Kapitola sedmá: Masakr v laboratoři (S04E07)

Rozhodně zatím nejlepší série Stranger Things. Sice se sem tam najde několik nelogičností, ale člověk nad tím nesmí moc přemýšlet. Díly jsou teda extrémně dlouhé, ale i tak děj odsýpá a dokonce i nudná dějová linka s Eleven nakonec dobře vygraduje a odhalí zajímavě propracovaný příběh hlavního záporáka. Určitě doporučuju a těším se na pokračování v červenci. (31.05.2022)

Tohle je prostě naprostý orgasmus. To se nedá popsat jinak. Parádní závěrečné odhalení, které nejenom že krásně do všeho zapadá, ale slouží jako skvělé lákadlo na dvoudílné finále - ač jsem se tomu rozdělení divil, tak když už tu řadu rozdělit, tak mě nenapadá lepší pasáž, kde to utnout. Čtvrtá řada je nicméně zatím totální nářez. Poprosím jeden skok časem do prvního července, děkuji. (28.05.2022)

Každá dejová línia tu dosahuje svoj vrchol. Toľko času na druhej strane sme si ešte neužili, tak si ho užívajme. V ruskom väzení konečne príde na očakávaný súboj v "aréne" a srdcervúce stretnutie. No a v laboratóriu sa odohrá masaker z názvu, ale Stranger Things prichádzajú so zásadným a veľmi prekvapivým zvratom. A je to nakrútené úžasne. A zahrané dokonalo. (15.07.2022)

To přepínání mezi liniemi je ten nejdebilnější nápad co mohly vymyslet. Jediné co je “pravověrné Stranger things” je linie “bubák”. Máme tu propojení na první řadu (pecka) a dokonce i nostalgicky došlo na bicykly. Pokud by šlo jen o tohle, klidně dám plný počet. Bohužel se ale věnujeme také 11ce a to je opravdu nuda (tedy do odhalení Jedničky a na tu si počkám hodinu). Navíc je a hodně na vodě. Na 100% to nezapadá do toho co se stalo. No a pak Hopper… tam se sice něco děje, je to ale zoufale zbytečné. K hlavní lince to nijak nepomáhá. Jen další efektní zabíjení času. Přesto jde o pravděpodobně nejlepší epizodu. (30.06.2022)

Stranger Things byly vždy o postavách, o jejich radostech a strastech, dilematech, traumatech, a vnitřních démonech, díky čemuž s nimi dokázal divák vždy soucítit a ztotožnit se s nimi, zatímco ona mysteriózní omáčka okolo byla jen druhořadý katalyzátor děje – tentokrát je to však právě naopak a paradoxně to vůbec není ke škodě. Samozřejmě, jednotlivým protagonistům je jako vždy věnována náležitá péče, character development je i zde neodmyslitelným elementem, jenže nyní má stěžejní prim příběh, a divák si tak může užít jak dechberoucí výletovou exkurzi do Upside Down, tak důmyslnou šachovou hru, při níž tvůrci odhalí takřka všechny triky, fígle, a na stůl vyloží všechny karty, ne-li rovnou všechna esa z rukávu. Za tuhle podívanou o stopáži 100 minut by se nestyděl ani Štefan Král, natožpak Štefan Špilberg. (28.05.2022)