Kapitola devátá: Hon na Vecnu (S04E09)

Finále prebieha zhruba tak, ako sa dalo predpokladať. I keď to platí len sčasti, samotný záver je dosť prekvapivý a ukazuje, že Duffers už netvoria látku iba pre teenagerov, ale že ich dielo je skutočne temné aj z hľadiska vývoja deja a úmrtí niektorých postáv. Prvá hodinka je oťukávacia, dalo by sa čo to povystrihovať, ale potom sa finále rozbehne naplno a dokáže vyvolať aj patričné emócie. Opäť prestrihávame pravidelne medzi viacerými dejovými líniami, kde sa ale bojuje, vždy odlišným spôsobom, o to isté, o celkové víťazstvo a táto stratégia tvorcom funguje. (16.07.2022)

Ne, že by se v těch 150-ti minutách nenašlo několik pětihvězdičkových momentů, ale na obdivné WOW, to tentokrát nestačí. Protože občas byly ty díry mezi nimi, vyplněné docela tuctovými scénami s přemírou patosu. Ta stopáž pak dává smysl jen zarputilým fanouškům. Osobně jsem trochu zklamaný a další pokračování mi už příjde nad rámec příběhu. Přesto... byť krapet protahované, pořád je to důstojné zakončení řady. (02.07.2022)

Oproti predošlým epizódam mierne sklamanie, ale aj tak to bolo epické finále, plné zvratov, skvelých výkonov, výborného digifestu s predzvesťou toho, že ten skutočny boj Eleven a jej partiu ešte len čaká. Síce si Dufferovci mohli odpustiť všetky tie povzbudzujúce rozhovory, ale inak to bola opäť paráda. (02.07.2022)

Čtvrtá série Stranger Things je jedním slovem spektakulární a definitivně zařadila tenhle seriál mezi absolutní legendy, které jednou bezesporu budou hybatelem žánru. Ale... Jediná "vada na kráse" čtvrté řady a zejména toho epického závěrečného dvoudílného čtyřhodinového finále je, že tvůrcům chybí lidově řečeno koule na to nezavděčit se všem ve prospěch narativní přirozenosti a zkrátka a jednoduše sem tam zlikvidovat nějakou postavu. Já vím, Billy, Eddie a tak dále... ale to jsou pořád jen vedlejší účelné postavy, které se objevily na začátku té samé řady a jejich přínos smrtí skončit musel. Odvahu zbavit se některé z hlavních postav (např. Max by se nabízela, třebaže patří k mým nejoblíbenějším) však liberální Netflix prostě nemá. To by tolik nevadilo, kdyby to už po těch čtyřech sériích nezačalo působit tak naivně, že banda dětí dokáže úspěšně a bez (větších) obětí vzdorovat největšímu záporákovi, který kdy žil. Chápal jsem to zhruba do první poloviny třetí řady, kde se ještě dalo mluvit o tom, že je to seriál primárně pro mladé publikum. Cílovka čtvrté série však už je podstatně starší (i díky dlouhému čekání) a vyspělejší, takže by myslím takový krok dokázala akceptovat, nebo dokonce ocenit. Kdyby postavy klíčové pro děj byly dvě tři, asi bych chápal, že se tvůrci nechtějí obírat o potenciál charakterů do dalšího dění, ale tady je těch postav jako máku, takže bychom o jednu dvě klidně přijít mohli (i když třeba neradi). A nebo si to tvůrci šetří na pátou sérii, která by měla být definitivně poslední, takže tam prostoru pro masakr bude dost? Uvidíme. Každopádně i navzdory veskrze negativní úvaze netlumí tenhle "nedostatek" ani v nejmenším moje nadšení z aktuální série a z toho, že Stranger Things už poněkolikáté reprezentují všechno, co mám na filmu a televizi rád - obrovskou kreativitu, emocionální sílu, schopnost empatie, neuvěřitelně autentického vtažení do děje a hlavně bažení po další dávce. Zkrátka droga. A ještě bych se na závěr vrátil k "největšímu záporákovi, který kdy žil" - myšleno smrtelně vážně. Ano, napříč historií. A ano, včetně Dartha Vadera, Jokera i Voldemorta. Ta sofistikovanost a ideová reálnost bere dech. To si musíte dát, i kdybyste nechtěli a i kdyby vás něco jako Stranger Things vůbec nezajímalo. Vecnův vysvětlující monolog je jediná přednáška, kterou v životě musíte slyšet. (02.07.2022)

Bitchin. Chápu ty, co jsou po masivní masáži první signální drobátko rozladění, jenže já jsem nadržená cílovka a přesně mířené direkty jsem s chutí sežral. Jasně, je to dlouhé, dějově strašlivě přecpané, trikově rozbombardované, emocionálně agresivní, dramaticky vyšroubované pětkrát přes závit a na některých místech jdou Duffeři divákovi na ruku tak moc, že je skoro fyzicky cítíte -> pravý opak jistého seriálu s releasem ve stejné době, jehož příběhové vakuum museli tvůrci navzdory podstatně kratší stopáži bezradně vypreparovat vajglama z nejbližší autobusové zastávky. Už to je samo o sobě malá výhra - epizoda trvá přes dvě hodiny a přesto se v ní bez přestání děje něco okázalého / bláznivého / vyhroceného / strašlivého / nepředvídatelného (což potvrzuje fakt, že se nevyplnila valná většina fanouškovských teorií) + s různými motivy pracuje v rámci seriálu mnohem lépe, než se na první pohled zdá. Dokonce i ta masivní exploze hororového rituálna je nepopsatelně boží! Ještě spokojenější bych ovšem byl, kdyby se prokrátily některé melodramatické projevy, pozměnila se JEDNA "povinná" položka z kategorie "úhyn příběhových postav" (nejde ani tak o dotyčnou postavu, jako spíše o provedení) a ukázal se dovětek s nejmenovanými kamarády z nejmenované země. Fantastickou práci každopádně odvedli střihač, choreografové, kameraman a lidi od zvuku i ohudebnění - audiovizuální masáž je to spolehlivá a válcující; téměř v každé chvíli má energii, nápad nebo vtip. Duffeři to milujou a já taky. Fandové si vytípou mraky obrázků pro tapety na všechna zařízení a odpustí ne vždy dokonalou úroveň CGI - přeci jen je tady těch triků tolik, že ani rekordní rozpočet nesvede zázraky. A dík za závěr! Je báječně nihilistický a divák moc netuší, co ho čeká v páté sérii, přestože je téma jasně dané. (01.07.2022)