Jak básníci čekají na zázrak

Na další pokračování básníků jsem se těšil. I když už je to ,,šestka'' dobrá zkušenost s předchozími díly mne udržovala v klidu na rozdíl od jiných pokračování a dokonce v jistém milém očekávání a těšení se. Nyní, krátce po filmu mám jen jedno přání. Kruh se nemusí vždycky zcela uzavřít a opravdu nerad bych viděl Štěpánka v eldéence s cévkou, kterak mu synátor na možná poslední narozky shání striptérku... Tenhle díl byl z celé té kolekce jednoznačně nejslabší. Opravdového humoru tam bylo co by se za nehet vešlo a všelijaké ty rádobyvtipné průpovídky hlavních hrdinů i ,,komparzu'' kolem byly už opravdu na hraně. Balanc to jakžtakž udrželo a k vyložené Troškovské trapnosti to spadávalo snad jen u replik Abrháma a MUDr. Leoše Mareše a jeho masturbace. Ze scénáře jsem cítil zjevnou snahu navázat, ale nebylo moc kde a s čím. Zkrátka Klein asi také čekal na zázrak. A bohužel stejně jako stokrát převyprávěné veselé historky na každém tom maturitním srazu po letech i zde to už nefungovalo a to zejména v podobě básniček, které se jak zlatá nit táhly každým dílem a odlišovaly Básníky od jiných komedií právě tou zlatou nití. Vždyť na básničky Štěpánek lovil všechny ty své lásky... Nasazení žijících (i dožívajících) známých tváří bylo vskutku masivní, nikoliv však všespásné. Moc mne potěšila účast pana Somra i jeho zpěv, z Abrháma jsem byl však upřímně zděšen. Hlavně herci vedlejších rolí leckdy neměli pořádně pořádně co hrát . Vrcholem byly herecké kejkle neherců z komparzu z nichž zaujme zjména jakýsi pán jdoucí si zase pro prášky na chřipku, protože se jí ne a ne zbavit! Ble... No a na závěr klasika dnešních českých filmů. Opět byl zde extrémně rušivý product placement, který prolínal značnou část filmu. Já nevím, ale to si to ti sponzoři neuvědomují? Vždyť Kendy to tam v těch bazénových sprchách skvěle definoval. Jeden z hlavní trojice je reklamou zhnusen, ale zároveň je jí celý film v němž ta postava hraje prošpikován. Tak trochu snénáristicko-režisérská schýza... ! Chápu, že to bez PP nejde, nebo jde ale s PP a prachy za něj to jde výrazně jinak, ale to se nenajde nikdo ani ze strany sponzorů ani ze strany filmařů, kdo v tom najde rozumnou míru? Takovou, kdy si to třeba divák ve filmu jednou všimne, ale už ho to pak neotravuje? To si někdo fakt myslí, že si po Básnících půjdu pro Preventan nebo koupit Mazdu?Celý film jsem dokoukal, ale konec už jsem - přiznávám vyhlížel. Neurazilo to, za břicho se ale popadat nebudete a zůstane vám něco mezi rozpačitou úctou k předchozím dílům a přáním že ,,sedmičku'' už fakt raději ne ! Za mně to je jen za dvě balení Preventanu, dvě Mazdy nebo dva protony? Prostě za dvě hvězdy. * * (07.12.2016)

Permanentka do nostalgie pro nás, kteří jsme zůstali - a asi i navždy zůstaneme - sentimentálními blbci. Tady se uzavírá kruh a bilancuje se nad všemi druhy životních ztrát, ale přesto v srdci zůstává jiskřička naděje, že onen zázrak jednou opravdu přijde. Díky tklivé lince profesora Ječmena je navíc očividné, že se loučí i sám Ladislav Pecháček, a že až teď, více než tři dekády po vzniku prvního dílu, svět definitivně přichází o básníky. (04.05.2016)

Kdybych neznal tvorbu Dušana Kleina a Ladislava Pecháčka, myslel bych si, že jde o nějaký velmi nevydařený debut začínajícího tvůrce. Scény občas postrádají logiku a působí jako kdyby na sebe občas ani nenavazovaly. V příběhu nedojde k žádnému zásadnímu zvratu, když nepočítáme úvodní scénu na hřbitově a jednu svatbu na závěr. Mezi dvěma reklamními bloky sponzora filmu, jednoho velkého lékárenského řetězce, kdy se dialogy herců změní na reklamní slogany, které zní i v televizních reklamách tohoto řetězce, se cosi odehrává, co nemá hlavu ani patu, a podezřele se úrovní blíží Decibelům lásky. Naštěstí této úrovně nedosáhnou, ale nakročeno mají už opravdu hodně. (25.11.2016)

Och Bio Illusion, co jste mi to provedli. Fandil jsem vám, spolupracoval s vámi, ale tohle se vám přátelé nepovedlo. Sérii o básnících považuji dodnes za jednu z nejzdařilejších. Ovšem čekání na zázrak je.... čekáním na zázrak. Zázrak, který se nedostavil, čímž tento film jasně plní svůj název. Tito básníci totiž mají ze sebe jen to jméno. Pavel Kříž mohl být klidně Mirek Dušín po padesátce a vypadalo by to stejně. Tohle je čisté participování na slavné značce, které je o to ostudnější, že autoři neměli ani dobrý scénář a dramaturgie zřejmě držela hladovku. Básně (jedna či dvě nové přítomny) pomalu nahrazují slogany pro sponzorské firmy, neboť product placement nám dnes utváří i samotný příběh. Bio Illusion s ním má ostatně bohaté zkušenosti (Pribináčka ve Čtyřlístku či Orbitky v Probudím se včera raději nebudu rozvádět). Svět v němž se Básníci odehrávají se pomalu zmenšuje, postav co mají nějakou roli ubývá a ti ostatní buď jsou vyškrtnuti nebo prostě jen projdou a ani neřeknou repliku (což je někdy výhoda). Film táhnou kupředu kecy postav, hledání partnera a ne/dospívání Štěpánova syna. To je vše. Koukat není na co a výsledek tedy ani nevypadá jako kino film, ale jako televizní variace (klidně mohlo jít jen o rozhlasovou inscenaci). Je mi to líto, ale opravdu lituji těch 111 minut času do tohoto investovaných. Jak básníci čekají na zázrak ve verdiktu stavím na úroveň Jak se krotí krokodýli, což rozhodně není dobrá vizitka a spíše než samotný film, ve mě vyvolává emoce až samotné hodnocení kvalit této (fakt???) komedie. Jdu si dát kořalku a smutek nad výsledkem zapít. Nic lepšího mě totiž nyní nenapadá. Snad jen.... kontaktujte nějaké lepší scenáristy. 40% (10.12.2016)

Kdyby to člověk pustil náhodně od půlky, možná si ani neuvědomí, že nekouká na další díl ordinace nebo ulice. V několika místech možná film ani nerozezná od reklamního bloku. Nebýt to x-tý díl Básníků, označil bych to jen za slabé, trapné a televizně čípácké. Takhle nemohu jinak, než to označit za zcela zbytečné. (03.05.2020)