Cokoliv

Podivná Allenova bilance. Naprostá většina herců v tomto snímku totiž nepředstavuje fiktivní hrdiny, ale Woodyho Allena v jeho dávných i těch budoucích (hypotetických) rolích, přesněji řečeno napodobuje strukturu jeho bytostného hereckého stylu, a celek, zosnovaný na nezajímavém dění předstírajícím příběh, tak působí naprosto bezživotně: jako by se jeden utkával donekonečna sám se sebou. Již úvodní dialogy Falka a Dobela působí jako kabaretní výstupy, při nichž se jeden komik snaží vyzrát na druhého a zbytek toto schéma víceméně variuje. Nadto půdorys a imaginace teenagerské komedie (a v jedné takové Allen objevil naneštěstí nepřenositelný talent Jasona Biggse) přebíjí veškeré pokusy o humor i drama – vše vyznívá uměle, imitovaně: pokusy o gagy obklopuje mrazivá aura, duševní stmívání vyznívá jen jak etuda ve varieté apod. Žádný mladší Allenův film jsem dosud neviděl, ale již teď se k nim blížím – pozvolna – v obavách. (10.11.2018)

Scénář: Woody Allen .. Poněkolikáté luhovaný příběhový pytlík čaje už je opravdu nevábný a chuť takového produktu patřičně bídná! Přehlídka nejneurotičtějších postav NY a spousta keců o ničem, které pohřbí i těch pár chutných narážek. Allen jako herec už téměř ustoupil za oponu (a je na čase), Christina Ricci, ač pěkná a herecky skvělá, je jako postava filmu nesnesitelná. Nejpřekvapivější je Jason Biggs, který dokazuje, že pod zkušenou rukou umí víc než jen hledat (první) sex.. "Ženě je naprosto nepochopitelné, jak ji může někdo nemilovat. -- W. S. Maugham". (11.10.2006)

Film Cokoliv je klaunův nostalgicky ironický návrat do mládí. Ideovou konstrukcí je konfrontace mladšího já se svou starší verzí, zvídavé a idealistické mládí je položeno vedle sarkastického vzrušení staří na jeho četné osobní životní zkušenosti. Klaun spoléhá na rutinu a se zlomyslnou závistí se ohlíží za mládím, jeho životem nezkaženou nevinnost a bezprostřední vášeň. Klaun nechává nahlédnout mezi své zásadní inspirace intelektuálně jinošského věku a zkušeně mlaská v rozkoši z tahů absurdit lásek, tužeb a seberealizace. Jistým nedostatkem se ale může jevit klaunovo opisování a skutečnost, že vše klaunem řečeno bylo již dříve, byť ve vícero filmových dílech, klaunem zpracováno rozverněji a nápaditěji, s podnětnějším zápalem v návdavku sarkasmu a nihilismu. A tak zůstávají pouze odlišnosti mladšího a staršího přijímání života. Mladší a nezkaženější životní postoj představuje Jerry Falk (příjemný Jason Biggs), mladý a energický kabaretní komik a spisovatel na počátku kariéry. Touží po opojném okouzlení života v jeho nejintimnějších křivkách, a právě proto se nedokáže oprostit od nezdravých zvuků vlastních závazků a vazeb. Život koketuje s laskominami vášně. Starší a vlivem bohatších životních zkušeností sarkastičtější životní postoj zde zaujímá David Dobel (zajímavý Woody Allen), učitel na veřejné škole a cynicky bezprostřední komentátor krás a vztahů. Komika je prostředkem k sebeobraně i seberealizaci. Hlavní ženskou touhou je tu Amanda Chase (zajímavá Christina Ricci), slabina Jerryho vnitřního světa. Touha se dotkla představ hvězdného nebe a nedokáže porozumět úzkostem a ochlazení. Život v ironické melodii. K výraznějším postavám patří taktéž Harvey Wexler (velmi příjemný Danny DeVito), svérázný agent mladého Jerryho. Sázka na jistotu z jedné strany, z té druhé lítost spolu se soucitem. Z dalších rolí: niterně vyrovnanější, ale též zevšedněná Jerryho původní snoubenka Brooke (KaDee Strickland), osamělá a sebestředná Amandina matka a bývalá herečka Paula Chase (Stockard Channing), klaunova jízlivá poznámka a Jerryho mlčící psychoanalytik (William Hill), Jerryho kamarád a původní Amandin snoubenec Bob Stiles (Jimmy Fallon), herecká Amandina kolegyně Connie (Erica Leerhsen), Amandin blízký kolega z herecké školy Ray Polito (Adrian Grenier), či jazzová pianistka a básnířka Diana Krall (sebe samu). Cokoliv je klaunovou ironickou poznámkou. Kontrast mladého s tím starším a zkušenějším pohledem na život prosazuje naplnění seberealizací, byť se nebrání rozkoši života. (21.11.2020)

Pro mě, jako pro velkého fanouška Woodyho Allena, je pro mě film jen hořkým zklamáním. Zatímco jsem si u žánrových experimentů z minulých let říkal, že si chce prostě odpočinout u zábavných nenáročných komedií, nyní vidím, že jeho eruptivní tvůrčí síla je pryč. Dialogy, postavy a vztahy mezi nimi jsou pouhým stínem jeho dřívější tvorby a film spíše vypadá, jako by se jej pokusil natočit někdo mnohem méně nadaný jako Woody Allen. Skutečnost, že jej natočil sám, je pro mě skličující... (08.04.2004)

tak jsem zas jednou odcházel z kina dosti spokojen! bavil jsem se celou dobu, Allen nezklamal a Biggs velmi velmi mile překvapil. pseudointelektuální žblepty + paranoia + panoptikum šílených lidí okolo... jediné, co bych snad vytkl, byly někdy až moc polopatické komentáře, kterými Biggs zasvěcoval do situace. ale to je jen drobnost - a spousta hlášek má podle mě těžce kultovní potenciál :) (16.10.2004)