Svatební cesta do Jiljí

Hezká partnerská testovačka s rozkošnou a živelnou Libuškou Šafránkovou a odporně chlupatým a systematickým Josefem Abrhámem. Principielně je to trochu obšlehnutý Kulový blesk (Abrhám jako škrobený intelektuál, který vede tiché vnitřní monology), ale navzdory přítomnosti dua Svěrák-Smoljak a několika typických gagů (hlavně ten se ztrátami a nálezy je parádní) to nemá zdaleka tak vysokou úroveň, jako vrcholné výtvory dua Smoljak-Podskalský. Ale stejně je to po všech stránkách kvalitní komedie o tom, jak se dva lidé těsně před svatbou snaží na cestách poznat, zda se snesou, či nikoli. Navíc doprovázená příjemnou hudbou, pod níž je zřejmě podepsán někdo z dvojice Mišík-Hrubý (jestli se nepletu hihihi). (06.07.2004)

Svatební (tedy vlastně před-svatební;) cesta do Jiljí je nezakrytě moje česká srdcovka, takže objektivita asi půjde stranou.. Je pár českých filmů, ke kterým se dokážu stále vracet v nemoci, ve zdraví, v radosti i smutku, a to je přesně případ Jiljí. Nevybavím si jinou dvojici, která by byla tak sehraná a tak dokonale uvěřitelná jako je Abrhám se Šafránkvou. Navíc s komentářem hlavní postavy, které mám ve filmech hodně ráda - .. co to .. vlastne zcela objektivně ! -tenhle film je prostě perla mezi žánrem "česká komedie" (14.09.2009)

Víte, člověk si buduje měřítka vlastního vkusu. Přes dvacet let sledování českých filmů střídavých kvalit, mě naučilo, ve spojení s ČSFD, předvídat kvalitní podívanou s 80%-ní přesností. 85% českému televiznímu filmu není málo. To je o šest procent méně, než tíživé drama Tažní ptáci. O sedm procent méně, než Ikarův pád s excelujícím Vladimírem Menšíkem. O dvě procenta méně, než Menzelova klasika Slavnosti sněženek ze stejného roku, jako Jiljí. A když jsme u něj, je to o čtyři více, než má meditativní Rozmarné léto. Přátelé moji, drazí spoluobčané, my fellow Americans, Baxt zvěstuje zprávu hodnou zařazení hned vedle 11/9, holokaustu a prasečí chřipky, Svatební cesta do Jiljí je nejhorším českým filmem, minimálně do revoluce, který jsem měl tu čest spatřit. Občas mívám náladu takové strašné přešlapy pohladit po vláscích a dát jim smířlivých pět hvězd jako bonus k mému opovržení, ne dnes, kdy všechna naděje pohasla a já strávil večer vyloženě nasraný. Ospravedlnit tu strašnou málomluvnou nudu aneb době poplatné dobrodružství, lze, ovšem samotný scénář si už s prvním rádobyzamyšlením Abrhámova kreténa uvnitř sebe zakládá táborák, jenž se za přítomnosti metrosexuálního Kodeta změní v požár. Subjektivně nejdelší hodina a půl v mém životě. Na několika místech jsem myslel, že mi z toho všeho sofistikovaného humoru exploduje hlava. Svatební cesta do Jiljí se pro mě totiž rovnala pocitu, kdy do vás někdo naláduje sto prášků na spaní a pak s vaší kebulí dvě hodiny buší do stolu. (22.01.2011)

Střet naprosto odlišných charakterů. Precizní, přesně plánující statistik a jeho "na zdař bůh" chodící partnerka, která jako by toto heslo používala nejen při procházkách po lese. Protiklady se ovšem, jak je známo, přitahují. Hynek Bočan je záruka kvalitní režie a manželský herecký pár, zase záruka té kvality herecké. Lehký humor a výborný vývoj děje s nádhernou snovou realitou, která je ovšem dost daleko od té hmatatelné. (08.02.2013)

Jeden z filmů,které počítám k absolutní špičce českých(potažmo světových) komedií,s osvědčenou dvojicí hlavních protagonistů.Střet Krchňákových fantazií se syrovou realitou je naprosto brutální a on tu musí použít veškeré své schopnosti,tupou sílou počínaje a brilantním čtením v mapě konče.Film jsem si oblíbil už v dětství a vydrželo mi to dodnes. (22.08.2016)