Svatební cesta do Jiljí

Rozmarná normalizační komedie řídící se osvědčeným pravidlem: jak něco říci a přitom nic neříkat, smát se a přitom nemít proč. Včerejší vysílání České televize je uvedeno slovy: "Adepti manželství, dříve než se rozhodnete, podrobte svůj vztah zatěžkávací zkoušce..." Nějak tak to asi je, obvykle však jsou společné dovolené posledním hřebíkem do rakve nefunkčního manželství. (12.06.2014)

Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes? (17.02.2011)

Kde jinde se poznat, než na cestě horami a řekami, že. Zvlášť, když ji naplánuje pragmatický statistik za účelem poznání své milé, oblíbené a starostlivé, ale zato zcela nerealistické (možná) budoucí manželky. Hynek Bočan respektujíc výbornou předlohu Miroslava Skály jim výlet rozhodně neusnadňuje, takže o nepříjemné situace samozřejmě není nouze, všechny z nich ovšem hlavní dvojice s většími i menšími problémy překonává a hlavně - všechny z nich baví diváka svou bláznivostí a hlavně přístupem obou hrdinů. Geniální jsou (nečekaně) i herecké výkony našich nejlepších herců, Libuše Šafránková do romantičky Petry dává opět veškerý svůj půvab, eleganci a charisma, zatímco Josef Abrhám je v bručounovi Tomášovi, jeho často negativních postojích a trefných vnitřních komentářích naprosto nepřekonatelný. (28.08.2011)

Kdysi v dávnověku 80. let jsem měl docela v oblibě cyklus bakalářských historek, které v tehdejší chudičké nabídce patřily k tomu lepšímu, co se na televizních obrazovkách objevovalo. Televizní návraty bakalářských povídek současnosti svědčí o tom, že jen málo materiálu obstálo ve zkoušce časem se ctí. Svatební cesta do Jiljí připomíná rozkošatělou bakalářskou povídku a zpracovaná není o nic nápaditěji. Je mi líto, ale tentokrát jsem viděl jiný film než ostatní, to už se holt někdy stává. Z mého pohledu je to tuctový a nevtipný televizní snímek, u kterého možná při hodnocení mnohých hraje roli nostalgie nebo přítomnost osvědčené manželské dvojice Abrhám-Šafránková. Tohle obsazení bývalo často sázkou na jistotu už kvůli jemnému šarmu Šafránkové a fungující chemii mezi oběma členy manželského páru. Tohle je asi první případ, kdy to se mnou vůbec nic neudělalo. Celkový dojem: 25 %. Snad bych se přiklonil i k milosrdnějším dvěma hvězdičkám, ale v posledních dnech jsem viděl několik mimořádných filmových kousků, které nasadily laťku příliš vysoko. (08.02.2014)

Mnoho párů má potřebu tvrdit, že si jsou souzeni, i když následné rozchody a rozvody značí, že tomu tak úplně nebylo. Abrhám a Šafránková jsou jedni z mála, kterým bych to věřil. Desítky let jim to klapalo před kamerou i v soukromí a jejich bláznivá cesta do Jiljí je toho důkazem. Taková blbost může fungovat jen díky dokonalé chemii a sehranosti daného páru. (01.04.2024)