Harry Potter a Ohnivý pohár

Prvý film (Harry Potter a Kameň mudrcov) zo série o mladom čarodejníkovi Harry Potterovi a jeho priateľoch bol natočený v roku 2001. Druhá časť (Harry Potter a Tajomná komnata) prišla do kín o rok neskôr. Obe ich režíroval Chris Columbus. Oba snímky som ohodnotil štyrmi hviezdičkami. V roku 2004 pod režisérskou taktovkou Alfonsa Cuaróna bol natočený tretí diel (Harry Potter a väzeň z Azkabanu). Je to môj najobľúbenejší. Dal som mu plný počet, päť hviezdičiek. Štvrtú časť (Harry Potter a Ohnivá čaša) režíroval v roku 2005 Mike Newell. Po perfektnej trojke ma to dosť sklamalo. Už ma to celé potterovské čarovanie prestávalo pomaly baviť. Po filmovej a technickej stránke je to stále na vysoko profesionálnej úrovni, ale príbeh mi už moc nesadol a hlavné postavy s pribúdajúcim vekom sú stále viac a viac nesympatické. *** (22.01.2022)

Dalo se určitě očekávat, že nejlepší díl série o rozsahu cca 570-ti stran půjde zadaptovat jen těžko. Jako prioritní byl tedy logicky zvolen hlavní děj kolem samotného turnaje, jenže zároveň si tvůrci nedokázali odpustit nedat tam od toho ostatního aspoň něco, aby snad fanoušky nezklamali... Bohužel to se stalo hlavním kamenem úrazu, jelikož zde tedy od všeho troška sice je, ale celkově jakoby tu nic nebylo. Nic není (do)řečeno, neznalec předlohy se nechytá, drastické zkracování zásadních scén by se dalo ještě i pochopit, ale zaráží pak, že nejdelší (a paradoxně i nejlepší) scénou snímku je pro děj nedůležitý bál. Nekvalitní scénář mohla spasit již jen jistá ruka režiséra s jasnou vizí co chce natočit. Což bohužel Newell nedokázal a ani tak vděčné scény jako celé hřbitovní finále nedokázal obdařit byť jen špetkou emocí. Prostě se něco stane a jede se dál. K tomu nepomáhá ani totální zazdění hudby, které si ve filmu ani nevšimnete, což s ohledem na výtečný samostatný soundtrack také zarazí. Jediné co v Ohnivém poháru Newell zvládl je pubertální stránka a akční scény, o kterých však Potter není. Koukat se na to dá relativně v pohodě, ale až přespříliš okatě to spoléhá na značku "Harry Potter" namísto vlastních filmových kvalit. (21.11.2010)

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)

Při čtení Ohnivého poháru u mě vrcholila potterovská mánie, a proto nenesu zrovna dobře fakt, že film má tolik odpůrců. Důvodů je hned několik. Newellovi se bohužel příliš nepodařilo přenést velkolepost Turnaje tří kouzelnických škol na diváky/nečtenáře. Dále se v knize slušně rozjíždí vztahová linie ságy, v níž zdaleka nefiguruje pouze hlavní trio, a která tady místy působí dost zmateně, protože toho na malém prostoru chce sdělit hrozně moc. Pro mnoho diváků/čtenářů je jistě velkým problémem samotné finále s Voldemortem, které má byt poprvé skutečně drtivé a plné emocí, což také moc nevyšlo. Stejně jako předchozí díl si i Ohnivý Pohár zasloužil dva filmy. Když jsem teď viděl, kolik toho Newell narval do úvodních dvaceti minut, byl jsem docela v šoku. MS ve famfrpálu je tady nepochopitelně za jednohubku a příliš prostoru nedostaly ani další knižní trademarky jako smrtijedi, znamení zla nebo myslánka. V rámci knih řadím na vrchol společně s Vězněm z Azkabanu. V rámci filmů hodně ztrácí, ale aura dalšího geniálního příběhu to lehce vyvažuje. (28.08.2009)

Tenhle film je kvalitou u mě někde mezi Kamenem mudrců a Vězněm z Azkabanu, blíž k prvnímu. To, co natočit pan Cuarón nebylo překonáno, ale vše od Chrise Columbuse ano. Zásádní rozdíl vidím v tom, že u trojky se na kratším čase podařilo odvyprávět příběh, který působí naprosto celistvým dojmem a přitom si zachovává důležité události z knížky a hlavně jejího ducha. Ohnivý pohár na mě zapůsobil hrozně přecpaně - spousta věcí byla sice vypuštěna (naprostá většina z nich právem), ale hlavně začátek je přeplněný útržky událostí, které divák neznalý knihy vůbec nemůže pochytit a divák znalý si těch zlomků asi těžko užije. Ale i přes všechny tyto výhrady musím říct, že vůbec nejde o špatný film - hororová atmosféra je opravdu perfektní, i když docela by mě zajímalo, co na ní budou říkat 8-leté děti. Hlavně poslední úkol z turnaje je natočen hodně dobře a strašidelně, doplněný skvělou hudbou Patricka Doyla (opravdu perfektně odvedená práce). 150 minut filmu uteče jako nic, občasné odlehčení filmu také prospívá (kouzelnický bál - i když dle mého vkusu mohl být kratší, Snape a jeho ztrácející se přísady, ...). Po druhém a třetím shlédnutí musím doplnit že opakovaně se film stává nudnějším a nudnějším a začínám mít pocit, jestli u mě neklesne ještě o potterovskou příčku níž (na předposlední místo před Tajemnou komnatu)... Doplnění - už klesl. (05.12.2005)