Boku no Hero Academia

Jak by to vypadalo kdyby Saitama chodili do školy.......tak asi takhle, sice né tak moc šíleně, ale furt dost nápaditě a napínavě. Příběh je ze začátku předvídatelný a i naivní, však od čtvrtého dílu, to nabere adrenalin a jede až do konce. Hlavně bravůrně se povedlo do třinácti dílů, vměstnat to co by jiní tvůrci roztáhli do nějakých dvaceti šesti dílů. V poslední době, se tahle bravůrní technika objevuje častěji a nutno uznat, že to svědčí, to člověk pak může za den zkouknout celý seriál a přitom vyhlížet druhou sérii. Která už, už aby se objevila, pač mně zajímají charaktery i jejich vývoj, tak i příběh samotný a neposlední řadě se těším i na akci. Jo hlavní hrdina svoji schopnost sice ještě tak úplně nezvládá, ale narozdíl od jiných hrdinů nefňuká a ani neskuhrá, co by měl dělat, jde prostě do akce, ale né bezmyšlenkovitě. I ostatní postavy, vypadají zajímavě, byť jim nebylo dáno tolik prostoru, ale vzhledem k počtu dílů a délky jednoho dílu, je to furt výborný, jak se to autorům povedlo, vykreslit ty hlavní charaktery. Místy mi animace připomínala tvorbu od Hiroyuki Imaishi, taková lehce potřeštěná až absurdní, pak to zase sklouzlo do normálu. Ze začátku hlavně dost legrační, od pátého dílu hlavně akční a zaměřené na hlavní postavu a jeho kámoše i rivala. Tak sem zvědavý, kam to až dojde, vypadá to lépe než sem čekal. (29.07.2016)

9,5/10 - Wow. Tenhle seriál, správněji "Anime" mě už od začátku děje chytlo a také hodně bavilo. Momentálně stále anime sleduji a kvalita či příběh u mě stále neklesnul a pořad mě strašně baví. Děj u všech sérii je chystali, napínavý a podle mě tvůrce seriálu udělali hodně slušnou práci. Chci poděkovat především tvůrci MHA (My Hero Academia nebo zda chcete, tak Boku No Hero Academia) co vytvořil mangy, díky kterým seriál vznikl. Slovo závěrem. Boku No Hero Academia (My Hero Academia) rozhodně doporučuji jak fanouškům anime, tak i lidem, co jim nejsou. Anime ode mě dostává plný počet hvězdiček a nelituji jeho shlédnutí. (15.06.2021)

Čirý destilát toho, co si představíte pod pojmem šónen, a to se všemi jeho plusy i mínusy. U komentářů k první řadě HeroAca často čtu či slyším, že její začátek je těžkopádný, nudný, pomalý, utahaný jak jelení říje a že Deku je otravný hlavní hrdina, přičemž postupně to naopak začne být zajímavé. Můj názor je přesně opačný: začátek si plně získal mou pozornost právě tím, jak příjemně civilně představuje alternativní svět superhrdinů a věnuje velkou pozornost psychologickému vývoji hlavního hrdiny, který si navíc své speciální schopnosti musí oproti mnohým jiným šónenovským hrdinům zasloužit a poctivě odedřít. V této části pro mě tkvěla největší síla tohoto anime a právě díky ní si HeroAca získalo mou plnou pozornost. Žel bohu, po nástupu na superhrdinskou školu se zprvu nadějný seriál zvrhne do stokrát viděného mustru „šónen hrdina na divné škole“, což neznamená nic jiného než interakci s divnými spolužáky a divnými učiteli, kteří jsou ztvárněni těmi nejprovařenějšími typy postav, které v generickém anime o divné škole prostě nesmí chybět – šikanátor, srdcař, chudák s mindrákem, grázl, postava tajemná jak hrad v Karpatech, premiant, třídní idol, obdivovatelka hlavního hrdiny a tak dále, inovace nula nula. Tyto postavy napsané jak přes kopírák se tak společně s hlavním hrdinou vrhají do stokrát viděných situací, jež si příběhová šablona o divné škole opět žádá, a tomu všemu vévodí zcela mdlé finále, z nějž si už kromě směšného hlavního záporáka nevybavuji žádný moment, žádný zajímavý souboj. Ze zvědavosti jsem se podíval i na prvních pár dílů druhé řady, které však bohužel jen potvrdily mé obavy, že se bude pokračovat ve stejném duchu jako druhá polovina první řady. Pokud si potrpíte na šónen jak řemen nebo jste jich naopak ještě moc neviděli, pak jste na správné adrese, ovšem pokud čekáte něco víc než jen generickou podívanou, doporučuji zalovit v jiných vodách. Neurazilo, nenadchlo. (30.07.2019)

Ultimátní prototyp všech shounen příběhů typu from zero to hero a zároveň vtipná japonská odpověď na tradiční americké superhrdinské a x-menovské mýty. Obratně se tu balancuje na hranici mezi poctou a promyšlenou dekonstrukcí výše zmíněného, která spočívá především v tom, že hlavní hrdina, i jeho velký vzor, mají od začátku zásadní handicap. Který - jaké překvapení - překonávají šíleným odhodláním, neústupnou vytrvalostí a především naprostou absencí pudu sebezáchovy. My Hero Academia je ovšem víc než jen obvyklou poctivou náloží silných emocí, soubojů a urputného sebezlepšování. Je také skvěle propracovanou vztahovkou mnoha zajímavých postav, která se postupně během několika sérií rozprostře do neobvyklé šíře, aniž by při tom ztratila na kvalitě. (08.10.2021)

Tenhle šónen mi naprosto sedl a věřím, že v Šónen Jumpu splňuje přesně, co má manga splňovat - přátelství, usilovná práce a vítězství! Líbilo se mi, jsem ráda za druhou sérii a myslím si, že je opravdu jedná o velice kvalitní šónenovku. Lepší než všechny ty Titáni, SAO a Tokijští ghúlové dohromady. Mně se to líbilo hlavně z toho důvodu, že to velice dobře umělo přenést emoce. Ale chápu, že tohle není šálek pro každého. Samozřejmě to má své slabiny a určitě si lze povšimnou, že to jede podle vyšlapaného úspěšného mustru, ale pro mě to má tu správnou jiskru, kterou u šónenovek hledám. Slabší 5*. (30.06.2016)