Snílci

Kravina bez pořádného příběhu, která mě bavila díky lásce k filmu a slušné dávce erotiky v podání Evy Green. Ta se evidentně naučila za 10 let hrát, čímž se v kombinaci s jejím tělem, které tady využívá jako hlavní zbraň, usadila v současnosti v mojí topce. Doporučit se tohle ale nikomu neodvážím. 70% (31.05.2014)

Jednou to přijít muselo. Jednou musel Bertolucci natočit snímek, z kterého nebudu vedle. Nestěžuju si, mohlo se z toho vyklubat něco podstatně horšího než příběh o tom, kterak Američan v Paříži taje erotiky objevil v létě tisícím devítistém šedesátém osmém, které sice ve své francouzské verzi nekončí s tanky pod okny, ale pocit ztráty nevinnosti předá celkem spolehlivě. Konečně herci se snaží (a díky celkem obvyklé zálibě stárnoucích režisérů v mladých tělech se i snaživě odhalují) a filmové narážky potěší, takže radši moc nehloubat nad tím, že pod vší tou letní krásou se toho moc neskrývá. První tango v Paříži lehce zakopává o vlastní dosud hříběcí nohy, ale co. Vždycky si přece můžu s Marlonem zatrsat to poslední. (24.10.2007)

Jsem snílek. Duší i povahou. A možná i proto jsem čekala od tohoto filmu víc, mnohem víc. Jediné, co mě skutečně zaujalo a co jsem celý film napjatě a bez dechu sledovala, byl "nezdravý" sourozenecký vztah. Blízké sepětí, vzájemné vcítění, intimita, závislost jeden na druhém, důvěrnosti - to vše dohromady vytvářelo zajímavý prostor k úvahám. Erotické scény mě neoslovily - i když si cením otevřenosti a hlavní postavy byly dobře koukatelné - pro mě to bylo bez žáru, bez chtíče, bez skutečné vášně. Nicméně... beru v potaz lásku k filmům, pozoruhodný a zvláštní dům a obrovskou toleranci ze strany rodičů. (23.02.2014)

Dost usilovně jsem v promluvách, citacích, hádkách, experimentech a hrách Isabelle, Thea a Matthewa hledal hlubokou abstrahovatelnou analogii na dobovou politickou situaci, na způsob, jakým se mladí staví ke kritice starších generací, na toxický strach ze světa mimo vlastní představivost, na opojné horizonty otevřených myslí, incest a podobně. Ale prostě se asi musím smířit s tím, že o nějaké hlubší symbolické poselství ve snímku moc nejde. Bertolucci si to tu střihnul spíš "na Allena". Je to škoda, ale ne zas až tak moc. Trochu povrchní svůdnosti totiž snímek nese. (01.01.2021)

Tak tohle je prvotina Evy Green. Ta je jako vždy okouzlující. :) Jinak je to dost zvláštní film. Moc se tam toho neděje. Celý týden se jenom flákají. A až na pár dobrých scén je to docela nuda. Hlavně vztah těch sourozenců je docela divný. Taky se mi moc nezdálo, že by ho hned po pár dnech zvali k sobě domů. A závěrečnou reakci rodičů jsem taky nepochopil. Celé to vedlo k revoluci. Bohužel neznám ani ty filmy, nad kterýma se tam rozplývali, takže to asi dostatečně neocením. Ale je to určitý odraz té doby... "Chceš ze mě udělat chlapečka?!" (14.03.2014)