The Brown Bunny

Také skoro podobenstvo. Absencia deja by mi nevadila keby som aspoň počas sledovania trocha tušil o čom to asi bolo. Minúta po minúte ubiehala, hlavná postava motorkára (Vynikajúci Vincent Gallo) nachádzala a opúšťala ženy ako na bežiacom páse a ja som stále nechápal, čo sa s tým autor snaží celý čas povedať. Keď sa snímka dostala k domu jeho bývalej žene, ešte stále som bol v pomykove. No nič z toho ma nenasmerovalo k finálnym posledným 10 zdrvujúcim minútam. Do posledných sekúnd divák netušil čo sa to na obrazovke vlastne deje. Scénka z blowjobom a spätným flashbackom smrti ma úplne zničila. Parádny kúsok ktorý sa dostáva do hĺbky frustrovaného muža bez východiska, len miestami skutočne nezáživný, ani vizuálne ma to nejako neobohatilo, preto dávam 3*. (24.03.2016)

Zaspoilerováno: Při druhém sledování filmu se mi vybavila problematika zmiňovaná v půvabné knize ...na okraji chaosu. Jsou postavy funkcí příběhu a kompozice nebo je příběh a kompozice funkcí postav? V tomto filmu je příběh zatlačen do pozadí na úkor kompozice. Ale co s postavami? Zlom, který postavu Buda Claye vyslal bloudit světem se odehrál předtím, než začaly být následující situace ukazovány ve filmu. Kompozičně je retrospektivní zobrazení tohoto zlomu postaveno na samý konec filmu. Předtím je divák seznámen s poutí hlavního hrdiny od jednoho nedůležitého úkolu k druhému. Je evidentní, že místo vedle Buda Claye je prázdné. Nezaplnitelné. Pnutí vzniká s nepřítomností postavy stejně důležité jako je Bud Clay. Kdo je to? Co se stalo? ptá se možná divák, který se nenechá odradit minimem zobrazeného děje. Kompozice zřetelně ukazuje svou nadvládu nad postavami (a vlastně i nad příběhem), když nechá Buda Claye, aby se setkal s doposud chybějící postavou (která je vlastně přítomná jen zdánlivě) a aby se divák dozvěděl něco málo o minulosti postav - to důležité málo, které oba uvrhlo do zobrazované přítomnosti. Kromě toho dojde v těch posledních vteřinách i ke zničení iluze, že zjevení Daisy na scéně přispěje k větší "objektivitě", "pravdivosti" vysloveného a zobrazeného. Bud Clay je po celou dobou nahlížen kamerou tak trochu jako oběť (chudák, zoufalec, nešťastník... dosaďte si), v momentě rozhovoru s Daisy se vyznění jeho postavy přelévá od oběti k mizerovi, od mizery k pitomci a tak různě, ale v onom momentu kdy se "Daisy" přizná ke svému způsobu existence, se zrelativizují všechny doposavadní charakteristiky postavy Buda Claye. Pro další ujasňování však není místo: Clay se vydává kamsi, opouští znepokojeného diváka a čas filmu končí. ~~~ Mám ráda filmy, ve kterých se můžu nimrat, a zbožňuji VG ňuňajícího koťátka a štěnátka. Po druhém spatření zvyšuji hodnocení na 5*. Jo a k té "problematice": Vykašlejme se na binární opozice ideálních stavů a berme v potaz přechodné stavy, osy, oscilace, přelévání... ;-) (03.10.2010)

Vincent Gallo je bez debaty aj napriek veľmi osobitému štýlu vynikajúcim filmárom. Okrem toho schopne vyčnieva aj ako herec, scenárista, muzikant atď.. Proste nezávislý pošuk ako sa patrí. Brown Bunny zďaleka nedosahuje kvalít jeho debutu Buffalo ´66, ale aj tak je to film, ktorý má zaujímavú výpovednú hodnotu. Myslím si, že je len na divákovi, čo si z filmu odnesie. A nájsť sa tu dá toho dosť. V prvej polovici je to síce pravidelný boj s nudou, ale v celku dáva aj začiatok filmu úplne iný rozmer. Fascinuje ma Gallova práca so svojou postavou. Tá je podobne ako v Buffale maximálne nepredvídateľná, a preto je divák stále v očakávaní, ako sa v tej či onej situácii zachová. Vinco je možno fakt blázon, ale mám pocit, že v hlave to až také nasraté nemá. (07.02.2008)

Celkom komorná a sebaistá snímka, ktorá si všetko drží pekne pokope. Gallo je dosť nezávislý a skoro celý film má pod jedine jeho palcom, vrátane hlavnej úlohy, réžie i kamery a pod...A to ma dosť oslovilo. Pomerne záberovo-nihilistická snímka či značne dejom nenabitý portrét avšak pôsobí dosť afektívne. No a celý kolos zatvára patetická+pornografická scéna pri konci, ktorá konečne detonovala celý dej a uviedla záverečné titulky. Film, ktorý splnil moje očakávania a hodnú chvíľu som sa zamýšlal aj na plným počtom hviezdičiek. Vincent Gallo je charakter !!! (09.07.2013)

Zdánlivě vyprázdněný road trip s divným pavoukem za volantem bílé dodávky, který si cestou fouká na svou emocionální bolístku. Vincent Gallo znovu dokazuje, že pochází z jakési cizí dimenze a láduje do nás tuhle v dlouhých záběrech dávkovanou pocitovku. Rozpočet 10 milionů $? Pak minimálně devět jich musela "spolknout" Chloë Sevigny v její závěrečné miniroličce, jinak si nedokážu představit, kam ty prachy mohli ulít. Moc hezká hudba, v kombinaci obrázků z amerických silnic dokresluje příjemnou atmosféru. (21.11.2012)