Svatební cesta do Jiljí

Přiznám se, že po přečtení několika zdejších komentářů jsem čekala více důvodů ke smíchu, ale možná mi jenom chybí nějaké ty životní zkušenosti. Asi nejvíc se mi líbilo zahánění zmije :). A Libušce se divím, že manžela nedonutila oholit si ten příšerný hrudník. "Vystupme." "Nemůžeme, najeli bychom na kmen." "Ale vždyť jsme teď zastavili a klidně stojíme." :) (20.06.2015)

Střet naprosto odlišných charakterů. Precizní, přesně plánující statistik a jeho "na zdař bůh" chodící partnerka, která jako by toto heslo používala nejen při procházkách po lese. Protiklady se ovšem, jak je známo, přitahují. Hynek Bočan je záruka kvalitní režie a manželský herecký pár, zase záruka té kvality herecké. Lehký humor a výborný vývoj děje s nádhernou snovou realitou, která je ovšem dost daleko od té hmatatelné. (08.02.2013)

Je to trochu odlišné od knihy, kde je ten konflikt poněkud hlubší a krapet jinak rozhozený, ale jinak hlavní téma zůstává a je zobrazené dokonale - všechna ta racionálnost mužů a emotivnost žen, ale stejně jim to nejlíp jde, když táhnou za jeden provaz a doplňují se. Abrhám a Libuška jsou skvěle sehraní - asi do toho dali i kus ze svého vztahu. Jinak ke knížce jsem psal na Databázi knih tento komentář: Co se týče žánru, tak jde o zasvěcovací cestu (tedy cesta sama je cíl), proto jsou jednotlivé kapitoly také rozděleny na jednotlivé dny. Každý den pak dokonce ještě obsahuje „pohádku“ na dobrou noc. Gró knihy však tkví v přesných postřezích o vzájemném manželském životě, o rozdílech mezi muži a ženami, a jak se vlastně nakonec doplňují. Vše okořeněno chytrým humorem, vynikajícími slovními obraty a vtipnými. někdy až kousavými postřehy. (24.03.2019)

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize. (29.09.2006)

Tí dvaja sa k sebe perfektne hodia, ale len jej je to jasné už od začiatku, on na to musí prísť až časom. No a pre urýchlenie rozhodnutia, či s dotyčnou stráviť alebo nestráviť život, by mala slúžiť predsvadobná cesta po českej prírode. Škoda, že išlo oba o televízny film, čo je na výsledku vidieť, pretože ak by sa do projektu vložili väčšie peniaze, rozhodne by sa bolo na čo pozerať. No a prekvapivo som sa dozvedel, že v osemdesiatych rokoch už asi tiež nebolo výnimkou, keď rodičia hovorili svojim 35-ročným synom, že na ženenie možno ešte nie je ten správny čas... (05.07.2019)