Kapitola devátá: Hon na Vecnu (S04E09)

Předramatizované až běda, ale přitom je to strašná píčovina. Ždímání citů skrze kýčovité a vykonstruované momenty mě fakt nebere. Když někdo říká, že tohle nemá obdoby, tak je debil. CGI neni tak kvalitní a i kdyby bylo, tak je to jedno, protože po obsahové ztránce je to fakt sranec. Dvě a půl hodiny nudy střídající cringe. Občas jsem nějaké natahované vyznávání pocitů musel přeskakovat, jinak bych se asi poblil. Drama pro 13 letý holky. (01.07.2022)

150 minut, přesně tak dlouho trvá tato epizoda, což jí činí druhou nejdelší epizodou seriálů vůbec. Počítačových efektů je tu více než dost a skoro pořád se tu něco děje. Jednu hvězdu dávám dolů za toho Eddiho, který v podstatě spáchal sebevraždu. A jeho smrt byla naprosto zbytečná, ale tak už to u nových postav ve Stranger Things bývá, seznámíme se s novými postavami, abychom se s nimi pak zase rozloučili. (01.07.2022)

Takže čtvrtá série skončila a já jsem dost rozpolcená. Na jednu stranu se mi poslední epizoda fakt líbila, ale měla tolik věcí, co mě sraly, a kde jsem se chytala za hlavu. Jsem dobře překvapená a zklamaná zároveň. Tak snad abych se to pokusila nějak v pár řádcích sepsat. Začnu s tím špatným, ať skončíme na dobrý notě. Kolikrát ještě někoho zachrání přesně v tu nejpříhodnější chvíli, aby nemusel umřít? Nic víc mě na Stranger Things nesere víc, než že se tvůrci bojí zabít důležitý postavy. Proto vždycky přidají nějakou novou, jenom aby ji pak mohli zabít, což strašně ubírá temný atmosféře, kdy se máte bát, že vaše oblíbená postava umře. Protože takhle je jasný, že zase všichni přežijou a dostanou dobrej konec. Max přežila, Hoppera na poslední chvíli zachránila Joyce, Justin s Nancy a Robin jsou škrcený snad hodinu a nezanechá to na nich absolutně žádnou stopu, Mikeův monolog k El je klasickej povzbuzovací proslov, kterej má hrdinu přimět k akci. A hrdina nakonec zachrání svět. Viděli jsme to už stokrát a hádám, že to ještě tisíckrát uvidíme. ¯\_(ツ)_/¯ Nebylo to tak špatný, ale je to zkrátka hrozný klišé. Eddie se rozhodl spáchat sebevraždu, což bylo dost zvláštní, absolutně nechápu proč, když to nemělo žádnej dopad. A jestli jste doufali, že Vecna bude mít nějakou hloubku, tak ne. Ten chlap je prostě zlej. Predátor. No, co víc dodat... Hopperův souboj na meče s Demogorgonem byl v pohodě, asi. Hopper stejně všechno přežije a gulag mu očividně žádný jizvy na duši nezanechal. Na dějovou linku s vojákama tvůrci hádám úplně zapomněli. Nevím, proč ji tam v první řadě vůbec dávali, ale budiž. Postav je tu až moc, a nikdo nemá dostatek prostoru a nakonec je to pořád to samý dokola od první série akorát s jiným záporákem.. Eleven teď dokáže oživovat lidi? (Je mi jasný, že Max resuscitovala na dálku, ale už mi to zkrátka přijde až moc..) A závěrečnej souboj sám osobě byl obrovský zklamání. Na druhou stranu - svět na druhý straně je krásnej, atmosféra vynikající a u rozhovoru Dustina a pana Munsona jsem uronila slzu. Konečný setkání bylo taky hezký, když pominu to, že jim díky plot armoru žádný nebezpečí nehrozilo.. Shrnutí na závěr - pořád si stojím za tím, že po první sérii měli přestat. Já už tam to starý kouzlo prostě necítím. Ale aspoň to nebylo tak děsný jako třetí série. Hodnocení: asi jste už uhodli, že tenhle souboj dobra a zla mě opravdu nechytá/10 (04.07.2022)

Spíše zklamání. Na můj vkus už opravdu příliš dlouhé a přespříliš emocionálně vyšroubované. Stále je to ultimátní blockbusterová zábava, kterou táhne vymazlený vizuál, vzdávání holdu hororovým klasikám a hlavně skvělé postavy (Eddie rules), díky nimž člověk odpustí ty občasné scenáristické blázniviny (narozdíl třeba od Obi-Wana), ale ta jakási rozvláčnost tomu už opravdu trochu ubližuje, stejně jako linie s El zase už poněkud nudí (ač je esenciální pro celý příběh). (03.07.2022)

Bitchin. Chápu ty, co jsou po masivní masáži první signální drobátko rozladění, jenže já jsem nadržená cílovka a přesně mířené direkty jsem s chutí sežral. Jasně, je to dlouhé, dějově strašlivě přecpané, trikově rozbombardované, emocionálně agresivní, dramaticky vyšroubované pětkrát přes závit a na některých místech jdou Duffeři divákovi na ruku tak moc, že je skoro fyzicky cítíte -> pravý opak jistého seriálu s releasem ve stejné době, jehož příběhové vakuum museli tvůrci navzdory podstatně kratší stopáži bezradně vypreparovat vajglama z nejbližší autobusové zastávky. Už to je samo o sobě malá výhra - epizoda trvá přes dvě hodiny a přesto se v ní bez přestání děje něco okázalého / bláznivého / vyhroceného / strašlivého / nepředvídatelného (což potvrzuje fakt, že se nevyplnila valná většina fanouškovských teorií) + s různými motivy pracuje v rámci seriálu mnohem lépe, než se na první pohled zdá. Dokonce i ta masivní exploze hororového rituálna je nepopsatelně boží! Ještě spokojenější bych ovšem byl, kdyby se prokrátily některé melodramatické projevy, pozměnila se JEDNA "povinná" položka z kategorie "úhyn příběhových postav" (nejde ani tak o dotyčnou postavu, jako spíše o provedení) a ukázal se dovětek s nejmenovanými kamarády z nejmenované země. Fantastickou práci každopádně odvedli střihač, choreografové, kameraman a lidi od zvuku i ohudebnění - audiovizuální masáž je to spolehlivá a válcující; téměř v každé chvíli má energii, nápad nebo vtip. Duffeři to milujou a já taky. Fandové si vytípou mraky obrázků pro tapety na všechna zařízení a odpustí ne vždy dokonalou úroveň CGI - přeci jen je tady těch triků tolik, že ani rekordní rozpočet nesvede zázraky. A dík za závěr! Je báječně nihilistický a divák moc netuší, co ho čeká v páté sérii, přestože je téma jasně dané. (01.07.2022)