Atentát v Ambassadoru

Už akoby náš distribučný názov preznamenával nevydarený film. Volá sa to Bobby, ale náš návštevník v kine pri okienku musel vysloviť názov Atentát v Ambassadore. Ale dobre, k filmu. Zostaviť takúto mozaiku ľudí v jednom hoteli pred istou udalosťou bol myslím dobrý nápad. Lenže Estevez je častokrát sentimentálny, patetický, nie všetky osudy sú zaujímavé a mal sa venovať iba tým, ktoré zohrávajú v závere istú prekvapivú úlohu. Tento moment sa mi páčil, dal filmu zmysel a previazanosť. Lenže potom sú tu okrem presladenosti Shia pod vplyvom LSD, Ashton ako ťažký hipík a Sharon s Demi v úlohách, ktoré sú pre film málo podstatné. Práve fakt, že vidieť Shiau pod vplyvom LSD v relatívne klubovom filme sa mi zdá dosť od veci, rozhodlo o konečnom hodnotení. Kombinácia hraných a archívnych záberov niekomu sadne, inému nie, podľa mňa sa sem najmä pri Kennedyho vystúpení v hoteli nehodila, systém záber- protizáber touto formou pôsobil amatérsky. (28.06.2015)

Zkuste přehlédnout fakt, že téměř v každé nově příchozí postavě poznáváte známou osobu a zaručuji vám, že už se neodtrhnete a zůstanete pohlceni životními pravdami o válce, lidskosti, ochotě zachránit, unáhlenosti, osudových zaváháních, nešťastných náhodách a mnohými dalšími. To, že je obsazení plné celebrit nakonec vůbec není na škodu, protože je to záruka hereckého koncertu. Dokonalých jich bylo víc, nejvíce snad Wood, Macey, Joshua Jackson a Laurence Fishburne, zaváhání přijde bohužel u klíčových partů, Sharon a Demi mi ani trochu neseděly a svým přehráváním v intimních scénách téměř zkazily dojem. Ale to je jen drobná piha na kráse nevyzpytatelné mozaiky, kde se úsměv střídá s dojetím a kde se dočkáte úchvatného audiovizuálního tripu s dlouhovlasým Kutcherem a nahým Shiou LaBeoufem, zasnoubení na základě záchrany muže před vietnamskou válkou a neodvratného závěrečného propletení a nic z toho vám nemůže přijít násilně naroubované. RFK je sice skutečná postava, ale i kdyby zde byl zobrazen jako bezejmenná ikona, stejně k vám dojdou jeho spravedlivé a čestné ideje a v jeho použitých slovech není patos, je to jen lidskost bez příkras. Při nich jednomu dojde pravá velikost takového filmu. (08.08.2007)

Trošku se mi to rozleželo v hlavě a bohužel musím s hodnocením o stupínek níž... I když se jedná o celkově milý a pěkný film, který rozhodně neurazí, nemůžu říct, že by ve mě zanechal nějaké silnější emoce, o nezapomenutelném zážitku ani nemluvím... Panoptikum osudů lidí ze dne atentátu na Kennedyho je přece jenom zbytečně široké - některé osudy byly úžasné, jiné méně zajímavé a pár abych tak řekl do počtu (např. duo Sheen-Huntová)... 60% (20.04.2007)

Puzzle několika příběhů odehrávajících se na pozadí demokratických voleb v Kalifornii. Nutno říci, že příběhy jsou kvalitou nevyrovnané, poslepované jsou ale velmi dobře a jako celek to funguje. Estevez dokázal filmu vtisknout patřičné emoce a určitou myšlenkouvou hloubku. Bobbyho si navíc užijete i bez nějaké velké předešlé znalosti politických dějin USA a to rozhodně není nedůležité. (14.08.2008)

Síla i smůla tkví v půvabné nenápadnosti, s níž líčí průsečíky lidských osudů jednoho dne v jednom hotelu, vcelku obyčejného až do chvíle, kdy tu padnou osudné výstřely. Poctivý a podmanivý film z jiných časů zdobí "jen" úžasná souhra prvoligových hvězd a nápad vyprávět o "Bobbym" prostřednictvím jiných, od personálu přes volební štáb po náhodné hosty. Sám Kennedy se objevuje pouze v archivních záběrech či jako silueta snímaná zezadu; žádná "náhradní" herecká tvář neruší pocit autenticity, násobený retrostylem 60. let včetně hudby v čele se Simonem a Garfunkelem. (14.06.2020)