Stroszek

.........Díky Faye mám v mé paměti zafixován další výstřelek v podobě herzogova dramatu. Začáteční pomalý rozjezd na evropské pevnině přechází po příjezdu za velkou louži do hustého a šmrncovního rytmu. V závěru, kdy nešťastný Bruno přijde o svůj mobilní dům, už jenom při veřejné aukci lapáte po dechu a v posledních sekundách filmu nezbývá nic jiného, než jen udiveně zírat na slepici, která hraje na piáno a současně stepuje......... (24.05.2007)

Zakomplexovaný pouličný hudobník hrajúci sám seba, dedo a kurva idú z nejakej prdele Nemecka do ešte väčšej prdele Ameriky za lepším životom a nech si ich celý svet nepraje ak urýchlene nezbohatnú. Ale to až takmer v polovici filmu, predtým najprv vzdorujú miestnym pasákom. A ja väčšinu času rozmýšľam, prečo je to taká nuda. A prečo sú tie postavy stále viac naivné. A prečo sú všetci takí nesympatickí. A nezachráni to ani fakt, že Bruno S. hrá v podstate sám seba. A ani ten, že Ian Curtis sa po jeho zhliadnutí obesil, ak je pravda čo píše Faye. A nechcem si ani len predstaviť čo by si pomyslel hypotetický Američan, ktorý nevie nič o Nemcoch a má si urobiť mienku na základe tohto filmu. Niečo ako pre nás Hostel. (01.07.2012)

Trojice západoněmeckých ztracenců se vydá do Ameriky za vidinou lepšího života, aniž by tušili, že z bludného kruhu hořkosti se nelze vyhrabat. Snímkem se line silná atmosféra lidského odcizení, což podtrhuje přítomnost Bruna S. v titulní roli (přestože jde o neherce, jeho přirozenost je dosti výmluvná sama o sobě). V druhé části snímku se s ubíhajícími minutami stupňuje deprese až do bizarních mezí. Ač se na začátku zdá, že Stroszek je poměrně konvenční drama, naprosto bláznivý závěr nás z tohoto dojmu razantně vytrhne. Tančící kuře budu mít v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí! (26.04.2018)

Bruno Stroszek je poněkud jednodušší člověk, rád se napije piva (tato záliba ho často přivádí do vězení), rád si zazpívá a zahraje. Když je ve vězení o věci se mu stará kamarád, další trochu prostinký obdivovatel hudby. Poklidný, jednoduchý život s hraním, pitím a občasným přespáním v polepšovně nebo v base se změní v okamžiku, kdy se v hospodě zastane prostitutky Evy a vezme jí k sobě na byt, což se nelíbí jejím pasákům. Takže Bruno opouští všechno co má rád, vše v co věří, vše co mu přináší radost a vyráží se svými kamarády do USA.. za americkým snem. P.S. Ian Curtis se prý po zhlédnutí tohoto filmu oběsil. (15.11.2005)

"... je tady hořící automobil. Dále nějaký muž na lanovce. Nejde to zastavit. Nemůžeme zastavit ani to tančící kuře. Pošlete nám elektrikáře." Bruno Stroszek je sympaťák. To, že je jeho představitel netalentovaný neherec a v podstatě 'hraje' sám sebe dodává filmu na autentičnosti. Jeho těžký životní osud se přímo promítá do každého záběru (Herzog později prohlásil, že natáčení s Brunem bylo velmi náročné - vůči cizím lidem byl podezřívavý a před kamerami nervózní, příprava na jednoho záběru trvala mnohdy několik hodin). Scénář 'spíchnutý' za 4 dny je syrový, oproštěný od patosu a nablýskanosti, stejně jako další dvě hlavní postavy (můj soused zabiják, který má asi sto let a bezpáteřní kurva Eva). Americký sen se hroutí s opakovanými příchody bankovního úředníka a Bruno Stroszek má další důvod k zavrhnutí okolí a zklamání, se kterým se potýká celý život. "Is this really me!" stojí na sedačce lanovky, na které si Bruno s mraženým krocanem v ruce razí svou cestu v závěru. Jak Herzog uvedl po jeho smrti "Bruno byl ze všech herců, s nimiž jsem kdy na svých filmech pracoval, ten nejlepší. Není nikdo, kdo by se k němu přiblížil. Mám na mysli jeho lidství a hloubku jeho výkonu, nikdo takový jako on není". I když se u tohohle filmu oběsil Ian Curtis, není to podle mě tak úplně depresivní nálož. (31.10.2013)