Velká ryba

V příbězích jsou naše sny. A právě proto je vyprávíme ostatním...... S Ospalou dierou a Batmanom najlepší Burtonov film. Nádherná až rozprávková atmosféra, pekné myšlienky a pútavý dej plný zaujímavých scén. Veľká ryba je veľkým filmom..... Jsi jako Santa Claus. Stejně úžasný a stejně falešný. (17.09.2011)

Big Fish rozhodně není záležitost pro ty, kteří neumí povolit uzdu fantazii. Je to film, který je typicky burtonovský a přitom není. Netlačí tolik na pilu jako Karlík nebo Alenka a o to je tento film pohádkovější. Pro Burtona nejtypičtější mi připadal asi Edwardův porod, kdy se mimino vesele klouzalo po chodbě. Jinak celá podivínská atmosféra, kdy si můžete připadat zmateně je pro Burtona charakteristická, na druhou stranu propojení pohádkových příběhů s realitou a ten "netemný" vzhled už tolik ne. Přesto kouzelné, jak vizuálně tak obsahově a přestože mám po druhém shlédnutí pocity trochu horší než po prvním, nechám plný počet..PS: A nezapomeňte, co je pro jiného šílenství, může být pro někoho dalšího realitou..:) (17.08.2012)

Nepříliš klasické Burtonovské vyprávění se mě příliš nedotklo, možná nevidět titulky, tak by mě (MOŽNÁ) nenapadlo, že je to právě jeho dílko. Asi nejsem takový znalec.. Chyběla pevná autorská ruka a jindy temně laděné scény, ale naštěstí to na druhé straně nesklouzlo do sentimentálně pojatých příhod. Nechybí však humor, kouzelně bizarní postavičky, několik životních pravd, úžasná kamera a kouzelná hudba stálého spolupracovníka Dannyho Elfmana. Takových tři a půl.. (18.01.2006)

Poslední dobou mě nepřestává opouštět ona myšlenka člověku přirozené vlastnosti budovat si svou realitu. Relativizuje se mi tím důležitost oné racionální cesty, která je mi stále blízká, ale tak nějak působí příliš samolibě tím, jak si hraje na čtyř-proudovou dálnici ve světě, kde je jen jednou z mnoha prašných cest. Rybičce semtam opadávají epizodní šupiny, ale tvář rozhodně neztrácí. Burtonův civilně bizarní svět je krásnější bez pozornost odvádějích konfet a ohňostroje. To, co člověk vidí, záleží na očích, kterými se dívá, a je hlavně dáno tím, jak zhlíží. (12.06.2011)

Příběh o střetu fantazie jednotlivce s racionalitou davu, to je něco pro mě. Ale scénář je IMHO napsaný tak, že sledujeme více méně reálný svět, jen na nás sem tam jukne zpoza rohu nějaká ta čarodějka nebo obr. A to neodpovídá Burtonovskému vidění. Není to další z jeho svobodných paralelních světů, je to voliéra, příliš těsná Burtonovu rozpětí. 70% (12.09.2006)