Stranger Things - Season 3

Je vidět a to hlavně na začátku, že tvůrci tak trochu vařili z vody. Chyběl tomu ten originální nápad, myšlenka, provedení něčeho, co prostě vidíte poprvé a nemůžete se toho pořádně nabažit. Což v téhle série vůbec nefunguje a zhruba do pátého dílu jsem vůbec nedoufal, že dám víc, než čtyři. Tohle vše zachránil díky bohu závěr, který funguje skoro na sto procent a díky němuž jsem ochoten (asi neprávem) přihodit ještě jednu hvězdu navíc. Odcházet se má umět v nejlepším, což se Stranger Things plus, mínus povedlo. Jenom po úplném, titulkovém konci absolutně netuším, co se na nás ještě (do budoucna) chystá. (05.07.2019)

Úžasné, seriál nabral výborné tempo, zápletka skvělá, perfektně napsané a zahrané postavy a nečekaně kvantum nefunkčniho humoru. Tohle bylo pohlazení na duši, a nejlepší výkon? Prostě Millie Brown to dotáhne daleko, je to neskutečně sympatická a talentovaná herečka a samozřejmě David Harbour, ten nezklamal. Zde, narozdíl od předchozí série, nemám co bych vytkl. Hrozně se mi líbil ten kontrast humoru a dětských problémů s hororovými a Gore prvky, které se nenásilně střídaly, důraz na věci z osmdesátých let a inspirace terminátorem ale jen v ruském vydání. Úžasné (15.07.2019)

Čekání na tuto sérii bylo zatím nejdelší a tak byla očekávání logicky největší. A vyplatilo se. Třetí série je nářez. Osm bombastických dílů, které opět těží ze všeho, čím se tato série proslavila. Osmdesátková atmosféra tu dostává hlavní slovo tak do půlky seriálu, než se specifikuje příběh a ve druhé půli se rozjíždí výrazná příběhová linka. Bylo super opět vidět partičku kolem El, i když stárnou jako my všichni. Navíc se mi líbilo i to, jak jsem si během této série udělal vztah k postavám, ke kterým bych to předtím ani neřekl. Až mi ke konci bylo sakra smutno. A jelikož těch emocí bylo víc než dost, můžu s klidným svědomím říct, že třetí série Stranger Things je zatím to nejlepší, co jsem z letošních seriálů viděl a co ve mně zanechalo vzpomínku. Už aby bylo pokračování! (23.07.2019)

No, třetí řada možná nijak zvlášť neprohlubuje mytologii Druhé strany a tak podobně, to je fakt, ale vůbec mi to nevadilo. Hlavní postavy vyrostly, stali se z nich teenageři a mlátí s nimi puberta, a tomu se seriál přizpůsobil. Je tedy zběsilejší, o dost komediálnější než předchozí řady (přičemž kromě slovních přestřelek mezi puberťáky hodně těží i z jejich střety se zoufalými dospělými), na nic nečeká a šlape na to více než kdy dříve. To, co si minule tvůrci schovávali na finále, se tentokrát děje už někdy v polovině, je to drsnější a musím říct, že kolikrát o dost napínavější a hororovější. Hlavní devizou jsou nicméně pořád postavy, zajímavě se vyvíjející (úžasný Steve a vše, co zažije s Dustinem, Erikou a Robin!), přirozeně uvěřitelné (El a Mike, El a Hopper, Hopper a Joyce), tajemné (Billy)... Scénář má v rukávu spoustu trumfů, a tak jimi nešetří a vykládá je na stůl, kdykoliv může. Z herců musím vyzdvihnout bezvadného Davida Harboura, z ostatních tvůrců skladatele Dixona a Steina, kteří se tentokrát silně inspirovali Philipem Glassem. (08.07.2019)

3. série je dozajista o hodně jinde, než předchozí dvě série. Nevím ani, jestli v dobrém nebo špatném, spíš bych to asi řekla tak, že námět této řady je už zlehka přitažený za vlasy a scénáristicky je to trochu podle mého na pochybách, co se logiky týče, nicméně klasicky mě chytl až třetí díl a pak už to jelo. První dvě epizody byly možná až průměrné a nezajímavé, ale obratem se vývoj děje mění a nabírá to tempo, které nepoleví až do konce. S lehkým smutkem musím vytknout, že hororová stránka Stranger Things oficiálně opadá a ke slovu se dostává hlavně humor a postavy, které zůstávaly skryté v pozadí a naopak například Will už jen tak postává vzadu za ostatními. U scének s Dustinem a Stevem jsem se ale upřímně od srdce řezala smíchy a vcelku se mi líbil tenhle nový vítr do plachet. Na pět hvězd to těsně není, protože námět už je prostě mockrát omýlaný a vůbec netuším, jestli ještě je o čem točit čtvrtá řada. Každopádně si ji ale asi určitě zase seženu. (20.08.2019)