1983 (E10)

Popravdě řečeno, čekal jsem víc. Motivů, se kterými se dalo pohrát, nabídly předchozí díly víc než dost, takže ten závěr mi přišel trochu banální. Jistě se nad tím dalo popřemýšlet více. Některé vědomosti získané v kómatu k něčemu byly, některé nikoliv a některé zázraky byly až moc zázračné. A při vzájemném účtování Šejby s Kratěnou jsme se ocitli kdesi ve filmu Kristián. (28.01.2022)

Úplně ten uspěchaný konec nenabyl má očekávání a jako úlet mi přišlo zapojení rodiny do svého osvobození z nemocnice za cenu překročení zákona ( to jako by šli sedět aniž by věděli smysl svého počínání?) , trochu jsem doufal, že minulost změní budoucnost pozitivněji a že nalezená nábojnice pošle za katr Klementa už v minulosti, ale budiž, nebudu hnidopich - jedná se o jeden z nejlepších a hlavně nejzajímavějších seriálů současnosti. (07.03.2017)

Dokud se děj seriálu odehrává v roce 1983, jde o vynikající podívanou, přičemž na rozdíl od minulého dílu nechybí ani humor. Jakmile se ale Filip Marvan probere z kómatu a my sledujeme jeho snahu změnit důsledky svého činu z úvodu seriálu, vše najednou běží až neuvěřitelně hladce a ne zcela uvěřitelně. Na Marvanovi nejsou vidět žádné následky úrazu, probere se z kómatu a hned hurá do akce... Samozřejmě i zde jsou silné momenty (zvláště tem, kdy se Marvan dozvídá, jak to vlastně bylo s jeho parťákem Plachým). Ale celkově je to vyústění prostě až moc idylické. Včetně závěrečné scény s lékařkou z nemocnice. No škoda, čekal jsem možná na závěr trošku větší pecku....ale i tak určitě povedený seriál. (06.03.2017)

Stálo to na vratkejch nožičkách, úplný špejličky to byly, narozdíl od Filipovy muskulatury, která mu i po měsících v komatu umožnila do hodiny opustit oknem nemocnici, ale jako celek to mělo jistý kouzlo, jemuž jsem do určité míry rozhodně podlehl i já. Budu si ten seriál pamatovat jako jeden ze svých oblíbených, byť z něj neryčím blahem. (06.03.2017)

Z posledního dílu seriálu jsem měl velké obavy, ale první polovina byla výborná díky brysknímu plánu Martina Plachého na přechod státní hranice, druhá část už byla zcela na Filipu Marvanovi a kupodivu mě také nezklamala. Vysvětluji si to tím, že se hlavní postava konečně dostala z kómatu, což ději jedině prospělo. (30.04.2017)