Atomová katedrála

Není to špatný film, disponuje celkem dobrou kamerou a krásnou klasickou hudbou (Mahler, Čajkovskij). Pro mě je docela zajímavé vidět, jak se stavěla třeba jaderná elektrárna. Ti pitomečkové, co všemu komunistickému házejí odpad, by si měli uvědomit, že dělník, horník nebo zemědělec má pro náš život větší význam než mafián, prodejce drog nebo příslušníci sexuálních menšin... O lidstvu jsem už dávno ztratil iluze, ale číst ty zdejší výblitky, to je teda síla. (15.02.2023)

Tak jsem to viděl. Kupodivu jsem čekal větší průser. Vezmeme-li to čistě osobně, pak Krampol zahrál uvěřitelnou roli poctivého vedoucího inženýra na stavbě atomové elektrárny (byť místy křečovitě). Uvěřitelný je i jeho boj s flákačstvím, nadhodnocovanými výsledky i zakopávání o klacky jež mu pod nohy hází připosraní soudruzi z vedení, či jeho po zádech mu šplhající kolega. Tohle může zažívat i dnes leckdo z nás. Je zde i stránka rodinná na níž má hrdina čím dál méně času. Krampol si přestává rozumnět se synem a i s manželkou. Být to takto s elektrárnou v pozadí, nebylo by to tak hrozné. Je zde však ještě ten dělnický opus. Beton, bahno, tatrovky, vé3esky, dělníci, mládežnická brigády, schůze v umakartových zasedačkách s nezbytnými popelníky na každém ze stolů...hnus.... Honí se plán, termíny........A to je to peklo. Spojit hudbu Gustava Mahlera a Čajkovského s betonováním chladících věží či s náhledy přes spleť jeřábů na opravdu hnusné staveniště (byť se hrdina několikráte tím výjevem kochá), to hned tak někdo nedokáže....Vidět to nepřipraven asi bych byl v šoku. Snímek je však dost podobný filmu - Kdo hledá zlaté dno s Rudou Hrušínským ml. který coby řidič tatry pozná pravou chlapskou práci při stavbě vodní elektrárny.... I zde hrdina opovrhuje prospěchářstvím a zvráceností okolí a sám o sobě se tvrdě ponoří do své práce. Jen pro sebe, jen pro své vlastní uspokojení.... Co je zde nutno ocenit, že film nikde nezdůrazňuje vůdčí roli strany atd... Je to spíš takový náhled do socialistického budování mega staveb typu Dukovany. * (17.08.2011)

Od Atomové katedrály jsem čekal něco jiného než jsem dostal. Především jsem nechtěl film politicky angažovaný a tenhle je až běda, ačkoliv prostředí filmu je v českém filmu mimořádně neokoukané. Do jaderné elektrárny totiž filmový tvůrci zavítali ojediněle, a proto si mohli odpustit silné politické podtexty vázané na tehdejší socialismus. Z filmu se tím vytratilo snad všechno, co má s filmem společného, protože to bylo, jako když se vrátíte v čase a octnete se na nějaké stranické schůzi funkcionářů. Z úst slibného hereckého obsazení padají opravdové perly, ale na nějakou zajímavou zápletku nebo rozvíjení charakterů postav se nedbalo. Slavné to nebylo ani s režií, která to všechno splácala nezáživnou až téměř dokumentární formou, bez jakékoliv šance zaujmout. Je obrovská škoda, že neokoukané prostředí jaderné elektrárny v Dukovanech dostalo takový nefér filmový úder, ze kterého se není možné hned tak vzpamatovat. Kdyby byli tvůrci soudní a neudělali jen z toho vzorově idealisticko-komunistický film, mohlo z toho být zajímavé drama s kvalitním hereckým obsazením. Jenže soudruhům se ten atomový reaktor nějak zadřel. Kde však udělali chybu, vědí jen oni sami. Odskákal to tenhle zpackaný film. 20% (19.07.2012)

Socialistické drama o stavbě novodobé rudé katedrály je přesně takové, jak si člověk může domyslet. Herecké obsazení je sice dobré, ale herci se vůbec nepřrdvedli. A ono je to vlastně na stejno. Dříve točili takové levicové sračky a dnes zase takové komerřční sračky. Naneštěstí film vznikl v době, kdy se už do filmu nedávala extrémnost (strana vyřeší každý problém a za každým rohem je nějaký ten diverzant). Tak ani nedokáže pobavit debilitou jako třba DS70 nevyjíždí. Ale kdyby se filmu uchopil schopný scénarista a režisér (a neměli by svázány ruce stranickým aparátem), tak by se mohlo klidně stát zázrak a Atomová katedrála by mohla být zajímavým filmem. Bohužel jak jsem napsal na úvod, film vznikl v době, kdy vímě dobře jak se celý film bude rozvýjet a jak většinou dopadne. (15.06.2009)

Československé drama související se stavbou jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní postavou tohoto dramatu je hlavní stavbyvedoucí inženýr Vladimír Hlaváč, ztvárněný J. Krampolem; děj se soustřeďuje na jeho pracovní i soukromé starosti a problémy. Co se týče práce na stavbě, Hlaváč je brzy po nástupu na místo hlavního stavitele díky intrikám a nepravostem ze strany ředitele O. Sklenčky odvolán z funkce, a na jeho místo je jmenován jeho bývalý kolega inženýr Prchal (J. Vlasák), jenž dovede stavbu téměř k bankrotu. Kvůli tomuto nespravedlivému sesazení je J. Krampol téměř celý film pěkně nasranej, navíc na jeho psychiku začínají doléhat i rodinné problémy. Nedorozumění a vzájemné odcizení s nadaným synem Rosťou, jehož hraje poněkud afektovaně P. Kříž, je tradiční obraz u rodinného stolu. Rosťův nečekaný a nedobře uvážený sňatek s hlupačkou z kiosku a odchod ze studií vyústí k celkovému rozchodu syna s rodinou. Situace na stavbě Dukovan se však začíná uklidňovat a po doporučení zastupujícího stavbyvedoucího Milého (energický a svérázný J. Vinklář), je povýšen do původní funkce a zdá se, že film skončí happy endem. Režisér J. Balík však zvolil mnohem překvapivější a ráznější ukončení snímku. Jako nejzábavnějšího bych označil jednoznačně J. Krampola, jenž často užívá své typické sarkastické a vtipné hlášky, často v nepříliš povzbudivých situacích a také jeho pichlavé dialogy se švagrem lékařem Evženem (skvělý J. Teplý) byly opravdu povedené. Ve vedlejší roli mě též zaujal neotesaný R. Rusev, zejména když v záchvatu žárlivosti k půvabné V. Žehrové napálil automobilem do obytné budovy. Domnívám se, že snímek se politikou zabýval pouze v nejnutnější míře, rozhodně bych se ho neodvážil označit jako agitační či ideologicky pokřivený. V každém případě se nejedná o žádný klenot československé kinematografie, avšak zdejší hodnocení mi není příliš jasné, neboť film je hlavně o lidech, kteří řeší podobné problémy jako dnes. A proto navzdory všem odborníkům hodnotím s klidným svědomím drama jako průměrné. (20.08.2013)