VOD (1)
Epizody(8)
-
Kapitola první: Zmizení Willa Byerse (S01E01)
-
Kapitola druhá: Pošuk na Maple Street (S01E02)
-
Kapitola třetí: Šťastné a veselé (S01E03)
-
Kapitola čtvrtá: Tělo (S01E04)
-
Kapitola pátá: Blecha a akrobat (S01E05)
-
Kapitola šestá: Příšera (S01E06)
-
Kapitola sedmá: Vana (S01E07)
-
Kapitola osmá: Vzhůru nohama (S01E08)
Obsahy(2)
Ve městě Hawkins, ve kterém se dějí podivné věci, se sice po jednom chlapci slehne zem, ale objeví se dívka, která vládne silami, které jako by byly z jiného světa. (Netflix)
Recenze (193)
Docela mě to bavilo a udrželo si to mou pozornost. Vedle mě seděl fish a dělal si své věci, ale jak mi to hrálo nahlas, tak ho děsila jen ta hudba, čili z hlediska ozvučení je seriál velmi kvalitní. Dětští herci nebyli otravní, ano, bezzubka přemoudřelý jako nikdo, ale nakonec mě bavil asi ze vše děcek nejvíc. Postupně to gradovalo a já jsem ráda, že to nemělo víc dílů, protože by stačilo jen o díl navíc a celé to napětí by se rozplynulo. Zajímavě podány mezilidské vztahy i nadpřirozeno. Nakonec to byl poměrně svižný seriál a jsem zvědavá, co přinese druhá série, která prý stojí za prd. Tak uvidíme. Slabší 4*. ()
Pro mě jeden z takovejch těch dnešních typickejch "vlajkovejch" seriálů - vlastně je to všechno hrozně vymazlený a kouká se na to dohromady pěkně, jen tomu něco prostě chybí. Stejně jako tady - skvělá Winona a úžasná atmosféra prvních dílů, kdy člověk fakt přemejšlí, co se to kurva děje (společně s celkem sympatickym, pro mě ale nijak zásadnim odkazem na konec americkejch osumdesátek), která v sobe ale nakonec nemá nic víc, než co člověk podle těch prvních dílů tak trochu odhaduje. A právě tohle něco navíc, něco zajímavýho, nějakej další nápad nebo prvek, to mi tam chybělo (POZOR, TROLEJ) - nakonec přišlo "jen" prozaický vysvětlení původu Eleven, nakonec to byla fakt "jen" paralelní dimenze, nakonec to nebylo o ničem jinym než o zlikvidování tý jedný obludky (s tim, že ten konec byl na mě obecně moc doslovnej, moc dlouhej, moc zbytečnej... - a to i včetně to slizkýho slimáka nebo čehosi, co jen prvoplánově a bezskrupulózně mělo otevřít vrátka pro další série). To všechno jsou ale jen důvody, proč to nepovažuju za jeden ze zásadních seriálů - jinak se na to totiž kouká fakt dobře a smysl vidět to rozhodně má. ()
Zprvu nenápadný seriál, o kterém se ze dne na den, z ničeho nic, začalo všude mluvit jen v tom nejlepším. A proto, kdyý jsem se k němu konečně v polovině srpna dokopal, byl jsem notně naštván (na sebe) protože jsem byl poslední, kdo ho ještě neviděl, ale mnohem víc jsem byl neuvěřitelně nadšený, protože jsem dostal nejlepší seriál nejen léta, nejen roku, ale rozhodně několika posledních let. Dostal jsem skvostnou atmosférickou lahůdku, která oslavuje osmdesátky, nejlepší období v lidské historii, tak skvostně, že těmi osmdesátkami JE. Na Stranger Things je perfektní naprosto všechno - parádní soundtrack, herecké výkony (je dobře že Winona ještě žije, dále tu je pak perfektní Harbour a všechny děti, které všechny hrají opravdu naprosto skvěle a z nich zejména Millie Bobby Brown), Kingův scénář, Spielbergova režie (nebo ne?) a prostě ta skvělá napínavá