Svět pod hlavou

Nestává se často, aby remake nějakého filmu/seriálu byl kvalitativně lepší než původní předloha, aby převzatý nepůvodní formát byl posunut k něčemu hlubšímu, zásadnějšímu, ovšem v tomto případě se taková výjimka stala - motiv cestování v čase a mysteriózní linie z původního britského seriálu nabyla hloubky naší temnou socialistickou minulostí a návratem hlavního hrdiny do všeho toho normalizačního marasmu a šedi. Svět pod hlavou není pouhé slepé napodobování současných trendů, ale pokus o vypořádání se s vlastní temnou minulostí! Výborná hutná atmosféra, dobře vykreslené postavy, skvělé herecké výkony, postupně temnější a temnější ladění, antiVyprávěj, ten totalitní hnus z toho doslova sálá... Víc takových projektů, které naruší naši plíživě nastupující národní autosugesci projektovanou rastrem falešné (či cílené?) ostalgie! Socialismus vypadal přesně takhle...přesně takhle jsem ten normalizační hnus a šeď tehdy vnímal...to bolševický panoptikum...svět fízlů, bafuňářů, Šejbičů, veksláků, kovaných bolševiků, soudruhů, milicionářů, esenbáků - zelených strašidel... (07.03.2017)

Kdybych to srovnával s originálem (Life on Mars), vyšel by z toho Svět pod hlavou... no asi takhle- srovnávat britskou verzi s českou je jako srovnávat Audi Quattro (kterým se vozí Angláni) se Škodou Garde (ve které jezdí naši). Nebo jako srovnávat Bowieho s Uriel. Chápeme se, ne? Ale! Ale když se na srovnávání vykašlu, vyjde mi z toho, že se s tím soudruzi z ČT vypořádali víc než se ctí. Vyloženě kvituju, že se nesnažili kopírovat originál scénu od scény, ale naopak si to, v rámci možností, natočili po svém. Dobová atmosféra v pořádku, Václav Neužil se stává čím dál tím zajímavějším, Trojan klasicky výborný a Budař... jo, Budař si toho svýho dementa, teda Klementa vyloženě užíval. (31.03.2018)

Ivan Trojan umí velmi dobře zahrát cokoliv od potrhlého anděla až po hláškujícího Vébáčka, který nejde pro ránu daleko. Nevím, ve které roli ho mám radš. Každá mu totiž spolehlivě sedne. Budaře budu pro změnu zase chvilku nenávidět. To byl ale slizák. Britskou předlohu neznám, takže nemůžu porovnávat, co je lepší. Považuju tohle za moc dobrý nápad pro retro seriál a hlavně zase trošku originální. Než jako kriminálka, mě tohle bavilo jako výborná studie o člověku, který leží v komatu. Vždyť nikdo nedokáže říct a popsat, co se takovému člověku děje v hlavě. Skutečně jenom leží napojen na přistroje nebo řeší zásadní věci do té doby nedořešené, které má v sobě ukryté jako ve třinácté komnatě aoni díku tomu vyplují na povrch? Mozek je prostě jeden velký neprobádaný vesmír. Mimochodem, sledování Majora Zemana mi přišlo hodně vtipné. To si budu z celého seriálu pamatovat nejvíc, jo, a pak taky kapela Sloky, ta ve mně zanechala fakt hluboký dojem. (10.04.2017)

Je mi celkem jedno, že v tomto případě není seriál původní, protože tohle se ČT prostě povedlo a to takřka ve všech ohledech. Předně se vydařila dobová atmosféra, ze které čišela ta bezútěšnost 80.let. Zadařilo se i s postavami, ačkoliv hlavní hrdina mi ze začátku trošku lezl na nervy a nedařilo se mi uchopit Neužilovo sporé herectví. Ale to si časem sedlo. Naopak vedlejší postavy se vydařily bez výjímek a Trojan s Budařem vyloženě excelovali. A bavily i vtipné vložky, které odkazovaly na absurditu minulého režimu a konkrétně Slávkova analýza padajícího těla či akce kachličky patří k nezapomenutelným scénám. Líbilo se mi i to, jak seriál gradoval, ale to byla zároveň i předehra k největšímu mínusu, protože velká natěšenost znamená i velké očekávání a proto mě závěrečné rozuzlení trochu zklamalo. Nicméně pokud bude ČT podobně pokračovat v implantování zahraničních seriálů do našich podmínek, budu ty koncesionářské poplatky milerád platit. 80% (08.03.2017)

Svět pod hlavou jsem zaznamenal čirou náhodou, když jsem si omylem nahrál druhou epizodu. Jsem tady v pozici kolemjdoucího, který pochytí část náhodně odposlouchaného hovoru a na jeho základě si otipuje diskutující. Takový "assessment" může být pochopitelně zavádějící a nespravedlivý, nicméně uplatňujeme ho v životě často a pomáhá nám vystříhat se zbytečných zklamání a ztrát času. Zajímalo by mě, jestli podíl Ondřeje Štindla na scénáři je dominantní, protože jinak si s ním, resp. s jeho publicistikou, velice dobře rozumím a jeho filmové kritiky mě oslovují. Tady jsem byl ale víc než na rozpacích. Vlastně mám i zásadní problém s tím, jaký žánr seriálu přiřadit. Nejvíc ze všeho mi to totiž přišlo jako parodie nikoliv snad života v Československu 80. let, ale spíš zkreslených představ, které dnešní generace o životě v něm a fungování jeho systému má. Jenže záměr byl evidentně jiný. Zkrátka se to nějak tvůrcům vymklo z rukou. Postavy na mě působily jako karikatury, vůbec jsem měl pocit, že se nepohybuju na půdě psychologického dramatu, ale nějaké sofistikované komedie. Ovšem zahrané jenom velmi nedbale a navíc - jakkoliv mysteriózní žánr jsem jasně identifikoval, právě mysteriózní linie mi přišla absolutně nezvládnutá. On totiž mysteriózní žánr je jeden z nejtěžších a chce to vážit na lékárnických vahách, kde ubrat a naopak přibrat, aby do sebe kolečka zapadla a výsledek stál za to. (04.02.2017)