Život

Remcající blbouni se můžou každej rok desetkrát těšit z na chlup stejných infatilních omalovánek, v nichž maskovaný šášula zachrání svět před generickým záporákem, ale já bych se s dovolením těšil z toho, že jednou za dekádu vznikne s odpovídajícím rozpočtem (+obsazením, řemeslnou zručností) film, který je lehce podobný jinému filmu, který vznikl před zhruba 40 lety. Skandál. Před projekcí jsem doufal v plnotučnou osmičku (jakože 8/10), nakonec je Life spíš nedoživenou sedmičkou, ale pořád fajn. Ústřední potvora se mi designově líbila, řada scén mě potěšila hravým využitím všudypřítomného stavu beztíže, a minimálně v první polovině snímek působil i relativně chytře, uvěřitelně a vědecky. Když se pak přehoupne do čistokrevné béčkové naháněčky (pro mě zhruba v momentě druhého úmrtí), tak už příliš chytrý není, ale čert to vem. Také mi připadalo, že se v druhé půlce velmi nešikovně přepíná/stříhá mezi akčními a "zádumčivými" sekvencemi - jako kdyby vždycky bylo něco vystřihnuto, aby nebyl film příliš dlouhý. Osobně bych taky trochu hororově přitvrdil. Že by se ze Života mohlo vyklubat něco víc, než jednohubka před květnovým Vetřelcem - Covenantem, se nepotvrdilo. Ale jako právě ona jednohubka je to za mne slušné. (23.03.2017)

Život je kombinací Vetřelce a Gravitace? Rozhodně. Z prvního si bere základní koncept vetřelce ve vesmíru, ale nevyužívá jeho hororové prvky formou klaustrofobie a paranoie ze stínů. Z druhého si bere vesmír a například velice dlouhou první scénu bez střihu. Obě tyto části mají své kouzlo, svoje silné okamžiky, ale Daniel Espinosa je nedokázal spojit do jednoho filmu bez ztráty kytičky. K té došlo především v kolísavém tempu a skocích do filozofování o smyslu života (našeho? jejich? toho, co se znovu objevil?). Jako by se tvůrci celkově zapomněli rozhodnout, zda půjde o krvavý horor, paranoiu v kosmu, kde váš nikdo neslyší nebo mrazivé vesmírné drama. Hvězdné obsazení je až na výjimky (Jake a Rebecca) skoro zbytečné. O třetí hvězdičce rozhodl až závěr, který mi připomíná brakové scifi z staré školy a dnes působí velice příjemně! (23.03.2017)

U sci-fi hororu mám problém především v případech, kdy mě neosloví atmosféra (není to hutný, není to osobitý, nemá to schopnost udržet pozornost) a nijak nesoucítím s postavami (trochu dementi, trochu o ničem). Koncept mimozemského záporáka je navzdory neoriginalitě funkční, závěr jako jediný opravdu potěšil a vyšší rozpočet zajistil kvalitní triky i herce, nicméně za rok nebude o tomhle filmu vědět skoro nikdo. (07.04.2017)

Kdo chce ušetřit čas a nevadí mu uřvaná elementární hudba, patetické proslovy, tuny lekaček a pixarovsky inteligentní zvižátko v hlavní roli, tomu snad tenhle výtah z Gravitace, Sunshine, Vetřelce a Deadpoola k něčemu bude. Kdokoli kromě tohohle hypotetického podnikatele, který je v permanentním presu a potřebuje při sledování ještě vyprstit milenku, bude po skončení nejspíš potřebovat horkou sprchu. (23.03.2017)

Když už něco dělám, tak to dělám pořádně. A ne jako Daniel Espinosa. Ten sice dovede i se šesti hrdiny natočit sci-fi, které působí velkolepě a všechny ty průlety vesmírnou stanicí jsou dost působivé, ale příběhově to trošku drhne. Život jakoby balancoval mezi dvěma žánry. Chvíli si hraje na seriózní sci-fi, o pár scén později tu máme poctivé hororově-brakové béčko. Bohužel ani v jednom z těch přístupů nepřichází film s něčím překvapivým nebo něčím, co bychom neviděli dřív. Kdyby Espinosa přitlačil na brakovost nebo se pokusil udělat z Života něco přemýšlivějšího a vydal se s ním jiným než béčkovým směrem, bylo by to fajn. A asi by to i výrazně obhájilo existenci celého Života. Takhle je to hezky vypadající sci-fi s bubákem, o které se za pár let bude mluvit leda v souvislosti se seznamy filmů, které se pokoušely vykrást Vetřelce. (15.05.2017)