Den patriotů

Berg pokracuje v style nastolenom filmom Deepwater Horizon a snazi sa co najrealistickejsie znazornit nejaku tragicku udalost, ktora postihla americanov. Tentokrat bombovy atentat v Bostone. Po nadseni z Deepwater Horizon som ale tentoraz sklamany. Vdaka tomu co najcivilnejsiemu pristupu to paradoxne pôsobi dost nudne a nezazivne. Behom uvodnej dvadsatminutovky nam ukazu mnozstvo postav, ktore budu mat neskôr vo filme nejaky vyznam, ale je ich prilis vela a mihnu sa na prilis kratky cas, takze nielen, ze si ma nestihli ziskat, aby vo mne ich nasledny kruty osud vyvolal emocie, ale dokonca sa mi dost plietli. Asi je to film urceny hlavne pre amikov, ktory maju tieto udalosti v zivej pamäti a poznaju detaily. Ja som ale o tej udalosti nic nevedel, takze som sa v postavach dost stracal. Najväcsi potencial skryvalo nasledne vysetrovanie, ale posobi dost chaoticky. Asi je natocene verne, ale bohuzial vúbec nie je napinave. Michael Mann alebo Paul Greengrass by z nametu dokazali dostat ovela viac. Jedine co skutocne zaujme je jedna grandiozna a dost drsna prestrelka medzi pachatelmi a policiou. Az to skoro vyzera, ze cely film vznikol kvôli nej. Sklamanim je rozhovor s manzelkou pachatela. Zda sa, ze amici uz s teroristami jednaju v rukavickach. Vysledkom je roztahany nezazivny film s tolkymi postavami, ze vôbec nefunguju emocie, ale kto ma rad kvalitne prestrelky, tak sa to raz oplati vidiet. 4/10. (03.02.2017)

Nečekaná pecka, která bez kýče a potosu jede vstříc svýmu konci takovým tempem, že ačkoliv vám na hodinkách uběhnou dvě hodiny, pocitově to připadá jak pár minut! Perfektní skloubení autentických záběrů s filmovou rekonstrukcí, skutečně působící postavy, parádní soundtrack, sebejistá režie a masakrální pouliční přestřelka, která tu nebyla od dob Heatu - to všechno podtrhuje onen strhující hon za pomatenejma zmrdama, který ve jménu Aláha nestydatě vybuchují v davech a myslí si, že mění budoucnost vesmíru! (23.03.2017)

SPOILERY: Samotná přestřelka rozhodně více než solidní, ale takové Hříšnici a Svatí z pohledu taktiky, přehlednosti, logičnosti a detailů si pořád u mě udržuje korunku pro nejlepší filmové přestřelky na plátně s plným realismem a citem pro detail, spolu s ozvučením. Protože po pěti minutách přijede policejní boss, kterého jako jediného napadne nějak obejít nepřítele z boku a překvapit ho. Takže vlastně na tom celá přestřelka padá. Naneštěstí se v závěru přidá několik scén, které mi kazí výsledný dojem z filmu. Předně fat ass bitch na střeše spolu s FBI odstřelovači, co má hustý hlášky, uhlazený rozhovor s manželkou atentátníka co vyzní do ztracena a zejména "emocionální" projev Wahlberga o tom jak jeho žena nemůže mít děti, protože to téměř nesouviselo s dějem. Mě nevadí, že jeho postava je fiktivní a trošku na sílu je zde vyzobrazen nějaký hrdina v popředí. Protože dokud se věnuje své práci a případu, nemám s ničim takovým problém. Ale rozhodně nechci, aby režisér na něm stavěl celou tu strukturu a tlačil ho víc a víc do popředí, protože se zůčastní všeho zásadního co se tam děje. Na druhou stranu jeho šokovanej výraz, nebo rozhovor doma se svojí ženou, kde se sesypal ve mě emoce už vyvolal, protože to působilo lidsky a přirozeně. Exploze jsou zvládnutý prvotřídně, technická stránka je prostě áčková, jen mám problém s kamerou. K tomu, abych sledoval realisticky působící film, nepotřebuju aby se všude houpala, sledovat to 130 minut je na bolehlav. Tento prvek však zapadá do následného atentátu - všude chaos, nářek obětí, potrhaný asfalt, krev, končetiny, minimální orientace a celková stavba před atentátem je perfektně zvládnutá, že divák napjatě vyhlíží onen útok. Samozřejmě to ve mě vyvolalo zhnusení. Nevim, co vede ty lidi k tomu dělat takový věci, je to strašný. Špičková pětiminutovka v autě s mladým asijským hochem je vygradovaná do extrému, senzační vyustění a fantastická minimalistická hudba rohložená po celým filmu. Já se jinak bavil solidně, závěr mi však přišel trošku slabší. Po dlouhé době mě potěšil Kevin Slanina. Jeho vyšetřování jsem si užíval každým záběrem, veškerá rekonstrukce, vychytávky a tak podobně...Deepwater mě však bavil víc. (24.12.2017)

Patriots Day. Jak již název napovídá, jedná se o kýčovitý slepenec plný všemožných klišé, obludného patosu a na všechny strany stříkajícího patriotismu. Celá hollywoodská kavárna včetně Emmericha, Eastwooda či Baye musela při pohledu na tuto Bergovu novinku bezpochyby zblednout závistí. Snad jen americká hymna tentokrát chyběla k dokonalosti. O to více si však užijeme amerických vlajek. Jednorozměrným postavám tohoto údajně faktografického snímku vévodí faktograficky neexistující policista Tommy Saunders, který se kupodivu vždy ve správný čas ocitne na správném místě, a tak, ač sám kulhající, zachraňuje oběti výbuchu, osvobozuje rukojmí či chytá zlé teroristy. Tvůrci podle očekávání dramatizují oficiální verzi událostí, která však s pravdivým popisem skutečnosti nemá cokoliv společného. Prostřednictvím samostatného a usilovného bádání dojde každý důvtipný divák k závěru, že se v případě bombových útoků nepochybně jednalo o klasický false flag, v kterém patrně učinkovali i nastrčení herci. Největší hrůzu však divák zažije, když se prokouše do samotného závěru snímku, kde na něho již netrpělivě čeká Bergovo patnáctiminutové srdceryvné inferno, které z každého definitivně udělá toho správného amerického patriota. (13.01.2017)

Dobře uchopený styl vyprávění. Seznamovačka s hlavními hrdiny a zároveň vysvětlení koncepce dějového spletence, klíčová událost bombového útoku a postupně se utahující smyčka. Něco podobného velmi zdatně fungovalo například v Zero Dark Thirty s tím rozdílem. že byl lépe dramaturgicky vybalancovaný. V Patriots Day je spousta patetického balastu v podobě výpovědi skutečných svědků události a různá moudra hlavních hrdinů, která nejsou příliš na místě a když, tak jsou prostě nešikovně uchopené. Pomine-li divák tedy tento neduh a fakt, že si z celého filmu krade dobrých 10-20 minut, nelze se neudivovat nad tím, jak má Berg v malíčku akci a dynamiku akčích pasáží, protože jeho přestřelka v ulících je frenetická, těkavá a přitom neskutečně syrová a přehledná. Zároveň scéna, za kterou měly idealně naběhnout závěrečné titulky. Kdyby uměl pracovat s postavami a s gradací příběhu tak jako Michael Mann, tak si všichni pískáme, protože by to byl plný počet. (20.03.2017)