retro atmosféra od začátku až do konce. A navíc mám díky Stranger Things i novou životná lásku - úžasnou Natalii Dyer. To, že Netflix umí, to víme všichni, ale tohle překonalo naprosto veškerá má očekávání a já jsem hrozně šťastný, že to vzniklo, protože přesně tohle jsem chtěl vidět, aniž bych o tom věděl. A i když je poslední díl nejslabší (ale jenom o trochu) nemůžu se dočkat druhé série. Je to skvost a kdyby na tom opravdu dělali Spielberg a King (eventuelně ještě Carpenter) pravděpodobně by to vypadalo přesně takhle. Osmdesátkové dobrodružství s tím nejlepším z dětství, se sympatickými postavami, které prostě chcete prožít. Naprosto dokonalé, přesně tohle tady chybělo. 100%. ()
Stranger Things na mne především prvotně působila jako parodie na Hvězdný války a jiný fantasy a sci-fi filmy. Proto asi chápete, jak jsem byl kurevsky šokován, když šlo o dramatický a kulervoucí sci-fi horor. Předem je nutno říct, že hlavní postavy jsou super sympaťáci. Je asi důležitý, že se děj odehrává v osmdesátkách, protože kluci se celý den (doslova) baví hraní fantasy her a jsou to totální nerdi v tom nejlepších a nejsympatičtějším slova smyslu jak to jen jde. Protože přeci jen... kdo by chtěl koukat na čtyři hipstry jak kecají o tom jaký je nový model Jablíčka a melou pozérský kecy. To je tak trochu problém Bates Motel. Místo toho, aby Norman četl knihy, tak poslouchá na svým smartphonu Spotify. Ale to sem nepatří. Stranger Things kralují roku 2016. Hlavně tím jak originální a až neuvěřitelně pohodově koukatelný ten seriál je. Odrazují se v něm sociální problémy až po problémy, které ani nedávají smysl. Nevím jestli tohle bratři Dufferové nosili v hlavě celý život nebo jak, ale tohle nějaký způsobem bylo naprosto uchvacující. Celé to vypadalo a dělalo dojem originality, že ani nevím jestli dnes v 21. století by byl opravdu schopný něco takového udělat. Naprosto granciózní. Ovšem s druhou sérií bych si to fakt ještě rozmyslel. Tohle je dokonalý. Ať to tak klidně kurva zůstane. ()
Radost! Až na konec. Ten bych udělal trochu jinak: Joyce a Jim najdou Willa. Ten je ale z příliš dlouhého pobytu v pro člověka toxickém prostředí, kvůli larvám v žaludku a kvůli tíze nepředstavitelného traumatu do konce svého krátkého života upoután na dýchací přístroje a dialýzu. Do smrti nepromluví. A nemrká, takže si musí potírat věčně otevřené oči mastičkou a spí jen pod silnou medikací. Že nikdy nezavře oči, ani na mrknutí oka, ale nepomáhá, protože hororové sny má i za bdělého stavu. Joyce si proto vezme život. Jim se pomalu uchlastá, protože se k nezpracovanému traumatu ze smrti dcery přidá výčitka, že nezachránil vlastně ani Willa a to přestože proto obětoval život Eleven. Pečlivě si vyhodnotil, že má na rukou krev tří dětí, což nešlo z hlavy vymazat ani dvěma lahvemi vodky denně. CIA mu v té pomalé sebevraždě pomohla - lahve měl vždy záhadně po ruce v nekonečném množství. Jonathan se do sebe, tak jako měl nakročeno už dávno před tím díky nefunkční rodině, uzavře úplně. Skončí v psychiatrické léčebně poté, co se pokusí o znásilnění slečny, kterou dlouhé měsíce sledoval na každém rohu. Připomínala mu nedosažitelnou Nancy a všechny