Život

Ani ten nejdokonalejší mikroskop by divákovi nestačil k tomu, aby na hororu Life zpozoroval alespoň jednu jedinou buňku originality. Od scénáristů komiksových ptákovin pochopitelně nikdo nemohl čekat žádné kreativní zázraky, ale tento odstrašující případ bezduchého vykrádání již přerostl všechny myslitelné meze. Dvojice zlodějíčků Reese - Wernick navíc ve své tuposti z vykrádaných filmů pro jistotu zkopírovala i všechna tamní klišé či nejzásadnější díry v logice. Scénář se vyznačuje takovou mírou hlouposti, že místy nechtěně přechází v parodii. Postavy sice pobraly méně inteligence než troll po lobotomii, ale naštěstí se při jejich vymýšlení nezapomnělo na politickou korektnost, takže v ultimátně heterogenní posádce tentokrát dokonce nechybí ani hendikepovaný černoch. Rovněž Espinosova unylá režie nemá co nabídnout. Postrádal jsem jakýkoliv náznak hororové atmosféry, k čemuž značně přispělo ospalé tempo (extrahované z Cuaronovy Gravity) a neblahá skutečnost, že Calvin má svou děsivostí mnohem blíže k Chobotnicím z II. patra než ke Scottovu Alienu. Jakožto zdejší hororový expert bych snímku Life nejraději udělil odpad, ale intuice mi našeptává, abych si ho pošetřil, jelikož scénáristé ještě ani zdaleka nedosáhli svého dna, o čemž se přesvědčíme již následující rok. (13.06.2017)

Joaha! Takže pokud se v áčkovým režisérem áčkově natočeném filmu osazeném áčkovými herci přes hodinu unyle nerozebírají s vyšinutou plechovou hubou při cestě na Jupiter nejpalčivější filozoficko metafyzická dilemata tlučhubovského kokotizmu jako například „Kolik stojí deset hrušek, když jedna stojí v širém poli“, prohlásí jej zdejší Klubík patologicky hloubavých umaštěných paniců s patentem na kategorizaci filmů automaticky za béčko a unisono mu okázale kurví rejtynk. A samosebou vše, v čem se objeví frustrovaný kosmonaut v raketce, je jen vykrádačkou Vesmírné prudy 2001 nebo Vetřelce. Ale já vám poradím, hošššy. Začněte tím, že si koupíte šampón proti lupům, deodorant, hadry z jiného obchodu než Maminčin hipster a pečlivě si vymačkáte všechny jebáky na obličeji a krku. Poté konečně ve třiceti opusťte svůj zatuchlý pokojíček s Mekbukvicí, plakátky kapitána Homokokota, Super a Spájdrgeje, stylově prokládanými wykydpedicky vyčerpávajícími výbory z díla Kierkegaarda a Schopenhauera, a společensky se uplatněte v některém z mnohých skvělých zaměstnání, adekvátních vašemu dokokotorátu z FFUK. Třeba u Mekdonalda, v Tesku nebo jako prodejce multilevlu. Garantuji vám, že po takovéto odvážné resocializaci si záhy i najdete kluka, zašukáte, uvolníte přetlaky, okolí vás začne znatelně méně považovat za škaredého nesnesitelného egoistického pičuse a poznáte, že Život nemusí být jen nabubřelé honění nevyvinutých šulínků, ale i čiré odreagování a zábava. Skvělá náplast na posledního přežvaněného Vetřelce! Žádné ubíjející androidí kreacionistické filipiky, žádné unylé hodinové cestování na planetu Smrtící nuda, jen pěkně od startu odsejpající a krásně udělaný souboj porážkové posádky s vychcaným, agresivním a nekompromisně lidožravým ufonským humusákem. (04.06.2017)

Životu chybí... život. Sice má velmi pěknou tekutou první scénu a velmi ambiciózní výtvarnou stránku, dokonce prý ten macarát, co zmutuje v chobotnici z druhého patra, odpodívá vědeckému poznání. Vědeckému poznání ale rozhodně neodpovídá rytmus filmu, který se rozjíždí jako začátečník v autoškole. Střídání úmorných a toporných dialogů a akčních scén opravdu nepokládám za rytmus, kterému se u podobného thrilleru chci oddávat, Obzvlášť, když motivace k akci je každou minutou vycucanější z prstu. Ta béčkovost by nevadila. Kdyby nebyla překrytá zbytečným nátěrem pokusů o hloubavé áčko a kdyby Espinosa nerežíroval s pravítkem v zadku, mohla to být aspoň taková legranda jako v prvních scénách. (22.03.2017)

Kdo chce ušetřit čas a nevadí mu uřvaná elementární hudba, patetické proslovy, tuny lekaček a pixarovsky inteligentní zvižátko v hlavní roli, tomu snad tenhle výtah z Gravitace, Sunshine, Vetřelce a Deadpoola k něčemu bude. Kdokoli kromě tohohle hypotetického podnikatele, který je v permanentním presu a potřebuje při sledování ještě vyprstit milenku, bude po skončení nejspíš potřebovat horkou sprchu. (23.03.2017)

Docela mě až sere, že Life se svojí Alienovskou tematikou dokáže ustát i pohled do očí praotci žánru a takové veličině jako je samotný Alien z roku 1979. Čekal jsem hloupost, kterou smáznu nízkým hodnocením a vyfičí z mého disku podobnou rychlostí jako když se vypouští vesmírný bordel do vesmíru, ale to by byla určitě chyba. 6člená posádka má totiž hodně inteligentního protivníka, který se jen tak nevzdá a na Zemi chce přistát stůj co stůj. Oheň mu nevadí, v chladném vesmíru dokáže nějakou dobu přežívat. Prostě soupeř na úrovni. Nekompromisní závěr a parádní hudba mé hodnocení ještě dokázaly zvednout. 70% (12.06.2017)