Svatební cesta do Jiljí

Já teda jít po stopách tohodle filmu, tak se z toho nejspíš opupínkuju. Ústřední dvojice totiž svojí svatební cestu pojala tak, že ráno se probudila do krásného modrého nebe Krkonoš, aby chvíli na to sjížděla řeku Berounku a následně se pak vlakem dobelhala na autobusové nádraží ve Staré Boleslavi, kde je autobus přesunul do Mělníka. S Enšpíglem jsme to měli jako takovou tipovačku, kde se zrovna nachází. On tedy ve většině případů vyhrál. Nicméně to nic nemění na tom, že jsem se fakt nasmáli. A to se počítá. (19.06.2015)

Svatební (tedy vlastně před-svatební;) cesta do Jiljí je nezakrytě moje česká srdcovka, takže objektivita asi půjde stranou.. Je pár českých filmů, ke kterým se dokážu stále vracet v nemoci, ve zdraví, v radosti i smutku, a to je přesně případ Jiljí. Nevybavím si jinou dvojici, která by byla tak sehraná a tak dokonale uvěřitelná jako je Abrhám se Šafránkvou. Navíc s komentářem hlavní postavy, které mám ve filmech hodně ráda - .. co to .. vlastne zcela objektivně ! -tenhle film je prostě perla mezi žánrem "česká komedie" (14.09.2009)

Ač každý z jiného těsta, přesto díky filmovým možnostem sleduje postupné sbližování se dvou odlišných lidí, opačného pohlaví, které prověří kdejaká zkouška, aby nakonec oba splynuli v jedno tělo, což už je divákovi utajováno a musí si to jen domýšlet. Divák byl pobavený, takže jim tuhle drobnost už dopřeje mimo kameru. (26.08.2010)

Velice příjemný film a rozkošná Libuška :). Až do nedávna jsem o tomto filmu neměl ani ponětí, a teď si říkám jak je možné, že není skoro vůbec znám. Parádní komedie, jejíž návod na sebepoznání není určitě založen pouze na touze zaujmout, ale i jeho psychologická úroveň jistě může leckoho dotlačit k něčemu dosud nepoznanému ať už ve vztahu k někomu, tak k sobě samému. Nejkouzelnější scéna je jak Libuška křoupá jablko ve spacáku, to jsem se trhal smíchy :). (03.10.2009)

Mimořádně nadhodnocený film, ovšem i mou vinou. Příjemná béčková komedie. I když motiv "zkušební" předsvatební cesty je docela vtipný, celá tahle roztomilůstka stojí a padá s Abrhámem a (hlavně) Šafránkovou, kteří jsou prostě nádherní. Čtyři hvězdičky si to nezaslouží, jedná se však o snímek, který z těžce identifikovatelných příčin miluji. Vyvolává ve mně nesmírně příjemný pocit. Asi díky tomu fíglu, že stačí, abych se jako divák ztotožnil se sympatickým Abrhámem a získám neochvějnou, v "těžkých zkouškách" neporaženou lásku krásně romantické Libušky Šafránkové (která ovšem "sežene i drezínu"). Pak ta blažená výletnická atmosféra z roku, kdy mi bylo šest. Především jsem ale tento film v těch svých šesti letech viděl a bylo mi při tom moc dobře (přestože jsem ho částečně prožíval jako drama), z čehož zůstala jen mlhavá vzpomínka na něco velmi příjemného. Když jsem ho nyní, po více než čtvrtstoletí, konečně objevil (a zjistil, že Kolářová s Hanzlíkem se mi tam přimotali odjinud), kupodivu zafungoval přesně dle libé vzpomínky. (Pro sběratele kuriozit: Smoljak, Svěrák, Gerendáš a jiní.) (23.02.2011)