Porota

Pre mňa jedna z top právnických thrillerov či drám. A to napriek tomu, že nesúhlasím so súdnym rozhodnutím, ale to je Amerika, tam asi hocijaká blbosť na súde vyhrá. Proste scenár na jednotku a herecké výkony ešte viac. Nemyslím tým len slizáka Cusacka, ktorému vtedy išla karta, ale hlavne Hackmana, to bol fakt pán. (14.01.2022)

Na film jsem se dlouho těšil; kvůli tématice (soudní proces), prostředí, kde se měl příběh odehrávat (soudní síň a zákulisí) a samozřejmě taky kvůli hereckému obsazení (Hackman, Hoffman, Cusack). Příběh se skvěle rozjel a slibné tempo ztratil vlastně až ke konci. Největší hvězdou pro mě byl Gene Hackman, který si se svou zápornou rolí poradil opravdu bravurně; jen mě trošku zklamal Dustin Hoffman, ale jeho nevýrazný projev byl dán i tím, že nedostal moc prostoru. Nechybělo napětí, dobré dialogy a opravu výborné scény (to vybírání poroty mě fakt chytlo ;-)) a jedinou, ale o to větší výtku bych měl k závěru; konec byl docela dost předvídatelný a bohužel připomínal jedno velké klišé. Hodnotím 4*; škoda, potenciál snímku nebyl plně využit. (26.04.2009)

Zručne natočená vecička zo zákulisia o opletačkách pri výbere poroty. Najviac ma prekvapil rýchly strih a pekelný sled udalostí (čakal som skôr dramatický priebeh), ktoré sa kopili a krížili na seba v zbesilom tempe. Je otázne, či to dostatočne pomohlo, pretože pri zásadných filmoch zo súdneho prostredia sa obyčajne dbá na každé slovíčko (pri výpovediach), ktoré má človek hltať, krájať napätie sa má automaticky a nie dojmom polo-dokumentárčiny. Poupravím troška golfistov komentár : 3 sú možno málo, ale 4 zrejme moc. (23.01.2014)

Nedá se říct, že by byla Porota vyloženě špatnej film, ale nějak postrádá napětí až do konce. A u tohoto druhu filmů je právě napětí jednou z hlavních ingrediencí. Každopádně víceméně originální téma manipulace mě hodně zaujalo. A zvlášť jedná-li se o manipulaci s porotou. Konečný verdikt (přísahám, že si mě fakt nikdo nekoupil :) ) jsou takové lepší ***. (03.02.2004)

Nebudu obviňovat Grishamovu adaptaci z vykonstruovanosti, celkem s lehkým srdcem se přenesu i přes scénáristické přehmaty, kterých se takto přeplněné a překvapivě pointované snímky samozřejmě vyvarují poměrně obtížně. Za zamyšlení stojí tempo filmu, jeho gradace a plynulost, tady to podle mě občas trochu skřípalo, ale na druhou stranu film nabídl řadu nejen efektních, ale i působivých míst. Režijně by mu možná slušel uměřenější přístup, asi by neuškodil i větší prostor pro představení postav a vykreslení jejich charakterů nejen ve "všeříkajících" maličkostech - Hackman analyzuje neworleanského taxikáře - ale i v poodhalení jejich škrobených slupek, což by se u Hackmanovy postavy právníka zvyklého vyhrávat, aniž vlastně ví, proč by vyhrávat měl, která asi zaujme nejvíc konsistentností svého vylíčení (dobře, čestný a idealistický Hoffmanův advokát působí taktéž konsistentně, ale byl přece jen upozaděn a může nabídnout jen příjemné uměřené herectví), vyloženě nabízelo pro prohloubení příběhu. Hlavní hrdinové Johna Cusacka a Rachel Weisz jsou pak zahraní efektně a věrohodně, jenomže je vyloženě sráží klasická bolest moderních mainstreamových dramat - totiž tah na co nejpřekvapivější pointu, která jejich charaktery obrátí naruby, což sice v divákovi vyvolá silnou emoční odezvu, ale na životnosti a lidskosti to samotným charakterům nepřidá ani zbla. (17.04.2008)