Atentát v Ambassadoru

Tolik známých xichtů, to muselo stát prachů a nakonec se nekoná nic světobornýho.. Jasný, každá postava řeší svoje hovna dokavad se nestane to na co celej ten film čekáš a všichni si uvědomí jak je žít duležítější? Na obsazení skutečneho Kennedyho asi nezbyli prachy.. ne dělám si prdel samozřejmě. Je to dobrý, scénář fajn, ale fakt jsem čekal kdy to vypukne.. nakonec to uplně na konci teda vypuklo a necítil jsem žádnou lítost či smutek vůči těm lidem. Asi jsem moc misantropní. Chtělo to spíš film o tom prezidentovi přímo asi. (13.03.2019)

Nevídáno, že někde mohou milovat politika... nebo to u nás ještě neumí s vymýváním mozků. A taky kdoví, jak dlouhého by ona adorace měla trvání, neboť sliby se slibují, blázni se radují, to se ale vzhledem k okolnostem už nedozvíme. Tak či tak, ke spokojenosti by mně stačil i Bobby bez Bobbyho, jen s cvrkotem personálu a všehochutí zajímavých hostů hotelu Ambassador, prodchnutý bouřlivou atmosférou doby, v kombinaci s malými osobními dramaty a všudypřítomným rozebíráním rasismu. To neznamená, že by mně senátor nějak zacláněl, zvlášť za výhradního použití archivních záběrů v kontextu s jeho živými, nepřevyprávěnými projevy. Musím přiznat okouzlení stylem šedesátek, na kterém se vskutku nešetřilo i nadšení z ženských postav, především v podání Sharon Stone, ale i Demi Moore, z mužů rozhodně neurazil Freddy Rodriguez a příjemně překvapil Christian Slater, jen sám Emilio, jako by tam nepatřil... (04.06.2014)

Při konečném proslovu RFK, kdy jsou ošetřování zranění a Bobby je odvazen do nemocnice mi bezel uplne mraz po zadech a pocitoval jsem neprijemny pocit bezmoci a smutku. Tohle myslim mluvi za vse, Emilio Estevez natocil nadherny film o muzi, ktery mohl vladnout svoji dobe, ale bohuzel mu to nebylo doprano stejne tak, jako jeho bratrovi. Opravdu uzasne a strhujici drama, kde exeluji opravdu hvezdy, ktere perfektne zpestruji mozaiku lidi, ktere spojil hotel Ambassador! (28.06.2007)

Na dvacet známých tváří se podílelo na nechvalně známém konci senátora a prezidentského kandidáta Roberta Kennedyho (skončil stejně jako jeho bratr JFK), s kterým odešla pro mnohé i naděje pro lepší Ameriku, přičemž celou tuhle sešlost hereckých stálic, pohasínajících hvězd i nastupující generace má na svědomí mnohými odepisovaný a polozapomenutý Emilio Estevez. Muselo být zatraceně tvrdým oříškem najít jejich volná místa v kalendáři. Do hotelu Ambasador se tak sjíždí řada lidí a my sledujeme jejich velmi povrchní minipříběhy. Jelikož téma je pro nás Evropany relativně vzdálené, nezbývá než se zaměřit právě na lidské roviny příběhů, ve kterých jde o manželskou nevěru, alkohol, frustraci z nekončící války, vztahové peripetie, rasismus nebo drogy. A právě v jednotlivých nevyrovnaných osudech je snímek nejslabší. Netradiční pietní kaleidoskop nedokáže dojmout, neumí prohloubit zájem, divák nedostane šanci se s nikým ztotožnit a Estevezův scénář veskrze ničím nepřekvapí. No, přesto, že nejen takovouhle koncentraci hvězd ustál, tak vykřesal i několik zajímavých momentů, ocenit lze i kostýmy a atmosféra konce šedesátých let se mu také vydařila. Kontroverzní jízda se ale přesto nekoná!! A na Paula Thomase Andersona to zatím zdaleka nestačí!! (08.12.2007)

Estevez vládne citlivou režií a divákovi předkládá propletenec osudů reflektující dobu a myšlenky RFK. Zdánlivě bezvýznamné prožitky všech postav tvoří výstavbu pro očekávané finále a právě cesta k němu pro mě byla asi tím nejsilnějším prvkem celého snímku. Dokládá to i moment, kdy se RFK postavil na pódium (skvěle kombinované dobové záběry s těmi hranými) a mně se sevřelo úzkostí celé tělo. Výborný film. 8,5/10 (06.02.2017)