Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V románu Ta třetí jde o niterné drama Jiřího Mánka, čtyřicetiletého pokladního v Živnostenské bance, který má umělecké nadání, vlohy hudební i malířské. Po zkušenostech z bojišť první světové války si zvolil zaměstnání, které ho velmi dobře zajišťuje existenčně, ale neuspokojuje ho v jeho ambicích. Žije osaměle s matkou, dobře si rozumí s bratrem Teodorem, s kterým ho spojuje láska k hudbě. Vzruch do Jiřího života vnese náhodné seznámení s mladou atraktivní dívkou Adélou, se kterou si, aspoň v počátku, připadá uvolněný a jakoby omládlý. Adéla je otevřená a přímá, až někdy netaktní a provokativní. Její vyzývavost a Jiřího přecitlivělost jsou stále silnějším zdrojem konfliktů, které vrcholí ve chvíli, kdy se Adélina bezděčná koketérie stává příčinou pokusu o sebevraždu Jiřího synovce. Problematický vztah s Adélou se ještě zkomplikuje, když do Jiřího života vstoupí bývalá kamarádka z dětství Milena. Jiří bezvýchodnost nedokáže vyřešit jinak než únikem ze života. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

pm 

všechny recenze uživatele

90%. Psychologické drama "Ta třetí" disponuje skutečnou atmosférou. Výborně zahrané, ústřední herecká dvojice je skvělá. Filmům Dušana Kleina se snažím vyhýbat, ale za adaptaci Havlíčkovy novely se stydět nemusí. Není jistě bez zajímavosti, že Blanka Bohdanová, tady v roli Jiřího matky, si v předchozím filmu Jaroslava Balíka z roku 1968 zahrála "tu druhou". ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Havlíčkův román je mistrovskou studií o mužské nerozhodnosti, o spalující vášni, která si dříve nebo později vybere svou daň. Televizní adaptace v režii Dušana Kleina zachovává kontrast mezi sešněrovanou dobovou morálkou a touhou po svobodě ducha a jak Vladimír Dlouhý, tak výborná Lucie Vondráčková dostáli původní autorské představě o rozháraných srdcích dvou poblouznělých milenců se vší hereckou odpovědností, s přesvědčivou jistotou. ()

Reklama

nevermore 

všechny recenze uživatele

Jsou to dva dny, co jsem viděl "Tu třetí" z roku 1968. Tady ta novější se sice věrněji drží předlohy, starší se zase lépe držela šosu mého vkusu. Jiří tady rovněž působí daleko inteligentněji a sympatičtěji než v Havlíčkově románu, zato Vondráčková se sem prostě vyloženě nehodí. Knižní Adéla byla zkrátka opravdu jiná, a vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejdůležitějších postav, musím to promítnout i do hodnocení. A právě proto, že tady ta verze se té předlohy drží daleko více, ať už časovou osou nebo celkově příběhem, vadí mi některé ty přesahy, které zejména v závěru neměly nikdy nastat, jako například Jiřího setkání s Mildou po rozchodu s Adélou, setkání Mildy s Adélou a to dokonce před Jiřího smrtí (pro mě asi největší průser celýho filmu!!) a v neposlední řadě také třeba reakce na Jiřího smrt. To tam prostě nepatří... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Navenek nenápadná televizní retroinscenace, která přesně zachytila a převedla svou literární předlohu do digitální podoby (připomíná značně SATURNINA nebo Škvoreckého adaptace). Kultivovaný naturalismus, který byl vůdčí metodou Jaroslava Havlíčka, v Kleinově režii zůstává zachován; Vondráčkové Adéla osciluje mezi dívčím věkem a rodícím se vampýrem, až nečekaně velkou vnitřní nerovnováhu v sobě skrývá Dlouhého legionář. Ostatní postavy jsou více načrtnuty než vykresleny snad s výjimkou Mileny Ilony Svobodové, jejíž kultivovaný herecký projev se má oč opřít. V kontextu devadesátých let se jedná o nadprůměrné a zdařilé dílo, které se dokázalo vyrovnat důstojně i s postižením prvorepublikové atmosféry, v níž se náš tragický příběh odehrál. ()

sigf07 

všechny recenze uživatele

Období první republiky mám rád a Lucku Vondráčkovou jako herečku snesu, obzvlášť zde v roli lolitky, která pořádně (a vlastně osudně) otřese životem chudákovi Dlouhému. Zatím jsem neměl možnost srovnávat s originálem z roku 1968 s Idou Rapaičovou v hlavní roli, ale i tak mi Ta třetí příjde (a to i přes krajně otravnou Ilonu Svobodovou) na televizní měřítka jako vysoký nadprůměr. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • Stejnojmenná kniha spisovatele Havlíčka, podle které byl film natočen, vyšla poprvé v roce 1939 a nese autobiografické prvky života autora. (sator)

Reklama

Reklama