Režie:
Werner HerzogScénář:
Werner HerzogKamera:
Thomas MauchHudba:
Chet AtkinsHrají:
Bruno S., Eva Mattes, Wilhelm von Homburg, Clemens Scheitz, Michael Gahr, Alfred Edel, Burkhard Driest, Václav Vojta, Yüksel TopkugürlerObsahy(1)
Existuje něco pochmurnějšího než ošuntělé chudinské čtvrti Berlína? Ano, tvrdí režisér Werner Herzog v tomto snímku, zkuste někdy navštívit Wisconsin. Bruno Stroszek je bývalý pacient psychiatrické léčebny, který touží uskutečnit svůj "americký sen". Sblíží se s podobně smýšlející prostitutkou Evou a postarším, napůl senilním Scheitzem. Trojice ztracených existencí po svém příjezdu do Wisconsinu zjistí, že jsou v této zemi zaslíbené stejně ztracení jako v Německu – ne-li víc. Trpký a hořký film se dočkal kritického i komerčního úspěchu na celém světě. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Zrovna pro mě prapodivný neherec Bruno S. (a na to vezměte jed, že o této skutečnosti nesvědčí jen nevybělený chrup) svým nezvyklým frázováním, provázeným skelným pohledem, neopakovatelným způsobem objevil Ameriku... Nutno dodat, že mu byl v jeho objevování nablízku Werner Herzog, jehož filmy se tak nějak dobře pozorují, ačkoli se v nich povětšinou nenastřádají žádné příjemné chvilky, takže informace, že se po zhlédnutí Stroszeka oběsil zpěvák Joy Division, mě vlastně ani nepřekvapila... ()
Ještě jednou jsem se podívala nahoru a opravdu to bylo drama i když se to chvílemi chtělo tvářit jako komedie, ale to ani omylem. Je to snímek tří lidiček, kteří měli tu smůlu, že se asi narodili ve špatnou dobu na nesprávném místě, prostě jim ten život nešel žít tak, jak by chtěli. Jestli ovšem i oni sami věděli, ale co, v USA to bude všechno dobrý a nej.....ovšem ouha. Ten konec to završil už totálně. ()
Osud Bruna a jeho srdečného přítele, pana Scheitze s jejich nezaměnitelnou otevřeností, naivitou a bezelstnou touhou po řádné akceptaci ve společnosti se vryje divákům na dlouho do paměti. Film je podivuhodný svou skličující upřímností a autenticitou. Není divu, že může popostrčit labilní povahy, aby si omotaly šňůru kolem krku. ()
Největší problém spatřuji v Brunově nehereckém projevu, především chybějící mimice, potažmo dojmu, že je každá scéna, v níž vystupuje, jeho úplně první - nijak nereflektuje dějový vývoj. Zatímco ostatní atributy (prostředí, zbylí 2 ztroskotanci - především úžasný Clemens Scheitz!) vypráví velmi smutný příběh, neměnný projev Brunův, který se i v nejkritičtějších chvílích tváří stejně jako na začátku, o ničem takovém nevypovídá. Předpokládám, že to, co popisuje ve svém komentáři Faye, měl Stroszek skutečně cítit, ale Bruno tohle nedokáže zprostředkovat. Já si naopak celou dobu myslel, že se drží nad věcí a jeho postava tak na mě paradoxně působila optimisticky. Fordužel stojí v samotném centru filmu a ten se točí kolem ní; ač bych rád dal o hvězdu víc, právě proto nemohu. ()
Bruno Stroszek je poněkud jednodušší člověk, rád se napije piva (tato záliba ho často přivádí do vězení), rád si zazpívá a zahraje. Když je ve vězení o věci se mu stará kamarád, další trochu prostinký obdivovatel hudby. Poklidný, jednoduchý život s hraním, pitím a občasným přespáním v polepšovně nebo v base se změní v okamžiku, kdy se v hospodě zastane prostitutky Evy a vezme jí k sobě na byt, což se nelíbí jejím pasákům. Takže Bruno opouští všechno co má rád, vše v co věří, vše co mu přináší radost a vyráží se svými kamarády do USA.. za americkým snem. P.S. Ian Curtis se prý po zhlédnutí tohoto filmu oběsil. ()
Galerie (52)
Photo © Werner Herzog Filmproduktion
![Stroszek - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/670/160670857_469aa4.jpg)
Zajímavosti (7)
- Filmový kritik Roger Ebert označil snímek Stroszek za jeden z nejpodivnějších filmů, které kdy byly natočeny, ale přesto patří k jeho oblíbeným filmům. (volskevoko)
- Herzog do hlavnej úlohy obsadil Bruna S. (predtým s ním nakrútil Každý sám za seba a Boh proti všetkým), ktorý tu exceluje v úlohe muža snažiaceho sa získať na tomto svete aspoň malé miesto. (ČSFD)
- Ve filmu je scéna, kdy Stroszek (Bruno S.) navštíví lékaře, který vede monolog o životě a poté jej bere na oddělení nedonošených dětí, kde mu ukazuje, jak funguje uchopovací reflex u předčasně narozeného dítěte. Tímto lékařem byl neurolog MUDr. Václav Vojta, autor proslavené Vojtovy metody, používané při léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Tento původně český lékař v roce 1968 emigroval do Německa a v době natáčení tohoto filmu pracoval v Dětském centru v Mnichově. (lola3121)
Reklama