1983 (E10)

Velice důstojné, elegantní a ve všech rozběhnutých liniích precizně dotažené zakončení s mnoha překvapeními. Vrchol může být v každém seriálu jen jeden, a jsem z té dramatické linky tady nadšená, že totiž byl přesně v bodě, kde to má největší účinek - na konci devátého dílu. Poslední díl byl uzavírací a hojivý, katarzní přesně tak, jak by měl být, a přitom potřebné rozuzlení a smíření proběhlo bez patosu, a dokonce i s grácií. *~ (10.03.2017)

Až na posledních pár minut se jednalo o velice vydařené dílo. Žasla jsem, kolik se toho do jedné hodiny vejde. Závěr byl překvapivý a originální, konečně jsme vše úplně pochopili. Opravdu mě mrzelo, že je seriál tak krátký a konec tak nepovedený. Opravdu bych si zakončení tak povedeného, výborně zpracovaného a atmosférického seriálu představovala poněkud lepší. Ale když přehlédnu tento drobný nedostatek, opět skvělá podívaná. (14.01.2021)

"Já jsem ocel zakalená jako Honza Zeman. Já to vydržím." Bděle a ostražitě jsem sledoval i poslední díl Světa pod hlavou a musím konstatovat, že s demokratickým probuzením začalo větší sci-fi než celé to předchozí cestování v čase. Navíc bylo strašně málo času vyřešit všechny resty a dokonce ani těm Slokám to na bobech nesvištělo tak parádně, jako v roce 1982. Přes všechny výtky jsem však ze zakončením výletu do socialismu relativně spokojen a je skoro až dojemné, jak mi soudruh náčelníka Špalek, soudruh Kratěna, soudruzi Šejbové, nečestný soudruh Plachý i soudruh analytik Slávek budou chybět. (08.03.2017)

Stálo to na vratkejch nožičkách, úplný špejličky to byly, narozdíl od Filipovy muskulatury, která mu i po měsících v komatu umožnila do hodiny opustit oknem nemocnici, ale jako celek to mělo jistý kouzlo, jemuž jsem do určité míry rozhodně podlehl i já. Budu si ten seriál pamatovat jako jeden ze svých oblíbených, byť z něj neryčím blahem. (06.03.2017)

60% — Tak na nějaké velké „wow“, jak jsem ho očekával, sice nedošlo, ale nijak zvlášť mi to kupodivu nevadilo. Příběh byl solidně uzavřen a klíčové otázky zodpovězeny, i když logika přece jenom trošku pokulhávala, především v dohrávce příběhu v současnosti — Marvan se probudí z kómatu (navíc po automobilové nehodě) a hned skáče z oken a přeskakuje ploty jako čamrda. A ten úplný závěr — to ho fakt nechali jen tak jít? To stačilo vrátit ukradený zápisník a všechno dobrý? Jinak mě tento poslední díl naplnil jakousi nečekanou melancholií, která ve mě přetrvává ještě teď, když píšu komentář. Přece jenom se mi Martin Plachý dostal pod kůži víc, než bych si byl pomyslel. V posledních asi dvou, třech dílech jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že je to utajený příslušník StB, který nakonec Marvana zradí. Nechápal jsem sice, jak by to mohlo souviset s příběhem, ale měl jsem určité indicie. Nakonec se ukázalo, že tomu tak není a že jeho role v seriálu byla úplně jiná. Jeho příběh ve mě ještě pomalu doznívá... (07.03.2017)