běsy s tím spojené. Chtěl ji zároveň mít a umlčet. Mike, Dustin a Lucas se díky intenzivní několikaleté terapii, svému dětskému věku a schopnosti imaginace dokáží vypořádat se svou děsivou zkušeností překvapivě dobře - věc v sobě uzavřou, přesvědčí sebe sama že šlo o dětskou hru, další dungeon Dračího doupěte. Nikdy už ale nebudou schopni se spolu bavit tak jako dřív, až jejich přátelství utichne docela. Oživuje v nich totiž neklid a vzpomínky; nabourává těžce budovaný coping mechanism. Dustin a Lucas jsou v podstatě jediní, kteří dožijí celkem normálně své životy*. Rodiny tří kamarádů, ostatně jako mnoho jiných rodin, se po prožitém hororu odstěhují co nejdál od městečka Hawkins - tedy co jen jim ekonomická situace umožní. A vzhledem k tomu, že cena jejich nemovistostí a pozemků v Hawkins padla skokově na nulu, hodně jich končí na podpoře, v bazarových karavanech nebo rovnou na ulici, a s duální poruchou - jako ostatně končí skoro každý s neléčeným PTSD. Karen záhy konečně opustí svého manžela, protože jako otec opakovaně selhal v těch nejdůležitějších okamžicích posledních dní (což se přičetlo k tomu, že stál za nic jako milenec). Ona se odstěhuje s Mikem a Nancy daleko od jakýchkoliv lesů a žijí v karavanu blízko Mohavské pouště. Nancy si podprahově spojí smrt své kamarádky s touhou po mužích a pocitem viny. Do konce života je schopna navazovat pouze sebedestruktivní vztahy. Mike všechny své partnerky srovnává s Eleven. Ale jinak dobrý*. Městečko zpustne. A kdyby si někdo dal tu práci, jakože nedal, tak zjistí, že pokud se některý z pamětníků událostí v Hawkins byť jen pokusil někomu vyprávět o své zkušenosti, tak záhy zemřel úplně snadno vysvětlitelnou a podezření nijak nevzbuzující smrtí. *Ale to je stejně všechno jedno, protože pokusy v Hawkins National Laboratory po kratší pauze nadále pokračovaly, což po 30 letech vedlo k další havárii, při které byla planeta Země pohlcena Upside Down dimenzí, a tak se náš svět proměnil v kombinaci Silent Hillu, Resident Evila a Vetřelce. A je to zmutovaná Eleven, která zajistí pád lidstva. Při střetu s monstrem se s ním nějak spojila v jednu entitu a přesunuli se do druhé dimenze. Po čase marného boje prohrála mentální souboj o nadvládu společného těla. Démon pomalu zlomil její vůli - šeptem jí připomínal vzpomínky na roky mučení během pokusů. Vzdala to v okamžiku kdy pochopila, že se jí Mike ani nepokusil hledat a zachránit. Zahořkla, podvolila se, a začala toužit po pomstě. A když se znovu otevřel portál do Hawkins National Laboratory, nezaváhala. Pro Mika si přišla jako pro prvního. Moje verze nepočítá s další sérií. () (méně) (více)
Galerie (80)
Zajímavosti (52)
- Z novinového článku v knihovně se můžeme dočíst, že doktor Brenner (Matthew Modine) pracoval na projektu MKULTRA. CIA ve skutečnosti vyvinulo stejnojmenný program zaměřený na výzkum telekineze a dalších forem ovládání mysli. (HellFire)
- Než Jonathan (Charlie Heaton) odejde hlavním vchodem ze školy, kde předtím na nástěnku pověsil plakát s oznámením o zmizení svého bratra, můžeme v momentě, kdy se zapne školní rozhlas, zaslechnout nezřetelný hlas, jak říká: „Mommy“ („Mami“). (HellFire)
Reklama