Čtyři pírka: Zkouška cti

Britský režisér indického původu (začínal v Bollywoodu) své režijní kvality přesvědčivě demonstroval již historickou Královnou Alžbětou, a aniž bych převypravoval děj, vše se točí (jak zní název) kolem tradičního symbolu zbabělosti. Přibral australskou hvězdu Heathe Ledgera, vycházejícího Rickyho Fittse z Americké krásy (Wes Bentley) a povinný ženský element, neústupně patriotistickou Kate Hudson (oscarová nominace za Na pokraji slávy). Úvodní zauzlení nepřináší zhola nic, ani napětí, ani sympatie, divák nemá absolutně šanci získat si motivacemi alespoň jednoho z ústředního tria. Chybu na svých bedrech pravděpodobně nenese režisér Kapur, ale producenti, kteří osekali rozsáhlé, zajímavé téma a smrskli jeho úsilí do o něco delší dvouhodinové stopáže. Kostýmní drama totiž mělo četné ambice, rozmáchlé pouštní bitvy mají svoji poetiku a nejsou prostým masakrem řvoucích mas á la ryze řemeslný Patriot Rolanda Emmericha. Nakonec si tak divák musí vystačit „jen“ (vedle hudby Jamese Hornera) s neomylným kameramanem Robertem Richardsonem, před kterým musím (a to velice rád) opět smeknout. Poušť nasnímal jako jeden neklidný obraz a například vedle Oscarů za JFK a Letce se na něj snáší další uznání. Leckterý jeho záběr dychtí nápadem, originalitou, používá ostrý kontrast, a především jeho zásluhou je film nadprůměrným dobrodružstvím. (08.01.2006)

To co je na The Four Feathers zajímavé, je rovina, jehímž nejlépe postřehnutelným projevem je distribuce vlastností s ohledem na barvu kůže. Zatímco v podstatě všechny heroické, ušlechtilé a velkolepé (a krásné) postavy jsou černé (jakkoli je jim třeba věnován malý prostor) počínaje ostřelovačem a konče Abou Fatmou, všichni imperiální británci jsou pochybných, nebo minimálně kolísavých, charakterových kvalit. Mezi řádky tak trochu banáního a tak trochu přepjatého dobrodružného příběhu Kapur rozehrává, pro toho kdo se nedívá pozorně, lehce přehlédnutelnou kritiku imperialismu jako takového. Britové jsou upjatí a nebo oxbridgsky rádobybujní, jak shrnuje Abou Fatma když mluví o tom jak se smějí, v Súdánu jsou nevítanými agresory, po kterých děti nakonec hází kameny a jsou svázání pokrytectvím a pseudomorálkou, jež je nutí jít do války bez ohledu na to, že nevěří ideálům, pro které by měli zabíjet a umírat, ale jdou proto "že tam jdete vy ostatní", a i ve chvíli kdy jako Harry odmítnou, jsou posléze vlastními resentimenty a neúprosným velkým Druhým donuceni přece jen se vydat do Afriky a zachránit si "čest" - či spíše svůj obraz v očích ostatních. (25.12.2009)

Úvodní titulky by mohly naznačovat, že budeme mít co do činění s nějakou akční řežbou z blízké budoucnosti, ale to je omyl, přátelé - jakmile se obraz zaostří, ocitneme se v době matičky Viktorie, kterážto nebyla, royalisté prominou, nic než megalomanská šílená bába. Jedině pokud přijmeme tuhle stylizační premisu, můžeme pochopit obsazení Heatha Ledgera do role mladého důstojníka, který ne že by měl fetiš na peří, ale ve zlomovém životním okamžiku právě ve čtyřech pírkách najde životní motivaci. Jeho výkon má bohužel asi takovou sílu jako když prezident Klaus nepogratuluje el presidentemu Lukašenkovi ke znovuzvolení. Ani starý harcovník Horner nesložil nic co by zaujalo divákův sluch, takže jediným skutečně jasným plusem zůstává výprava, a to je na poemu o cti hodně málo...přes dvě hodiny jsem se těšil až to skončí a půjdu k holiči;) 40% (24.03.2006)

Buď som sa pozeral na iný film, alebo som bol v nejakej divnej nálade, kedy sa mi páči úplne všetko. Klasická dobrodružno-romantická omáčka je doplnená pomerne realistickými a drsnými zábermi zo Sudánu, s jednou dobre (nie výborne) natočenou bitkou uprostred púšte. Ústrednej trojke to spolu sekne, len som mal pocit, že film vznikol kvoli neustálemu detailovaniu Ledgerovej tváre a jeho očí (takže, aby na to došlo čo najviac žien). Britská vojnová posádka v Sudáne mi bola neskutočne nesympatická, tak som skor držal palce arabom. Záver bol trochu rozpačitý, ale pi hroze, čo som podla komentárov čakal, som bol celkovo spokojný. (25.09.2007)

Příběh o cti, lásce, odvaze a přátelství. Tedy o věcech, které jdou zcela mimo mě:-) Kdyby i u nás platily zvyky viktoriánské Anglie, měl bych doma nejen čtyři pírka, ale rovnou celou peřinu:-) ...Největším kladem snímku jsou překrásné pouštní scenérie, ale herecké výkony příliš nezaujmou. Hrdinského patosu je zde opět vrchovatě, i když v tomto případě nebude na vině scénárista, jako spíš mentalita britských imperialistů 19.stol.:-) (21.10.2003)