až při samotném natáčení, ovšem zapomněl okolí říct, že trpí Alzheimerem, zkrátka to nemá absolutně hlavu, patu, skáče to nesmyslně ze scény do scény, které spolu vůbec nesouvisí, načne se tu asi padesát věcí, z nichž ani jedna není dotažena do konce, nějaká celistvost tu absolutně neexistuje a o samotném závěru už nevím vůbec, co si mám myslet, to nemohl pobrat nikdo, co to jako mělo za význam, či pointu. To vše je pak prokládáno fakt duchaplnými filozofickými úvahami o životě, no prostě nášup na odstřel. Výrazným prvkem Dog Eat Dog je pak obsazení, jen přemýšlím, jakým směrem ta výraznost byla. Jak Cage, tak Dafoe zde totiž přehrávali až tak šíleným způsobem, že nevím, jestli také v něčem nejeli, každopádně oba dva byly ve svých rolích skutečně hodně nepřehlédnutelní, respektive vážně až obscénně osobití. A tak by se dalo říct, že se nakonec smál až ten třetí v řadě, kdy ten nejméně profláknutý ksicht, Christopher Matthew Cook, zde zahrál nejdůstojněji a nejpřesvědčivěji. Ačkoliv bych tedy chtěl jít v hodnocení opravdu alespoň na ten průměr, tak ten zvěrsky odfláknutý scénář mi to zkrátka fakt nedovoluje, ale s jistou mírou tolerantnosti jde o docela snesitelnou a v rámci možností i zábavnou podívanou. (15.05.2017)

Willem Dafoe i Nicolas Cage jsou tu v docela dobré formě, možná zajímavější je postava Dafoa. Jejich postavy chcete ze začátku sledovat, ale jak se postupně dostáváte ke konci, nejste si jistí, jestli to skutečně stálo za to. Scenáristicky je to trochu prázdné a osudy protagonistů zde vyznívají lehce do ztracena. (25.11.2016)

Nikdy mi nesedel Schraderov styl a tento film na tom nic nemeni. Je to nudny ukecany film o hlupych a krutych postavach, ktore mi boli nesympaticke. Nuda je obcas prerusena nejakou tou WTF scenou, ktora mi ale nepripadala vtipna ale iba divna. Jedinym plusom filmu je, ze Cage hra umiernene a ani raz sialene neprehrava. Za prehravajuceho magora tu je Dafoe. Vysledkom je nudny divny film. 3/10. (15.03.2017)

Willem Dafoe vlítne na scénu dost razantně. Hned v první, kompletně růžové scéně, nám totiž ukáže to, jak moc velký psychopat, nadopovaný pikem a kokou, umí být. Následně potká standardního psychologa Nicolase Cageho, který tu je pro změnu nejinteligentnější. Třetí do party je pak herec, který je zároveň režisér tohoto filmu. No a přiznám se, že jsem rád za jeho ksicht na plátně. Alespoň vím komu můžu celou tu hodinu a půl nadávat za tuhle divnou chvílemi wtf sračku, kterou se rozhodl natočit. Dog Eat Dog je vysloveně nepříjemnej film, kterej je zároveň "plnej" černýho humoru, co tak neuvěřitelně "baví" až do samotného závěru. Největší lákadlo tu byl Nicolas a přitom tu největší psychopat je Willem. Vězte, že už v tom něco nehraje. (17.03.2017)

Stěží uvěřitelné, téměř malý zázrak, ale stalo se: Nico Coppola se vrátil na plné koule v žánru, ve kterém jsem ho míval tolik rád, v roli, která mu padne jak ulitá, v lehce artové (nebo snad jen zhulené?) černohumorné krimi s notně švihlým, absurdním, bizarním, místy až halucinačním dějem. A jeho dva parťáci nejsou o nic horší - mimoň a psychopat Dafoe s vyšňupaným mozkem mě skvěle bavil od první (konečné řešení Sheiliných problémů) do poslední scény, no a méně známý Cook se zase předvedl ve vážnější, psychologicky docela zajímavé roli (scéna z hotelového pokoje se ženskou, kterou sbalil na baru). Tak skvělou jízdu jsem vůbec nečekal, jízdu šmrncnutou mladým Lynchem, Tarantinem, Coeny, jízdu přesně v mém oblíbeném stylu, v návalu nadšení solím do maxima a určitě dám ještě brzy opáčko, až (jestli) někdy vyjdou lepší české titulky. P.S.: VAROVÁNÍ: Vy, kdož nemáte pochopení pro nadsázku, nebo nemáte rádi ujetý humor, jděte o film dál. (29.05.2017)