Režie:
Vít OlmerScénář:
Vít OlmerKamera:
Juraj FándliHrají:
Jiří Krampol, Eva Holubová, Emília Vášáryová, Jana Paulová, Monika Foris Kvasničková, Jan Kraus, Martin Faltýn, Petra Lustigová, Dana Homolová (více)Obsahy(1)
Manželské povídky, které Vít Olmer psal pro časopis Playboy v době, kdy jeho šéfredaktorem byl Arnošt Lustig, mají v sobě vtip, často až absurdní pointu a nezapřou, že autor je bedlivým pozorovatelem života kolem nás. Pět z nich vybral pro svojí novou českou komedii, jejímž společným jmenovatelem se stal herec Jiří Krampol, hlavní představitel každé z nich.
Francouzská trojkombinace je humornou úvahou o tom, co může potkat úspěšného podnikatele, dá-li jednoznačně přednost práci před svoji mladší, atraktivní ženou. Protože i ta jednoho dne - vlastně zcela náhodou - pochopí, že peníze nejsou všechno...
Svatozář. Pan Divoký je zdánlivě tichý důchodce a bezbranný muž pod pantoflem. Že tomu tak docela není, pochopí až ušní lékař, který zase vzdoruje hned dvěma partnerkám najednou. Jen na okamžik zaváhá, zda by paní Divoká neměla znát pravdu o svém muži. Ale pak pochopí, že by svého pacienta připravil o jedinou zbraň a útočiště.
Sólo na bicí. Bimbo je "přerostlý" bigbíťák a jeho žena, které ne náhodou říká Yoko, už dávno rezignovala na to, že by někdy dospěl. Žijí spolu na chalupě a monotónní rytmus jejich dnů nečekaně změní vpád zločince, prchajícího před policií. Bimbo a Yoko jakoby se znovu setkali.
Ostrov lásky. Dovolená, ať už kdekoli, by měla být výletem za hranice všedních dnů. Ustaraný Ing. Zawinul ale u Jadranu neustále pracuje a řeší neřešitelné problémy ve své firmě. Toho si povšimne pan Rozvinul a nasměruje svého nového přítele na zcela jinou cestu. Někdy stačí opravdu tak málo.
Waterloo po česku je příběhem pražského památkáře Hrušky, zakřiknutého úředníčka, překážejícího ve světě své atraktivní ženy a ambiciózní dcery. Před každodenním papírováním, byrokracií a marnými diskusemi utíká do napoleonské doby a mění se v udatného maršála. A pak se mu jednoho dne podaří být hrdinou i v současnosti a utéct možná jednou provždy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (256)
Situace: trasa Praha - Brno, cesta autobusem společnosti Student Agency, běhemž ní je cestujícím promítán pro ukrácení volné chvíle poslední Olmerova pecka. Měl jsem tři možnosti: koukat z okna, spát (nechtělo se mi), nebo se dívat na film. Volil jsem tu třetí možnost.....a.....no jak to říct.....Waterloo je, je.....zvláštní :o)) Není to takový ten nucený humor, jako u Soukupových filmů. Nenasral mně, ani neurazil. Dokonce věřím tomu, že chtěl pan Olmer něco vtipného a vypointovaného sdělit (v tomhle smyslu se vyjádřil v jednom z rozhovorů, který jsem s Olmerem četl). Pokud je tomu tak, pak vzhledem k výsledku kdysi šikovného režiséra nadobro opustila múza, nebo se zbláznil. Waterloo je koncentrovaná nuda, poslepená z pěti neskutečně banálních historek s neskutečně banální pointou, bez jakkékoliv špetky humoru. Dokonce to není ani tak špatný (zábavně špatný), aby se člověk mohl bavit alespoň na účet tvůrců. Ten film je čiré....nic....Nic, jako když člověk plivne do moře. Název nelhal. Waterloo po česku. ()
Každý si rád plivne na někoho, kým stejně všichni pohrdají. Třeba na Víta Olmera. Nezastírám, že už jsem taky začal shromažďovat sliny: mohl bych se mu dosytosti vysmívat, vytvářet humorné konotace mezi názvem filmu a jeho kvalitou atd. atd. Ale na druhou stranu, Waterloo je "jen" težce nepovedený film, není to něco, co by mě pouhou svou existencí iritovalo, jako Nahota na prodej nebo "Policajti z předměstí". Takže velkorysých 20 % ()
Olmerův comeback... Dle některých dostatečně skrytých indicií zřejmě pokus o povídkový film, ovšem velmi mlhavé. Problémem Víta Olmera vždy bylo, že tento lamač dívčích srdcí šedesátých let, realizoval filmy překračující jeho schopnosti. Ať to byl akční film nebo sitcom pokaždé se pouštěl do míst, kam neviděl. A rovněž pro povídkový film je potřeba dodržovat několik zákonů. První velkou chybou je Krampol, který by mně štval jako jeden, ale v pěti verzích je jeho přítomnost nesnesitelná. Dále bych rád řekl, že ačkoli jsou možná jeho příběhy odsledované i s reálného života, Olmerova režie jim dává známku jakési umělosti. Vždyť i dotěrný komentář režiséra dokazuje, že Olmer prostě neumí hovořit celuloidem. Je to filmový trapas, ale samoúčelně využité kostýmy, jež navrhla režisérova choť a obratně obsazené vedlejší role mi nedovolí dát odpad. I když bych ho kdykoli zdůvodnil. ()
Schválně jsem se na tohle podíval, jak asi vypadá nejhorší český film a celkově druhý nejhorší film a upřímně mě se to i líbilo. Bylo to vtipný, chvílemi i pravdivý, ale také mnohdy přitažené za vlasy. Značně záleželo na typu dané povídky. Nejlepší byla podle mě hned ta první Francouzská trojkombinace a pak ta poslední Waterloo po česku. Ostrov lásky byla taková průměrná povídka ze života. Za to Svatozář a Sólo na bicí byly již o poznání slabší. Dost z toho filmu dýchá klasický Olmer a spíše Páralovy povídky, ačkoliv to psal Olmer sám. I proto z toho ještě dýchají 90. léta, začátek demokracie, podnikání... A rozhodně i díky milfce Janě Paulové, která hrála jako Irma v Kameňáku, tak především díky Simoně Chytrové se bylo na co dívat. [8806. hodnocení, 241. komentář, 7%, 2. nejhorší film] ()
Já vlastně ani nevím, proč jsem se na těch prvních dvacet minut díval a nepřepnul to už daleko dřív. Stejně tak nevím, co tím chtěl autor říct nebo co na scénáři viděli všichni ti herci, kteří se zde objevili, klidně i na miniaturní štěk. A vlastně ani tak nechápu, proč se to vůbec natočilo... Prý komedie, jo aha, to teda byla, ale v trochu jiném slova smyslu. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 5 682 diváků, což znamenalo tržbu 588 406 Kč. Snímek se tak stal 29. nejnavštěvovanějším filmem a 8. nejnavštěvovanější premiérou měsíce září 2002. (cinema_cz)
Reklama